náhled|212x212pixelů|Kykladský vulkanický oblouk v Egejském moři Kykladský vulkanický oblouk je ostrovní oblouk sopečného původu v jižním Egejském moři.
Poloha Vede z Korintské šíje na poloostrov Bodrum v Malé Asii. Je dlouhý přibližně 450 km a široký 20 km až 40 km. Na tomto oblouku leží řecké sopečné ostrovy Aegina, Methana (poloostrov), Milos, Santorini, Nisyros, Gyali, Kós a Poros, dále podmořská sopka Kolumbo a malé neobydlené ostrovy Kristiany a vulkány Sousaky v Korintské šíji a Akyarlar na poloostrově Bodrum. Jedná se o spící sopky. Z nich pouze Santorini, Kolumbo a Nisyros za posledních 100 let buď vybuchly, nebo projevily nějaký významný důkaz neklidu.Chapter 15 (Volcanoes), The Physical Geography of the Mediterranean, ed. Jamie C Woodward, Oxford University Press, 2009,
Vznik náhled|200x200pixelů|Vznik vulkanického oblouku V zóně jižně od Kréty (hlubokomořský příkop) se africká deska podsouvá 5 cm ročně pod desku egejskou (součást eurasijské desky).David M. Pyle, John R. Elliott: Quantitative morphology, recent evolution, and future activity of the Kameni islands volcano, Santorini, Greece. Ve: Geosphere. Svazek 36, č. 2, 2006, S. 253–268. Ve hloubce cca 150 až 180 km jsou horniny zemského pláště nad podsunutou africkou deskou roztaveny a unikají z nich těkavé složky (oxid uhličitý, krystalické struktury, halogeny). Plyny, rozpuštěné v tavenině, tlačí roztavenou horninu vzhůru až na povrch Země ve formě sopek. Nachází se v zakřivené zóně přibližně 120 km severně od Kréty (sopečné produkty: andezit, dacit, ryolit).
Související články Santorini Helénský oblouk Řecký příkop
Externí odkazy
Literatura Volker Jacobshagen, Geologie von Griechenland (1986).
Reference
Kategorie:Souostroví Kategorie:Desková tektonika Kategorie:Geomorfologické členění povrchu Země