Židenická smuteční síň (někdy též Rullerova, dle architekta Ivana Rullera, který ji navrhl) je chátrající nepoužívaná smuteční síň na hřbitově v městské části Brno-Židenice.

Historie Návrh stavby vznikl již v roce 1977 v ateliéru architekta Ivana Rullera. Následně se v Brnoprojektu letech 1979 a 1983 realizovala projektová dokumentace a po vyhotovení stavební dokumentace se v roce 1983 přistoupilo ke stavbě. Tu realizovali samotní občané v rámci akce Z a stavbu dokončili v roce 1985. Investorem stavby byla Technická a zahradní správa města Brna. Vedoucím architektem Ing. arch. Pavel Šrubař. Náklady tvořily 4,5 milionu korun československých.Svobodová, s. 43. Jelikož kvalita prací nebyla odpovídající, začaly se projevovat různé problémy, proto byla stavba v roce 2007 zcela uzavřena. Následně vlastník, jímž je město Brno, začal v roce 2011Svobodová, s. 123. zvažovat demolici a budovu oplotil.Svobodová, s. 103. K demolici ale nedošlo. Jednak z důvodu nedostatku peněz, za druhé i z důvodu protestů místních obyvatel. Později se ale karta obrátila a město se rozhodlo síň opravit.

Současnost V září 2023 začala rozsáhlá a kompletní rekonstrukce, která by měla trvat dva roky a síň by tak měla od roku 2025 opět sloužit svému účelu.

Popis původního stavu náhled|Hlavní sál smuteční síně, stav 2020 Síň je umístěna na Židenickém hřbitově a přístup byl z parkoviště v ulici Komprdova. Areál je oplocen kovovou mříží, kterou navrhl Zdeněk Makovský a zrealizoval umělecký kovář Ivan Blažek.Svobodová, s. 147. Jedná se o přízemní budovu s půdorysem písmene H, kdy delší strana je rovnoběžná s Komprdovou ulicí, od které je vzdálená asi 50 metrů a původně přístupná po vyasfaltované cestě. První obdélníková část představovala svět živých, úzká část bájnou řeku Styx a poslední obdélníková část svět mrtvých. Střecha nad samotnou síníSvobodová, s. 45. má podobu zlomeného V, nejprve se mírně zdvihá a na konci prvního obdélníku kolmo stoupá vzhůru a následně se volně propadá. Nad přední a zadní částí, je pak plochá.

Z vnějšku jsou stěny obloženy mramorem, štípanou břidlicí a tmavě natřenými latěmi. Vstupní část má několik schodů, kamenem obloženou pochozí plošinu, je prosklená a pohledově rozčleněná sloupy. Vpravo v rohu se pak nachází před stavbou tmavě olověná plastika Olbrama Zoubka nazvaná Tři chodciSvobodová, s. 131. z roku 1967. Vlevo je přízemní budova sloužící jako toaleta. Symbolicky je oddělena zdí pokrytou černou břidlicí, která je kolmo, nedosedá však k objektu a umožňuje tak průchod podél prosklené stěny. Vpravo pak vstup do atria následovaný smuteční síní. Mezi těmito dvěma objekty je průchod do zeleného parteru.

Do atria se dá vstoupit dvěma prosklenými dveřmi. Za nimi je obdélníková místnost, kdy vlevo jsou dřevěné lavice na soklech obložených kamenem, vpravo je pak do zelena laděná prosklená stěna s motivem Krista sklářského výtvarníka Valéra Kováče. Uprostřed jsou další lavice a za nimi býval pětidílný cyklus maleb Cesta života od výtvarníka Karla Rechlíka. Do žluta laděné olejeSvobodová, s. 132. byly po uzavření síně přemístěny do skladů správy hřbitovů města Brna.Svobodová, s. 135. Ve stropě, který je podbit tmavě hnědě natřenými dřevěnými latěmi jsou bodová světla. Následuje vstup do samotné smuteční síně, který tvoří dvoje dvoukřídlé dveře po obou stranách. Jsou žluté barvy, opatřeny reliéfním dekorem z dílny Jindřicha Kompošta ml..https://www.bam.brno.cz/objekt/d215-smutecni-sin-v-zidenicich

Smuteční síň zasahuje přes dvě patra, ve druhém patře nad obřadním místem je galerie, která je obložena bílými sádrovými deskami. Do těchto desek byl vybroušen abstraktní dekor s názvem Panychida sochařem Tomášem Rullerem, synem architekta Ivana Rullera. Zbytek je otevřen. Strop je podbit tmavě a světle natřenými latěmi umístěnými ve zvlněných pásech podobně jako členění střechy v pohledu ze strany. Opět jsou zde bodová světla. Tmavě hnědé obložení je i u dveří a na stěnách, což vytváří kontrast obou barev. Vedle dřevěného obložení, jsou zde obdélníková dvojskla v dřevěných rámech, prosvětlující místnost od jihu, západu i severu. Prosvětlení přichází i ze stropu.

Před obřadním místem je několik dřevěných podlouhlých lavic na kamenných soklech. Uprostřed katafalk, který původně zdobila posuvná barevná vitráž od malíře a grafika Miroslava Netíka. Miroslav Netík byl též autorem dvou obrazů s názvy Život a SmrtSvobodová, s. 139. malovaných na dřevotřísce,Svobodová, s. 136. které zde byly umístěny a po uzavření síně přemístěni do skladu. Vlevo pak pult pro řečníka. Za lavicemi proti obřadnímu místu prostor a stěna obložená černou dlažbou. Na stěně proti katafalku byl původně umístěn textilní kruhový reliéf s dřevěnými a mosaznými prvky od Jiřího Fuseka, který byl ale poškozen vandaly.

V zadní části je prostor pro manipulaci s rakvemi, chladicí boxy, kanceláře a schodiště pro hudebníky na galerii.

Celková koncepce Původně mělo dojít v této části Brna k rozsáhlým přestavbám. Realizována však byla jen smuteční síň. Nedošlo ani na urnový háj v okolí či jezírko, které mělo symbolizovat řeku Acheron.

Galerie

Odkazy Poznámky

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Funerální stavby v Jihomoravském kraji Kategorie:Stavby v Brně Kategorie:Brno-Židenice Kategorie:Stavby budované v akci Z