Žleby

Žleby () jsou obec v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Leží asi osmnáct kilometrů jihovýchodně od Kutné Hory a sedm kilometrů východně od města Čáslav. Žije v ní obyvatel. Součástí obce jsou i vesnice Kamenné Mosty, Markovice a Zehuby.

Název Jméno mají Žleby od údolí řeky Doubravy, která tu vytvořila hluboký žleb – žlab.

Historie náhled|vlevo|Pohled na zámek a městečko, kresba Johanna Venuta z roku 1809 První písemná zmínka o obci pochází z roku 1278. V tomto století tu byl založen hrad Jindřichem z Lichtenburku a dány počátky panství. V držení hradu se vystřídalo hodně majitelů i několik českých králů. Významnými rody byli páni z Meggau, Kaisersteinové, Schönfeldové a naposledy Auerspergové.

Jako městečko byly Žleby spolu s hradem zmíněny roku 1352. Za Markvarta z Vartenberka byly roku 1388 dobyty královským vojskem Václava IV. Během husitských válek byly dobyty roku 1421 pražany a o šest let později táborským nebo sirotčím svazem. Městečko vzniklo v podhradí na jesepním břehu Doubravy, kolem centrálního náměstí. Případné opevnění městečka není doloženo, ale vstup umožňovaly dvě brány, z nichž jedna stála u mostu přes řeku a druhá přibližně u domu čp. 74 v ulici Ke Hrázi.

V držení císaře Karla IV. městečko dostalo znak, v němž je stříbrný lev se zlatou korunkou, jazykem a zlatými drápy v černém štítě. Písemnosti o tom se nedochovaly. Tento znak byl roku 1697 od pozdějšího majitele Žleb svobodného pána z Kaisersteinu pozměněn a obdařen barvami ze znaku rodiny Kaisersteinu. Na černém štítu je Lev zlaté barvy a drží v tlapě zlatou lilii. V současné době se město vrátilo k původním barvám znaku a ponechalo lvu stříbrnou lilii.

Ve městě Žleby (2183 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katol. kostel, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: lékař, autodoprava, bednář, biograf Sokol, cihelna, cukrář, 5 obchodů s dobytkem, elektrárna, 3 holiči, 4 hostince, 2 hotely, hrnčíř, hudební škola, kamnář, kapelník, kavárna, klempíř, obchod s klobouky, 2 koláři, 2 kominíci, 2 kováři, 6 krejčí, lihovar, malíř, 3 mechanici, mlýn, natěrač, pražírna obilí, obchod s obuví Baťa, 6 obuvníků, 3 paliva, 2 pekaři, pila, pohřební ústav, 2 pokrývači, porodní asistentka, povoznictví, provazník, 2 rolníci, 7 řezníků, 3 sadaři, sedlář, 11 obchodů se smíšeným zbožím, Záložna Žlebská, stavitel, 2 obchody se střižním zbožím, studnař, výroba obuvnických svršků, tesařský mistr, 3 švadleny, 4 trafiky, 4 truhláři, velkostatek Auersperg, 4 zahradnictví, 3 zámečníci, zubní ateliér.

Obyvatelstvo

Obecní správa Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres ČáslavSprávní uspořádání Předlitavska 1850-1918 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav 1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres ČáslavAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres ČáslavNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav 1949 Pardubický kraj, okres Čáslav 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav

Obecní symboly Znak obce je historický, vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 10. září 2020.

Doprava Obcí prochází silnice II/337 Uhlířské Janovice – Čáslav – Žleby – Třemošnice – Seč. Obcí vede železniční trať 236 Čáslav–Třemošnice. Je to jednokolejná regionální sedmnáct kilometrů dlouhá trať situovaná na rozhraní středních a východních Čech, končící na úpatí Železných hor pod zříceninou gotického hradu Lichnice. První část tratě, Čáslav–Žleby, byla otevřena roku 1880. Zbývající úsek ze Žlebů do Třemošnice o dva roky později (14. února 1882). Na trati lze nalézt několik zajímavostí včetně úvraťové stanice Žleby, prvního drážního telefonu na českých tratích a unikátní, přes kilometr dlouhý, souběh železnice se silnicí. Na území obce leží dvě stanice dráhy: Žleby a Žleby zastávka.

V roce 2011 do obce vedly v pracovních dnech autobusové spoje např. do těchto cílů: Běstvina, Čáslav, Prachovice, Třemošnice a Vrdy.Po trati 236 jezdilo v pracovních dnech 12 párů osobních vlaků, o víkendu 6 párů osobních vlaků.

Pamětihodnosti

Zámek náhled|Zámek Žleby Dominantou obce je bývalý zámek Auerspergů, tyčící se na ostrohu v meandru řeky Doubravy. Původně byl založen koncem 13. století jako gotický hrad Lichtemburků. Postupně střídal majitele a procházel přestavbami. Během 17. století byl přestavěn renesančně na zámek. V polovině 18. století podstoupil barokní úpravu. V letech 1849–1868 jej nechal tehdejší majitel Vincenc Karel Auersperg radikálně přestavět ve stylu anglické novogotiky. V roce 1945 byl zámek na základě Benešových dekretů zestátněn. Na zámku se nacházejí rozsáhlé sbírky zbraní a jiných starožitností. U zámku je rozsáhlý anglický park a obora.

Další pamětihodnosti Kostel Narození Panny Marie – původně renesanční z roku 1540, přestaven v letech 1714 a 1775 Stará hrobní kaple Auerspergů vedle kostela Narození Panny Marie, figurální náhrobek Vilemíny Auerspergové z roku 1780 Kaplička Nejsvětější Trojice Zvonice na návrší u základní školy Boží muka Socha svatého Jana Nepomuckého Sloup se sochou Panny Marie – barokní ze druhé čtvrtiny 18. století Bývalá žlebská radnice – pseudogotická stavba z roku 1881 (stavitel E. Šel) Kamenný most (stavitel E. Šel) Lipová alej ze Žlebů směrem k již neexistující nové Auersperské hrobce (vybudována 1912, zrušena 1987) v Markovicích

Osobnosti Rodáci Jaroslav Auerswald (1870–1931), herec a režisér Ludmila Formanová (* 1974), atletka Josef Kratochvíl (1878–1958), mineralog Karel Novák (1862–1940), loutkoherec, hudební skladatel Jan Rulík (1744–1812), spisovatel, hudební skladatel a zpěvák

Fotogalerie

Odkazy Reference

Literatura POCHE Emanuel a kolektiv: Umělecké památky Čech . Díl 4. T–Ž. Academia Praha 1982, s. 436-442 ZAVADIL, Antonín Josef: Kutnohorsko slovem i obrazem. Díl 2 Místopis okresního hejtmanství. Část 1. Soudní okres kutnohorský. Kutná Hora, reprint Martin Bartoš – Kuttna, 2000; dostupné online

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Kutná Hora Kategorie:Bývalé městyse v Česku Kategorie:Obce v okrese Kutná Hora Kategorie:Mikroregion Čáslavsko Kategorie:Sídla ve Středolabské tabuli