Třebčín je vesnice, část obce Lutín v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Třebčín se nachází na západě Hané na úpatí Kosíře. Vesnicí protéká potok Deštná, pramenící na Kosíři v místě Studený Kout. Ves se nachází v nadmořské výšce mezi 225–240 metrů a úrodná půda jí předurčila zemědělský charakter. Třebčínem prochází železniční lokální trať mezi Olomoucí, Litovlí a Prostějovem. Ve vzdálenosti šest kilometrů jižně leží statutární město Prostějova osm kilometrů východně statutární město Olomouc.
Název Název vesnice Třebčín pravděpodobně vznikl podle jména zakladatele jménem Třebsa nebo Třěbesa. V historických mapách a pramenech najdeme Třebčín pod několika názvy: Trepsin (1141), Trzebsin (1389), Trzepssin (1522), Trzeczin, Třzebczin (1692), Trzebssinio (1694), Trepschin (1758), Trzeptschein (1684, 1834), Třepčein (1864).
Pravěk V Třebčíně je známo více než deset archeologických lokalit. lokalita Na Skale, kde byly nalezeny mamutí kly, a nástroje z období drahanského paleolitika úštěpy a sekerka z období eneolitu pohřebiště únětické kultury hroby kultury lužických popelnicových polí různé artefakty a osobní předměty Keltů v roce 2007 byl při hloubení kanalizace Třebčín-Lípy nalezen v obilné zásobnici kostrový hrob ženy s výraznými anatomickými deformacemi z doby Velké Moravy různé zlomky keramiky a drobných předmětů ze středověku v centru vsi
Historie náhled|Třebčín a okolí na historické mapě ze třetí čtvrtiny 19. století První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1141, kdy zde olomoucké biskupství vlastnilo jedno popluží. I jeho pečeť je zřejmě velmi starého původu, z konce 15. století. Je na ní ve štítu vyobrazena husa jako symbol zemědělství a snad i úrodnosti a bohatosti hanáckých polí a vesnic. Ve 13. století ves patřila pánům ze Šternberka a tzv. hrdelním právem spadala pod Šternberk až do zrušení v 18. století. Rod pánů ze Šternberka dával své dcery do kláštera svaté Kláry v Olomouci a snad již na konci 13. století byl klariskám Třebčín darován. V rámci klášterního majetku spadal Třebčín pod statek Čelechovice na Hané. V roce 1540 odpustila třebčínským abatyše kláštera svaté Kláry roboty, mimo dvorských, jedná se o nejstarší zmínku o panském dvoře v Třebčíně. Za třicetileté války se někteří třebčínští dali na stranu protestantů, většina však zůstala katolická. Během třicetileté války byl Třebčín asi z poloviny poničen.
První zobrazení Třebčína je na mapě z roku 1692, kterou zhotovil Jiří Matyáš Vischer. V letech 1766–1769 byly spory s vrchností o plnění robotních povinností. V roce 1782 byl zrušen řád Klarisek a Třebčín se dostal do majetku státního Náboženského fondu. Panské pozemky byly rozparcelovány a na části vznikla v roce 1786 nová vesnice nazvaná Henneberk. V roce 1885 spojila zástavba Třebčín a Henneberk a Henneberk se zřekl vlastní samosprávy. Roku 1826 byl statek Čelechovice s Třebčínem prodán belgickému šlechtici Filipu Ludvíku ze Saint-Genois d'Anneaucourt, který statek vlastnil až do roku 1848.
První škola byla v Třebčíně postavena v roce 1871, nová byla postavena roku 1909. Epidemické nákazy tyfu a cholery jsou prokázány v letech 1809, 1831–1832, 1836 a 1866. V roce 1883 byla zprovozněna trať Olomouc – Čelechovice na Hané, se zastávkou v Třebčíně. V roce 1887 obec poničila povodeň po vydatném dešti. V letech 1943–1946 byla postavena vlaková vlečka z Třebčína do Sigmy v Lutíně. Stavěli ji internovaní vězni z tábora Svatobořice. Roku 1899 byla postavena mlékárna. V první světové válce padlo 8 občanů, 4 zemřeli a 2 byli prohlášeni za nezvěstné, v obci bylo 10 legionářů. V roce 1926 byla obec elektrifikována. Roku 1927 byl založen hasičský sbor. Před druhou světovou válkou zde byly následující místní odbory spolků: Národní Jednoty, Matice Cyrilo-Metodějské, Družiny čsl. válečných poškozenců, Ústřední matice školské, Čsl. katolických zemědělců, Slovan – spolek katolických divadelních ochotníků a Jednota českého orla. 29. dubna 1945 byl tajně založen revoluční Národní výbor.
Obec byla za druhé světové války osvobozena 9. května 1945, přímo na katastru obce nedošlo k bojům. Po válce se zde skladovala munice převážená po železnici z okolí, kterou pak ruští pyrotechnici odstřelovali na Vápence u Slatinek. 26. září 1950 bylo v obci založeno JZD.
Současnost Třebčín v něm žije obyvatel. Vesnice je elektrifikována, plynofikována, má vlastní vodovod, k dispozici jsou kontejnery na tříděný odpad, nejméně dvakrát ročně probíhá sběr nebezpečného odpadu a zeleného odpadu ze zahrádek. Ve vsi je pohostinství, obchod, autodopravce, dva automechanici, malířství a natěračství, fotografka, čistírna, knihovna. Do zastupitelstva vstupuje Třebčín pod hlavičkou Sdružení nezávislých kandidátů Třebčín.
Ves spadá do římskokatolické farnosti Slatinice u Olomouce.
Obyvatelstvo
Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1980 byl Třebčín samostatnou obcí, nejprve v okrese Prostějov, ale od roku 1960 v okrese Olomouc. Od 1. července 1980 je částí obce Lutín v okrese Olomouc.
Průmysl V Třebčíně působí následující firmy a společnost: MB TOOL s.r.o. Prostějov, nástroje a komponenty pro automobilový průmysl, provozovna I. nástrojárna a sériová výroba Třebčín. PCH Výroba a projekty, spol. s r.o. komplexními službami v oblasti projekce elektroinstalací, komponenty pro čerpadla, stavebnictví, padáky a průmyslové pece Mlčoch Libor – tesařství, pokrývačství, klempířství
Kultura a sport V Třebčíně se nachází sportovní a kulturní areál Ohrada, tenisové hřiště, které se v zimě mění v kluziště a volejbalové hřiště. V vsi jsou k dispozici tři dětská hřiště V centru vsi se nachází Kulturní a společenské zařízení s malým a velkým sálem, kde jsou pořádány různé společenské a soukromé akce. Sbor dobrovolných hasičů, jednotka stupně JPO III, pořádání okrskových soutěží. Sbor má k dispozici: CAS 27K Vw crafter dvě PPS - 12 Od roku 2008 se pořádá Třebčínský košt, soutěž o nejlepší destilát
Tradice O organizaci akcí se starají místní zastupitelé, SDH a Svaz žen začátek roku Ostatky 30. dubna slet čarodějnic kolem 4. května hody na svatého Floriána oslavy konce druhé světové války Začátkem září Hasičský kotlík 28. října oslavy výročí vzniku Československa rozsvěcení vánočního stromu
Pamětihodnosti Kaple svatého Floriána na návsi z let 1857–1859, stavitelem byl zednický mistr Ignác Blaha z Drahanovic, vymaloval ji loštický malíř František Havelka, kaple vysvěcena 5. října 1862. Na věži zvony svatý Florián z roku 1997 a zvonek z roku 1942. Předchozí zvony rekvírovány za válek. Kaplička se sochou Panny Marie v Očekávání na hranici Třebčína a bývalého Henneberku, kterou nechali v roce 1898 zhotovit Ignác a Anna Zapletalovi, sochař Václav Beck z Prostějova Kamenný kříž na návsi před kaplí z roku 1792, dříve zde stávaly kříže dřevěné a dřevěná zvonička Kamenný kříž z roku 1856 jihozápadně od vsi Na Kaplické, říkávalo se mu černý, podle původního nátěru předchozího kříže. Kamenný kříž před č. 121 z roku 1833 s pašijovými výjevy a biblickým textem v hanáčtině (poškozeno) Kamenný kříž z roku 1867 jižně ve vsi Na Olšanské na památku cholery v Třebčíně, jeho dřevěnému předchůdci se říkalo červený kříž Kamenná socha svatého Jana Nepomuckého na Zákantí z roku 1869, před bývalou školkou P. Jana Vychodila, socha původně stála před starou školou, dnešní kulturní a společenské zařízení Kamenná Pieta na cestě do Slatinic z roku 1898, sochař Václav Beck z Prostějova Pomník padlých z první světové války před bývalou školou, z dílny Václava Becka z Prostějova byl slavnostně odhalen 16. července 1922
Významní rodáci Rudolf Mlčoch (17. dubna 1880 Henneberk – 8. dubna 1948 Olomouc) – spoluzakladatel a představitel Československé živnostensko-obchodnické strany středostavovské. V letech 1925–1926 byl ministrem veřejných prací, v letech 1929 a 1932 ministrem železnic a v letech 1937–1938 ministrem obchodu. Byl také prezidentem Obchodní a živnostenské komory v Olomouci. Ludvík Sigmund (17. srpna 1836 Třebčín – 7. září 1899 Lutín) – zakladatel pumpařské tradice. Otec Jana a Františka, jeho pokračovatelů pod značkou Sigma Lutín. Jan Vychodil (26. srpna 1848 Třebčín – 13. června 1926 Třebčín) – kněz a spisovatel. Studoval na Německém C. k. státním gymnáziu v Olomouci a v Olomouci také absolvoval bohosloví. Vysvěcen byl v hanácké metropoli roku 1874. Následně 16 let působil na Velehradě jako kaplan a zabýval se tu svatými Cyrilem a Metodem. V letech 1890 až 1904 byl farářem v Želechovicích. V letech 1904 až 1908 žil v Charvátech a od roku 1908 v Cholyni. Rodný dům s pozemkem odkázal roku 1911 Matici cyrilometodějské. V letech 1914 až 1926 byl členem Družiny literární a umělecké. Byl radou bosensko-sremského biskupa Josipa Juraje Strossmayera v chorvatském Đakovu (informace z Vychodilova náhrobku). P. Jan Vychodil je pohřben ve Slatinicích. Augustin Spurný (12. července 1903 Třebčín – 9. října 1993 Moravec) – katolický kněz. Ordinován byl 5. července 1929. V roce 1937 byl uváděn jako kooperátor v Prostějově. Byl členem katolického spolku Apoštolát svatých Cyrilla a Methoda pod ochranou blahoslavené Panny Marie, který si vytkl šíření katolické víry mezi Slovany. Od 1. prosince 1940 až do roku 1976 působil v Novém Hrozenkově. V roce 1946 pro Nový Hrozenkov ze zrušeného kostela Nejsvětější Trojice v zaniklé vsi Jestřabí zachránil tři zvony, umíráček, hodiny, křtitelnici nebo lavice. P. Augustin Spurný zemřel v Kněžském domově na Moravci. Antonín Přichystal (1921–2001) – pedagog působící na Univerzitě Palackého v Olomouci, autor vlastivědných knih. Antonín Přichystal mladší (* 1950) – český geolog, petroarcheolog a vysokoškolský pedagog.
Fotogalerie
Odkazy Reference
Literatura David Papajík: Dějiny obcí Lutín a Třebčín, Obec Lutín, 2005, Jan Štěpán: Výročí 80. let od založení Sboru dobrovolných hasičů v Třebčíně a dějiny hasičských sborů v Lutíně, Olomouc 2006,
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Olomouc Kategorie:Sídla v Hornomoravském úvalu Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Lutín