Tekelot III. Usermatre-Tekelot (Si-Ese) byl faraonem 23. dynastie, řazené do Třetí přechodné doby. Za vlády svého otce Osorkona III. byl Amonovým nejvyšším knězem v Thébách, posléze otcovým spoluvládcem (~ 5 roků) a po jeho smrti jeho nástupcem. Celkem se uvádí doba jeho vládnutí 13 let.
Historický vývoj thumb|left|250px|Chronologie (schematicky) Třetí přechodné doby a vzájemné prolínání 21- 25 dynastií thumb|left|250px|Palác Deir el-Hagar v oáze Dachla Rozklad centrální vlády doprovázený ekonomickými ztrátami již ke konci 20. dynastie vedl k rozdělaní Egyptu na Horní a Dolní Egypt, rozsáhlým ztrátám vlivu Egypta v oblastech Nubie na jihu a v Palestině na severu. Svoji moc si upevnili kněží v Thébách soustřední kolem chrámu Amona a jeho dlouhodobého vlivu na hospodářství a moc v Horním Egyptu. V Mezopotámii se umocňovaly mocenské ambice Novoasyrské říše již za vlády Tiglatpilesara I. (1114–1076 př.Kr.) a také nubijských kmenů z jihu do oblasti Théb. Jejich asimilací s původním obyvatelstvem se upevňovaly vztahy s vládnoucími rody v Nubii. Do období vlády Osorkona III. (787-759 př.Kr.) se datuje vzestup moci nubijského vládce a pozdějšího zakladatele 25. dynastie Kashty (~775-750 př.Kr.) a pak zejména jeho syn Piye kdy postupně expandovali do kněžských vládnoucí elit v Thébách. Otec Tekelota III. , Osorkon III. , konsolidoval vztahy s Horním Egyptem ustavením syna Veleknězem Amona. Ke konci vlády Osorkona III. asi v posledních 4-5 letech se syn Tekelot III. a velekněz Amona podílel na vládě jako spoluvládce. Usiloval o udržení vlivu na náboženské struktury v Thébách v duchu doktríny "bůh Amon je králem", roli veleknězů nehradily kněžky s "Božským posvěcením" Principiálně se jednalo o propojení Amonova božství s mocí faraona. Velekněžky s významnými pravomocemi ustanovoval faraon, pravidelně však svou dceru, v daném kontextu to byla Shepenupet I. , sestra Tekelota III. Chronologie prolínajících se dynastií v Třetí přechodné době je předmětem četných diskuzí, nicméně jednou z posledních, obecně přijímaných, je studie D.AstonaAustrian Academy of Sciences, Egypt & Levant Department
Vláda Vláda Takelota III. se datuje do roků 774-759 př. Kr. v Dolním Egyptu v Herakleopolis. K jeho vládě se vztahují zápisy na stéle z nálezu na Amheida v oáze Dachla. Další záznamy se nacházejí v Karnaku datované ze 6. roku jeho vlády : "Tekelot syn bohyně Eset, milovaný Amonem, jehož matkou je Tsentais" a jiný nápis tamtéž :"Takelot syn bohyně Eset milovaný Amonem, živý bůh král Usermaatre Takelot", Období vlády Tekelota III. se překrývá s nástupem nubijského ovládnutí Egypta za krále Kashty (765-752) a zejména pak jeho následníka Piye (747-716). Takže to je období konce Libyjské dynastie a podle egyptské historiografie i konce Třetí přechodné doby.
Artefakty Papyrus Berlin No.3048, obsahuje záznam odkazovaný na Tekelota III, hieratický zápis svatební smlouvy s uvedenými svědky, vezírem a dvěma strážci pokladů. Stéla nalezená v troskách chrámu bohů Seth a Mut v oáze Dachla z 13. roku vlády. Stéla zaznamenává dar chrámu ze strany místního guvernéra, náčelníka libyjského kmene, včetně seznamu jedenácti kněží, kteří jsou příjemci tohoto daru. Fajansová soška bohyně BastetSbírka Qatarského prince Sheikh Saoud al Thani, která má na zadní straně podstavce kartuš Tekelota III. Je to umělecké dílo z pálené polychromované keramiky. Socha představuje bohyni Bastet jako ženu se lví hlavou sedící na křesle s krátkým opěradlem. Hrobka Tekelota III. se dosud nenalezla. Hrobka jeho příbuzných, sestry Shepenupet I. se nalezla kapli v Medínit Habu, jeho děti a vnuci byli pohřbeni v hrobce pod podlahou v chrámu Hatšepsut v Dér el-Bahrí. Další, syna Osorkona, manželky Irtybast, se zbytky z hrobů byly nalezeny v Thébské nekropoli. Uvádí se i nálezy v hrobce TT 367 z 18. dynastie.
Poznámky
Reference
Literatura Ritner, R.R. The Libyan Anarchy: Inscriptions from Egypt’s Third Intermediate Period. Atlanta, GA: Society of Biblical Literature, 2009.
Související články Třetí přechodné období 23. dynastie 25. dynastie
Externí odkazy
Herihor Kategorie:Muži