Catherine Henriette de Balzac d’Entragues, markýza de Verneuil (1579 Orléans – 9. února 1633 Paříž) po smrti Gabrielly d’Estrées se stala titulární metresou Jindřicha IV. Francouzského. Také její sestra Marie-Charlotte de Balzac d’Entragues byla po jistý čas milenkou krále. Její otec byl Charlese Balzac d’Entragues a matkou Marie Touchetová, někdejší milenka krále Karla IX. Francouzského.

Královská metresa náhled|198x198bod|Catherine Henriette de Balzac d’Entragues|alt=|vlevo Catherine Henriette de Balzac byla vychována v rodině, velmi volných mravů, kde se ženy často snažily dostat skrz postavení královské milenky k finančnímu zajištění. Její matka Marie byla ještě před jejím narozením milenkou krále Karla IX. Francouzského.

Ambiciózní, krásná ve svých pozdních teenagerských letech, ale také intrikářská. To vše jí pomohlo k tomu, aby se stala Jindřichovou titulární metresou. A tak, zatímco Jindřich IV. stále ještě truchlil po Gabrielle d’Estrées, ho Catherina Henrietta de Balsac přiměla k písemnému slibu, že si ji vezme, pakliže do roka porodí králi syna. Catherina Henrietta nakonec dítě potratila a byl to skutečně syn. To nakonec vedlo k prudkým žárlivým scénám a dohadování se před celým královským dvorem, když se Jindřich na místo s ní oženil s Marií Medičejskou.

V roce 1608 se zapletla do spiknutí proti králi a přestože byla silně kompromitována důkazy, tak se král nechal jejím vzlykáním přesvědčit a nakonec vyvázla jen s nepatrným trestem, přestože se takové činy běžně trestaly smrtí.Ještě téhož roku ji Jindřich znovu projevil svou přízeň a znovu ji zařadil do skupiny svých milenek. vlevo|náhled|235x235bod|Gaston Henri, vévoda de Verneuil|alt=Po provedeném atentátu na krále v roce 1610 patřila do skupiny osob, které mohli mít zájem na provedení takového činu. Po smrti krále Jindřicha IV. byla regentem Francie ustanovena Marie Medičejská a ta ihned vyhnala Catherinu Henriettu ode dvora. Ta potom žila dalších 23 let, dokud nezemřela v roce 1633 ve věku 54 let. Původní rivalita mezi Marií Medičejskou a Catherinou Henriettou byla postupně nahrazena vzájemnou úctou a regentka neměla problém v kontaktu s bývalou sokyní. Dokonce si i oblíbila její děti, které měla s králem Jindřichem IV., protože tyto byly klidné a poslušné (na rozdíl od dětí, které měl král s Gabriellou d’Estrées, které se neustále účastnily různých spiknutí).

Děti S králem měla dvě děti:

1. Gaston Henri, vévoda de Verneuil (3. 11. 1601 Vincennes – 28. 5. 1682 Verneuil-en-Halatte), métský biskup v letech 1612 až 1652, guvernér provincie Languedoc ⚭ 1668 Charlotte Séguier de Villemor (1622–1704) 2. Gabriella Angelique přezdívaná „Madmoiselle de Verneuil“ (21. 1. 1603 Paříž – 24. 4. 1627 Méty) ⚭ 1622 Bernard de Nogaret vévoda de La Valette d’Épernon (18. 3. 1592 Angoulême – 25. 7. 1661 Paříž)

Odkazy

Reference

Literatura Herman, Eleanor. (2005). Sex with Kings: 500 let cizoložství, moci, soupeření a pomsty. Harpercolliny. Williamson, David. (1991). Debrettovi králové a královny Evropy. Salem House Pub.

Externí odkazy

Kategorie:Milenky Jindřicha IV. Francouzského Kategorie:Narození v roce 1579 Kategorie:Narození v Orléans Kategorie:Úmrtí v roce 1633 Kategorie:Úmrtí 9. února Kategorie:Úmrtí v Paříži Kategorie:Ženy Kategorie:Francouzské šlechtičny Kategorie:Francouzské osobnosti 17. století Kategorie:Francouzské osobnosti 16. století Kategorie:Milenky francouzských panovníků