Gerlachovský štít, zvaný též Gerlach (, ), je se svojí nadmořskou výškou metrů nejvyšší horou Vysokých Tater, Slovenska a celých Karpat. Do roku 1992 byla hora nejvyšší horou Československa. Hora je pojmenována podle Gerlachova, nad kterým se vypíná a do jehož území patří. Leží v jihovýchodní rozsoše Zadního Gerlachu, od kterého ho odděluje Gerlachovské sedlo. Z vrcholu pokračuje hřeben na Kotlový štít, kde se rozvětvuje a vytváří známý Gerlachovský kotel. Gerlachovský štít je pro svoji výšku, dostupnost a krásnou horskou scenérii jedním z nejnavštěvovanějších vrcholů.
Historie Měření výšek tatranských štítů se datuje k roku 1763, kdy vídeňský dvůr nařídil tzv. josefínské mapování, tedy kartografické zpracování celé habsburské monarchie. To prováděli vojenští měřiči pod vedením Waldaufa a Fleischera, ale jejich výsledky nebyly publikovány. Zřejmě na základě těchto měření bylo roku 1780 v díle uvedeno, že nejvyšším štítem celých Tater je Kriváň. Ke stejnému závěru dospěl v roce 1788 i bratislavský mineralog Ján Fichtel, který výšku Kriváně odhadl na 3800 metrů nad mořem. Anglický cestovatel Robert Townson považoval za nejvyšší štít Tater Lomnický štít. Ani vědci v 19. století, mezi nimi i známý švédský botanik Göran Wahlenberg, neurčili výšku tatranských vrcholů správně. Jako nejvyšší uváděli Lomnický anebo Ľadový štít. Gerlach svojí výškou figuroval až na čtvrtém místě. V letech 1837 a 1838 prováděl měření tatranských štítů Ľudovít Greiner, ředitel jelšavské lesní správy koburgovského velkostatku. Až on správně zjistil, že nejvyšším štítem Tater je Gerlachovský štít. Veřejnost však Greinerovo objevné měření nepřijala, což se změnilo až v 70. letech 19. století.
Názvy Gerlachu do roku 1896: Gerlach, Gerlsdorfer Spitze, Gerlachspitze, Gerlachfálvi-csúcs, Gierlach, Gerlachovka 1896–1919: Štít Františka Jozefa, Ferencz József-csúcs, Franz Josef Spitze 1919–1923: Gerlach, Gerlachovka 1923–1932: Štít Legionárov, Štít Legionářů, Spitze der Legionäre (neoficiálně stále používaný název Gerlach) 1932–1939: Gerlachovka, Gerlach, Gerlachovský štít 1939–1945: Slovenský štít (mezi místním německým obyvatelstvem nazývaný Slowakische Spitze) 1945–1949: Gerlach, Gerlachovský štít 1949–1959: Stalinov štít (česky Štít J. V. Stalina) od 1959: Gerlachovský štít
Výstupy První výstupy na Gerlachovský štít vykonali lovci a botanici. Je možné, že někteří z nich vystoupili až na vrchol. Pravděpodobně prvním člověkem, který prokazatelně v roce 1834 stál na vrcholu, byl spišský Němec Ján Still (1805–1890), učitel na katolické škole v Nové Lesné. Výpravy na Gerlach se účastnil i jeho švagr Gellhof, stavitel z Veľké, Martin Urban Spitzkopf, mlynář z Nové Lesné a dva další neznámí lovci kamzíkůKto vystúpil prvý na Stalinov štít?. V roce 1855 vystoupili na vrchol z Gerlachovského kotle Z. Bośniacki a V. Grzegorzek, pravděpodobně s horskými vůdci ze Zakopaného. První zimní výstup uskutečnili v roce 1905 J. Chmielowski a K. Jordán s horskými vůdci.
Turismus Výstup na Gerlachovský štít je povolen jen v doprovodu horského vůdce nebo osobám organizovaným v horolezeckých svazech. Cena za doprovod horského vůdce se pohybuje kolem 300 eur za skupinu. Skupina může mít kromě horského vůdce maximálně tři osoby. Organizovaní horolezci nesmí vystoupit lehčí cestou než III UIAA, což je hranice určená návštěvním řádem Tatranského národního parku.
Galerie
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Výstup na Gerlach cestou Martinka Výstup na Gerlach Krčmárovým žlabem Výstup na Gerlach na iDnes.cz Výstup na Gerlach na HoryEvropy.cz Spolok horských vodcov Vysoké Tatry
Kategorie:Dvoutisícovky na Slovensku Kategorie:Hory a kopce ve Vysokých Tatrách Kategorie:Batizovská dolina Kategorie:Velická dolina Kategorie:Okres Poprad Kategorie:Hory a kopce v Prešovském kraji Kategorie:Horolezecké lokality na Slovensku Kategorie:Přejmenované hory a kopce Kategorie:Dvoutisícovky v Karpatech Kategorie:Ultraprominentní vrcholy v Evropě Kategorie:Pojmenováno po Františku Josefovi I.