Strážný je městys v okrese Prachatice v Jihočeském kraji, v národním parku Šumava. Žije v něm obyvatel. Městečko se nachází u říčky Řasnice, při silnici I/4 mezi Horní Vltavicí (resp. přípojkou z Lenory) a státní hranicí u Philippsreutu v německé spolkové zemi Bavorsko.

Název Původně do roku 1955 neslo městečko jméno Kunžvart (), jak se dosud nazývá zřícenina hradu, koncem padesátých let bylo přejmenováno podle blízkého vrchu Strážný.

Historie První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1359.

Kunžvart (Strážný) je starou osadou, která vznikla na silně frekventované dopravní tepně zvané Zlatá stezka, pod hradem Kunžvart. S rozvojem dopravy se z ní stala druhá největších obec na Šumavě (po Železné Rudě). Poté, co Zlatá stezka ztratila význam, začal i Kunžvart upadat.

V roce 1843 se Kunžvart stal městysem. Na konci 19. století měl Kunžvart 845 německých obyvatel, byla v provozu škola, pošta, hotel, mlýn a dílny zabývající se výrobou nástrojů pro domácnost (např. řešeta nebo dřevěné nádobí). Konaly se tři výroční trhy, týdenní trh býval v úterý.

Od 25. června 1912 do vypuknutí první světové války byla přes Strážný provozována pravidelná autobusová linka na trase Pasov–Vimperk. Jen během června až srpna 1912 bylo tímto spojem přepraveno 3 700 osob. Od počátku třicátých let 20. století byla do Vimperku doprava osob ze Silnice a Kunžvartu zajišťována autobusem Státních drah.

V letech 1938 až 1945 bylo území obce v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu. V květnu 1945 zde proběhly boje mezi americkou a německou armádou, během kterých byl zasažen i kostel. Po roce 1945 bylo původní německé obyvatelstvo vystěhováno, po roce 1948 byl uzavřen hraniční přechod a území ovládla Pohraniční stráž. Městečko začalo upadat, řada domů byla zbourána. V srpnu 1965 byl zbourán i památkově chráněný kostel Nejsvětější Trojice z roku 1780.

Osady Dolní Cazov, Dolní Světlé Hory, Horní Světlé Hory, Silnice a Stodůlky (část Stodůlek se nazývala Žďárek) zanikly.

S rozvojem mezinárodní kamionové dopravy a cestovního ruchu na konci osmdesátých let 20. století začal význam Strážného vzrůstat. Velký pohyb lidí a vozidel ve Strážném nastal po pádu železné opony a obnovení běžného provozu na hraničním přechodu v roce 1989, k hraničnímu přechodu se také přesunuli obchodníci a provozovatelé různých služeb.

Dne 1. dubna 2010 byl obci navrácen status městyse.Rozhodnutí č. 74 předsedy Poslanecké sněmovny, 1. dubna 2010, Miloslav Vlček

Přírodní poměry Městys Strážný je obklopen vrcholky hor Strážný (1 115 metrů), Chlustov (1 094 metrů) a Radvanickým hřbetem, které chrání kotlinu před studenými severními a západními větry.

Obyvatelstvo

Správa městyse Části městyse K 16. únoru 1952 byly k obci Kunžvart připojeny obce Horní Světlá Hora a Silnice. Strážný (k. ú. Strážný, Dolní Cazov, Dolní Světlé Hory, Horní Světlé Hory, Silnice a Stodůlky u Strážného) Hliniště (k. ú. Hliniště) Kořenný (k. ú. Hliniště) Řasnice (k. ú. Řasnice)

V letech 1850–1899 k městysi patřily i Knížecí Pláně.

Symboly městyse Znak městyse je historický, vlajka byla městysi udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 15. dubna 2010.

Hospodářství a doprava Po pádu železné opony se vyvinula ekonomika založená na blízkosti státní hranice. Ve vsi se nachází čerpací stanice, vznikla zde dvě kasina, noční klub a další zábavní zařízení.

Podél Strážného vede silnice I/4 z Prahy do Pasova a Mnichova. Je zde silniční hraniční přechod Strážný–Phillippsreut a přeshraniční propojení:

Pod Žďárkem – Langruck Žďárek – Hinterfirmiansreut Kunžvartské sedlo – Vorderfirmiansreut Dolní Cazov – Schnellenzipf

Společnost Základní škola a mateřská škola Skiareál Strážný

Pamětihodnosti Mešní kaple Panny Marie na Kamenném vrchu (904 metrů) byla postavena v roce 1843. Její oltář je otočen k západu. Nad obcí je zřícenina hradu Kunžvart (1 031 metrů) z první poloviny 14. století. Posádka hradu, postaveného na východních svazích hory Strážný (1 114 metrů), střežila Zlatou stezku, po které bylo do Čech dopravováno zboží, především sůl, a také po ní pronikali do země nepřátelští ozbrojenci. Hrad byl také uváděn pod jmény Kunigswarte, Kunzwarte nebo Kungenslehn. Od roku 1547 už nebyl obýván, v roce 1578 vyhořel. Dochovala se ruina hradní věže. Protržená hráz rybníka Kunžvartu z poloviny 16. století. Valy na návrší Šance (850 metrů) připomínají třicetiletou válku, v roce 1620 se zde stavovské vojsko, vedené Thurnem a Mansfeldem, utkalo s vojskem císařským. Přírodní rezervace Niva Kořenského potoka – rašeliniště a smíšené jasanovo-olšové lužní lesy Přírodní památka Splavské rašeliniště – údolní rašeliniště s typickou květenou Přírodní památka Strážný – Pod Obecním lesem – louka s výskytem šafránu bělokvětého V obci, při ulici směrem na Kořenný, rostou dva památné stromy: javor klen a jasan ztepilý.

Galerie

Odkazy Reference

Související články Hraniční přechod Strážný–Philippsreut Římskokatolická farnost Strážný

Externí odkazy

Kategorie:Obce v okrese Prachatice Kategorie:Městyse v okrese Prachatice Kategorie:Městyse v Čechách Kategorie:Sídla na Šumavě Kategorie:Sídla na česko-německé státní hranici Kategorie:Sídla v CHKO Šumava Kategorie:Sídla v Národním parku Šumava Kategorie:Mikroregion Horní Vltava - Boubínsko Kategorie:Regionální sdružení Šumava Kategorie:Lyžařská střediska v Česku