náhled|200px|Strukturní vzorec tetrafluoramoniového kationtu
Tetrafluoramonium (také perfluoramonium) je název kationtu se vzorcem NF, obdoby amonného kationtu (NH), ve kterém jsou všechny čtyři atomy vodíku nahrazeny atomy fluoru. Tetrafluoramoniový ion má shodnou elektronovou strukturu s tetrafluormethanem (CF4), trifluoraminoxidem (ONF3) a tetrafluorboritanovým aniontem (BF).
Struktura Tetrafluoramoniový kation má tvar čtyřstěnu, délka vazby N-F je 124 pm.
Příprava Tetrafluoramoniové soli se připravují oxidací fluoridu dusitého fluorem za přítomnosti silné Lewisovy kyseliny, která slouží jako akceptor fluoridových iontů. Při původní syntéze z roku 1966 byl jako Lewisova kyselina použit fluorid antimoničný:
NF3 + F2 + SbF5 → NF4SbF6
Hexafluorarseničnan lze také připravit podobnou reakcí s fluoridem arseničným:
NF3 + F2 + AsF5 → NF4AsF6
Reakcí fluoridu dusitého s fluorem vzniká tetrafluorboritan:
NF3 + F2 + BF3 → NF4BF4
Tetrafluoramonné soli lze také získat fluorací NF3 fluoridem kryptonatým (KrF2) a fluoridy typu MFn, kde M je Sb, Nb, Pt, Ti nebo B. Například reakcí NF3 s KrF2 a TiF4 vzniká [NF]2TiF.
Mnoho tetrafluoramonných solí je možné připravit podvojnou záměnou.
Reakce Tetrafluoramonné soli jsou velmi hygroskopické. Ion NF se snadno hydrolyzuje na fluorid dusitý, fluoronium (H2F+) a kyslík:
2 NF + 2 H2O → 2 NF3 + 2 H2F+ + O2
Při této reakci vzniká také peroxid vodíku (H2O2).
Reakcí NFSbF s dusičnany alkalických kovů se tvoří fluordusičnany (FONO2).
Použití Soli NF se využívají k tvorbě hnacího plynu NF3––F2 a také jako reaktanty při elektrofilní fluoraci aromatických sloučenin. Rovněž jde o tak silná fluorační činidla, že je lze použít k fluoraci methanu.
Odkazy
Související články Trifluoroxonium Fluorid dusičný
Externí odkazy
Reference
Kategorie:Kationty Kategorie:Fluorační činidla Kategorie:Fluoridy Kategorie:Dusičné sloučeniny