DíogenésPlatná Pravidla českého pravopisu z roku 1993 (akademické vydání, , str. 383) uvádějí, že se toto jméno má psát Diogenes (tedy všechny samohlásky krátké). Stejný údaj se nalézá v Internetové jazykové příručce. V Encyklopedii antiky (1973) a ve Slovníku antické kultury (1974) je používán tvar Diogenés (poslední samohláska dlouhá). z Apollónie (řecky Διογένης Ἀπολλωνιάτης, 5. století př. n. l., narozen v Apollónu na Krétě) byl řecký filosof. Byl zastáncem myšlenky že základní pralátkou je vzduch. Ve svém učení vycházel z Anaximena a Anaxagora. O jeho životě není mnoho informací. Je pravděpodobné že byl mladší než iónští filosofové. V jednom svém spise vysvětloval pád povětroně v Aigospotamech roku 469, z čehož je možné soudit, že žil v této době. Oproti Anaxagorově dualistickému názoru se zastával starších monistických teorií iónských filosofů.
Učení Ve svém díle vychází z důležité logické věty, že je třeba při vědecké práci položit na začátku nepopiratelný princip a podat prostý i vážný výklad. Tento princip je pro Diogéna věčný a celý svět splývá v jeho modifikacích. Tím principem je pro něj, stejně jako pro Anaximena, vzduch, který je nekonečný, věčný, nezměrný, všemohoucí, všepoznávající, pronikající vším a podmiňuje veškeren život v přírodě. Vesmír je vzduchem oživen, stejně tak jako duše v jednotlivých bytostech je vzdušné povahy. Růzností vzduchu vysvětluje i nestejnost života duševního. Myšlení je správné, jen když vzduch je čistý a suchý, vlhkost škodí rozumnosti. Proto lidé opilí jsou duševně otupělí. Podobně vlhkým stává se duševní vzduch i ve spánku, a proto rozumová činnost tu chabne. Rostliny nemají v nitru prázdného prostoru, nemohou vdechovat vzduch a jsou proto úplně zbaveny sebevědomí.
Podle Diogéna byla činnost smyslová, cit bolesti a rozkoše i myšlení ovlivňováno směšování vzduchu s krví, která pomocí žil proniká celým tělem. Kvůli tomu podnikl i několik zajímavých anatomických studií. Rozeznával dvě hlavní žíly, jednu pro pravou a druhou pro levou stranu lidského těla. Pokoušel se též o vysvětlení stoupání vody v Nilu tím, že slunce přitahuje mořskou vodu a zemské vlhko se pak spouští do Nilu. Učil, že zároveň existuje několik světů, které jsou podobné našemu.
Dílo Peri fyseós (o přírodě), dochovalo se jen 10 zlomků
Poznámky
Externí odkazy
Kategorie:Antičtí filozofové Kategorie:Řečtí filozofové Kategorie:Předsókratici Kategorie:Muži