Auersperské knížectví (německy Fürstentum Auersperg) bylo německé knížectví rakouského šlechtického rodu Auerspergů patřící ke Svaté říši římské. Nacházelo se na jihu Bádenska-Württemberska a existovalo jen něco málo přes století.

Historie Když bylo město Tengen poprvé zmíněno v dopise jako Teingon, patřilo kostnickému biskupovi Šalomounovi II. († 889). Za vlády císařů z dynastie Štaufů bylo rozděleno na dvě panství.

V roce 1275 bylo někdejší panství prodáno pánům z Klingenbergu, v roce 1305 ho získali Habsburkové a v roce 1387 patřilo již opět Klingenbergům. V roce 1462 byli majiteli páni z Bodmanu a Jungingenu a v roce 1488 připadlo alsasko-burgundskskému balivátu Řádu německých rytířů z Mainau, v jehož držení zůstalo až do roku 1790.

Dolní část, která zahrnovala hrad Tengen, prodal hrabě Kryštof z Nellenburgu v roce 1522 císaři Karlovi V. V roce 1534 bylo hrabství připojeno k landkrabství Nellenburg, které patřilo k Přednímu Rakousku pod vládou Habsburků. V roce 1651 bylo hrabství zastaveno rodině Auerspergů, kteří jej v roce 1653 obdrželi jako léno.

Auerspergové Rod pánů z Auerspergu, původem z Kraňska, ve 12. století rytíři a od roku 1495 svobodní páni z Auerspergu, Schönbergu a Seisenbergu. Wolf Engelbrecht z Auerspergu (1624–1673), od roku 1630 říšský hrabě, obdržel v roce 1653 dědičnou hodnost říšského knížete s čestným titulem Hochgeboren (Výsost) a v roce 1663 bezprostřední vládu nad Tengenem jako suverénním okněžněným hrabstvím (Gefürstete Grafschaft). Od roku 1654 získal Wolfgang a jeho rodina křeslo a hlasovací právo v říšském sněmu, stejně jako nesuverénní Minsterberské knížectví a panství Frankenstein ve Slezsku, která zůstala rodovým lénem až do roku 1791.

Vnuk Wolfganga Engelberta, František Karel (1677–1613), třetí kníže z Auerspergu, zdědil hrabství Losenstein v Horním Rakousku jižně od Welsu, zatímco jeho bratr Jan Ferdinand (zemřel 1706) byl knížetem münsterberským a pánem Frankensteinu ve Slezsku.

Jindřich Josef Jan (1713–1783) říšský kníže, vévoda minsterberský a Frankensteinu, suverénní hrabě říšského hrabství Thengen (1663) s hlasovacím právem v Říšském sněmu, hrabě z Gottschee a nesuverénního knížecího hrabství Wels v Rakousku. Další moc a bohatství získal jako dědic tyrolských knížat Trautsonů z Falkensteinu (1711), kteří vymřeli v roce 1780, zatímco jeho syn Karel Josef Antonín († 1800) se stal prvním vévodou z Gottschee (1783).

Thengenské hrabství bylo jediným bezprostředním říšským lénem drženým rodinou až do vlády knížete Viléma (1800-1806), kdy prošlo mediatizací v roce 1806 a jejím prodejem Bádensku v roce 1811. Rodina měla jako mediatizovaná léna vévodství Gottschee v Kraňsku, knížecí hrabství Wels v Horním Rakousku, panství Schönberg a Seissenberg a menší majetky v Čechách, Kraňsku, Rakousku a Moravě, stejně jako dědičné tituly Erblandmarschall (dědičný maršál) a Erblandkämmerer (dědičný komorník) pro Kraňsko a Windische Mark.

V roce 1825 byl usnesením německého sněmu z roku 1813 knížatům z Auerspergu udělen titul Durchlaucht (Jasnost).

Od roku 1795 se dynastie knížat z Auerspergu rozdělila na dvě větve:

a) knížecí linie Auerspergů-Schönfeldscher: odtrhla se v roce 1795 v době Karla z Auerspergu (1795-1806); byla mediatizována v roce 1806 a připojena k Rakousku. b) knížecí linie Auerspergů-Zweig: odtrhla se v roce 1795 v době Vincenta z Auerspergu (1795-1806) byla mediatizována a připojena k Rakousku (1806).

Panující knížata z Auerspergu (1653–1806) Níže je uveden seznam knížat a hlav rodu Auerspergů s lety jejich vlády uvedenými v závorkách, které neodpovídají datu narození a úmrtí.

Jan Weikhard (1653–1677), hrabě z Auerspergu, 1. kníže z Auerspergu, 1. vévoda (kníže) minsterberský Jan Ferdinand (1677–1707), 2. kníže z Auerspergu, 2. vévoda (kníže) minsterberský František Karel (1707–1713), 3. kníže z Auerspergu, 3. vévoda (kníže) minsterberský Jindřich Josef (1713–1783), 4. kníže z Auerspergu, 4. vévoda (kníže) minsterberský Karel Josef (1783–1800), 5. kníže z Auerspergu, 5. vévoda (kníže) minsterberský ve Slezsku (do roku 1791), 1. vévoda z Gottschee (od roku 1791) Vilém I. (1800–1806), 6. kníže z Auerspergu, 2. vévoda z Gottschee

Nevládnoucí knížata z Auerspergu (po roce 1806) Vilém I. (1806–1815), 6. kníže z Auerspergu, 2. vévoda z Gottschee Vilém II. (1815-1827), 7. kníže z Auerspergu, 3. vévoda z Gottschee Karel Vilém (1827-1890), 8. kníže z Auerspergu, 4. vévoda z Gottschee, rakouský ministerský předseda. Adolf Karel z Auerspergu česko-rakouský šlechtic a politik Karel Maria (1890-1915), 9. kníže z Auerspergu, 5. vévoda z Gottschee Karel Adolf (1915–1927), 10. kníže z Auerspergu, 6. vévoda z Gottschee, okněžněný hrabě z Welsu; v roce 1937 se oženil s hraběnkou Margarethe Batthyany-Strattmannovou (1914–1959). Později se v roce 1961 znovu oženil s hraběnkou Fedorou ze Solms-Baruthu (* 1920), se kterou měl jednu dceru. Adolf Karel (* 1937), 11. kníže z Auerspergu, 7. vévoda z Gottschee, okněžněný hrabě z Welsu Karl Georg z Auerspergu (* 1960)

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Zaniklé státy Německa Kategorie:Auerspergové Kategorie:Země Svaté říše římské