Slatina () je obec v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Leží zhruba deset kilometrů západně od Jevíčka a patnáct kilometrů jihozápadně od Moravské Třebové. Leží v regionu Malá Haná, jazykově patří k středomoravským nářečím, náleží k olomoucké arcidiecézi.

Žije zde obyvatel. V dole Březinka se dříve (jistě ještě kolem roku 2009) dobýval lupek a jiné žáruvzdorné jíly k výrobě šamotu (tzv. šachta).

Historie thumb|vlevo|Slatina (Schletta), Březinka a samota Na Červené (Rothwirth) na historické mapě (1897) náhled|Slatina na mapě 2. vojenském plánování (1836–1852). „Rothes WH“ znanamená „Rothes Wirthaus“, „Červený hostinec“, dnes rozcestí „Na Červené“

Do roku 1918 Podle historických pramenů je obec Slatina slovanského původu. Svědčí o tom její jméno, které zůstalo nedotčeno i přes její pozdější germanizaci. Podle záznamů v nejstarších kronikách patřila Slatina ve 12. a 13. století za vlády Přemyslovců k biskupství olomouckému, v 15. století k panství moravskotřebovskému. Vedla tudy stará obchodní cesta z Brna přes Vanovice, Letovice, Červenou a Slatinu do Moravské Třebové.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1573.

1939–1945 Během druhé světové války náležela Slatina do Sudet, byla tedy (stejně jako severněji položená Březina a na rozdíl od jižněji položené Roubaniny) sudetoněmeckou obcí, která z hlediska správního patřila do Hřebečské župy (německy Schönhengstgau) s hlavním městem Moravská Třebová.viz mapa na http://www.schoenhengstgau.de/Karte_gross.html Slatina tak byla poslední obcí v severojižním směru, která patřila do Sudet, hranicí byl kopec Na Červené, který se nachází nad ní.Viz mapa z roku 1945: https://www.oldmapsonline.org/cs/B%C5%99ezina_(Svitavy_District)?gid=bbcf58db-d5f0-5b84-a4ce-a49664745ee4#position=12.4509/49.6274/16.5692&year=1945

Od roku 1946 Po válce, v roce 1946 byla většina německého obyvatelstva Slatiny odsunuta a uvolněné usedlosti byly obsazovány českými osadníky. V roce 1930 se k československé národnosti hlásilo 292 obyvatel, k německé 145. Obdobně poklesl celkový počet obyvatel Slatiny ze 418 k 1. prosinci 1945 na 347 o rok později.

V roce 1947 byla celá obec elektrifikována. V roce 1949 došlo k odloučení osady Korbelova Lhota od obce. Na konci 20. století byla zrekonstruována budova bývalé školy a do jejího horního patra se postupně přestěhoval obecní úřad a knihovna. Budova bývalého MNV prošla celkovou rekonstrukcí a vzniklo zde fit centrum s možností sportovního vyžití. Dále byla zrekonstruována hasičárna, křížek a kaplička, nově postavena autobusová zastávka.

Hřbitov pro Slatinu se nachází v sousední Roubanině.

Obyvatelstvo

Obecní správa Části obce Březinka Slatina

V letech 1850–1890 k obci patřil i Brťov u Velkých Opatovic a v letech 1850–1890 a v letech 1921–1950 také Korbelova Lhota.

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 7. října 2003.

Poloha

Rodáci Hugo Ille, kněz a misionář v Africehttps://www.obec-slatina.cz/hasici/sdhslatina/historie/brozura115let.pdf , 17. února 2023.https://www.comboni.org/en/fratelli/106016, 17. února 2023., narozen v Horní Rudné (Ober-Rauden)https://matriky.online/zamrsk/M07-07556/319/#zoom=2.587&x=0.271&y=0.489, 19. prosince 2023. Franz Olbert, aktivista

Odkazy Reference

Literatura POPELKA, Benjamin. Jevický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1912. 228 stran. (Slatina: str. 196, Březinka: str. 115.) Dostupné online. SCHUSTER, Michal. Dějiny obce Slatina (okr. Svitavy). Vydání první. Slatina: obec Slatina, 2022. 360 stran. 250 výtisků. ISBN 978-80-11-01640-1.

Externí odkazy

Matrika – Kniha zemřelých obce Slatina (fara Roubanina) (skeny 34–57 [zemřelí v letech 1912–49]; osada Březinka: skeny 27–34 [zemřelí v letech 1912–1935] a 58–59 [roky 1946–49]) Matriky z fary ve Křenově (t. č. 6 položek z let 1939–41, psáno německým kurentem; zadání: Schlettau)

Kategorie:Vesnice v okrese Svitavy Kategorie:Obce v okrese Svitavy Kategorie:Region Moravskotřebovska a Jevíčska Kategorie:Sídla v Podorlické pahorkatině