Joseph Warton (duben 1722, Dunsfold, Surrey – 23. února 1800, Wickham, Hampshire) byl anglický preromantický básník, literární kritik, kněz a profesor na Winchester College, starší bratr básníka Thomase Wartona.PROCHÁZKA, Martin, STŘÍBRNÝ, Zdeněk a kol. Slovník anglických spisovatelů. Libri: Praha 2003, druhé doplněné vydání. S. 757.
Život Přesné datum narození Josepha Wartona není známo, pokřtěn byl v Dunsfoldu v Surrey 22. dubna 1722.Joseph Warton - 1911 Encyclopædia Britannica Vystudoval chlapeckou školu Winchester College a pak Oriel College na Oxfordské univerzitě, kde byl jeho otec, vikář a příležitostný básník, do roku 1728 profesorem poezie. Na studiích uzavřel přátelství s básníkem Williamsm Collinsem a později se stal i přítelem Samuela Johnsona. Byl vysvěcen na kněze a od roku 1755 působil na Winchester College nejprve jako profesor a v letech 1763–1793 jako ředitel. Svůj volný čas věnoval literatuře.
V osmnácti letech napsal báseň Nadšenec (The Enthusiast) a anonymě ji vydal roku 1844. Společně S Collinsem uveřejnil roku 1846 Ódy na několik popisných a alegorických námětů (Odes on Several Descriptive and Allegoric Subjects), přičemž jeho část se na rozdíl od Collinsovy brzy dočkala druhého vydání. V pozdějších letech se zabýval literární historií a kritikou.CRAIG, Harding a kol: Dějiny anglické literatury II. Praha: SNKLU 1963, S. 74-76.
Výběrová bibliografie The Enthusiast: or The Lover of Nature (1744, Nadšenec aneb Milovník přírody), báseň, ve které autor upřednostňuje divokou přírodu a rozvoj osobnosti člověka na jejím základě a touží po útěku z civilizace do nevinného přírodního života. Básníka pak chápe jakožto génia nepodléhajícího žádnému zákonu kromě vlastní přírozenosti. Odes on Several Descriptive and Allegoric Subjects (1746, Ódy na několik popisných a alegorických námětů), básně vyznačujicí se sílou představivosti, patosem, vznešeností a podle autora i snahou přivést poezii zpět k její podstatě. Některé z nich, jako například Óda na fantazii (Ode to Fancy), Óda na samotu (Ode to Solitude) nebo Óda na slavíka (Ode to the Nightingale) se vyznačují motivy a melancholií typickou pro tzv. hřbitovní školu.HUFF, James Orton. The Graveyars School of Poets. University of Illinois 1911. S. 79. The Dying Indian (1755, Umírající Indián), báseň s motivem tzv. vznešeného divocha. Essay on the Genius and Writting of Pope (1. díl 1756, 2. díl 1782, Esej o nadání a spisech Popeových). Dílo znamenalo utčitý obrat v hodnocení nejuznávanějšího klasicistického básníka Alexandra Popea. Warton roděloval básníky do tří kategorií: na opravdové básníky, jejichž díla se vyznačují vznešeností a patosem (Shakespeare, Spenser, Milton), na citlivé básníky, autory etické nebo oslavné poezie (Dryden, Cowley) a na důvtipné intelektuální básníky (Donne, Swift, Wilmot z Rochesteru). Popea Warton zařadil do čela druhé kategorie, ale velikost opravdových básníků mu nepřiznal.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Joseph Warton - Eighteenth-Century Poetry Archive Works by or about Joseph Warton at Internet Archive
Kategorie:Angličtí básníci Kategorie:Preromantičtí spisovatelé Kategorie:Hřbitovní škola Kategorie:Narození v roce 1722 Kategorie:Narození v Surrey Kategorie:Úmrtí 23. února Kategorie:Úmrtí v roce 1800 Kategorie:Úmrtí v Hampshiru Kategorie:Muži