Starý Plzenec (, ) je město v okrese Plzeň-město v Plzeňském kraji. Leží na řece Úslavě zhruba devět kilometrů jihovýchodně od centra Plzně. Žije zde obyvatel. Ve městě se nachází základní škola a základní umělecká škola.
Historie vlevo|náhled|Kostel Narození Panny Marie vlevo|náhled|Hrad Radyně
První písemná zmínka o Starém Plzenci (tehdy ještě bez přívlastku starý) se datuje k roku 976, kdy u tohoto přemyslovského hradiště (iuxta Pilisini urbem) kníže Boleslav II. porazil vojsko německého krále Oty II. V podhradí postupně vyrostlo městské sídlo, zmiňované jako Plizeni (993) či Plizen (1109), s řadou kostelů a živým obchodním ruchem na Řezenské cestě z Prahy do Bavorska, které až do konce 13. století patřilo k nejdůležitějším v českém státě.
V letech 1213–1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224–1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský“. Důležitost staré Plzně byla jistě vnímána i Přemyslem Otakarem II. Ten ve své rozsáhlé zakladatelské a fundační činnosti zanechal stopy i zde. Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavla, sv. Vavřince, sv. Kříže, Narození Panny Marie, sv. Jana Křtitele, sv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto jsou známy jejich jména, i když některé již dávno zanikly.
V roce 1295 král Václav II. opodál založil Novou Plzeň (tj. nynější město Plzeň) a v letech 1356 až 1361 byl na základě rozhodnutí císaře Římské říše Karla IV. vybudován královský hrad Karlskrone, dnešní Radyně. V roce 1442 je poprvé doložen název Starý Plzenec. Město bylo do poloviny 15. století královským majetkem. Poté bylo ve vlastnictví šlechty, jeho význam postupně upadal a stal se městysem. Znovu povýšen na město byl Plzenec v roce 1912. Od 1. ledna 2007 je obec součástí okresu Plzeň-město (předtím okresu Plzeň-jih).
Obyvatelstvo
Městská správa Části města Starý Plzenec Staré město Malá strana Vilová čtvrť Sedlec
Od 1. ledna 1980 do 31. srpna 1990 k městu patřil i Letkov.
Městské symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 15. prosince 1998.
Hospodářství a doprava Město je napojeno na významnou železniční trať č. 190 Plzeň – České Budějovice a sídlí v něm největší český výrobce sektu, firma Bohemia sekt.
Pamětihodnosti
Slovanské hradiště Hůrka neboli (Stará) Plzeň, na vrchu Hůrka (431 metrů), severně od města. Od 10. do 13. století středisko správy západních Čech. Dochovány základy kostelů svatého Vavřince a svatého Kříže, národní kulturní památka České republiky. Rotunda svatého Petra a Pavla z 10. století v areálu hradiště, nejstarší stojící kostel v západních Čechách Hrad Radyně, zřícenina gotického hradu, založeného Karlem IV. kolem roku 1356 na vrcholu kopce Radyně, jižně od města, z hradní věže, která je nejvyšším bodem širokého okolí se nabízí kruhový rozhled Přírodní památka Andrejšky, buližníkový skalní hřeben na severozápadním úbočí Radyně Přírodní památka Černá stráň Kostel Narození Panny Marie v místní části Malá Strana (někdejším podhradí hradiště), kostel původem románský ze 12. století, dnešní podoba gotická ze 14. století, s barokními úpravami roku 1695 Kostel Narození svatého Jana Křtitele na Masarykově náměstí původně románského založení, snad knížetem Jaromírem počátkem 11. století, později zcela přebudován goticky Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty z roku 1721 s doprovodnými sochami svatého Josefa, Václava, Ludmily a Barbory, na Masarykově náměstí Pomník padlých na Masarykově náměstí Kašna se sochou Neptuna na Masarykově náměstí Radnice Fara Socha svatého Blažeje Sousoší Piety
Většinu turisticky pozoruhodných míst ve městě a okolí spojuje 9 km dlouhá okružní Staroplzenecká naučná stezka.
Osobnosti Petr Cetkovský (*1959), lékař hematolog, vysokoškolský pedagog Ivo Fencl (* 1964), spisovatel a publicista Ivan Hostaša (1948–2007), výtvarník, sochař– keramik, bluesman Filip Jícha (* 1982), nejlepší házenkář světa za rok 2010, dvojnásobný vítěz Ligy mistrů s THW Kiel, (ve Starém Plzenci začínal s házenou) Miloš Václav Lokajíček (1923–2019), vědec, kvantový fyzik, radiobiolog Emanuel Michal (1894–1968), geolog, seismolog a odborný publicista, mecenáš Josef Poláček (1931–2012), historik, spisovatel a afrikanista Stanislav Suda (1865–1931), hudební skladatel a hudební pedagog, flétnista Miroslav Zikmund (1931–2004), malíř, sochař a restaurátor (vyrůstal ve Starém Plzenci)
Čestní občané Jan Schuhmann, řídící učitel – čestné měšťanství uděleno v roce 1880Plzeňské listy. Plzeň: J. R. Port, 21.3.1880(24). s. . ISSN 1804-0187. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/svkpk/uuid/uuid:eb9db0f0-7048-11de-808f-000d606f5dc6
Partnerské město Švermov (část města Kladna)
Živý betlém Od roku 1992 ve Starém Plzenci působí společenství, které každoročně v době vánočních svátků připravuje představení tzv. živého betléma. Staroplzenečtí s tímto představením vystupují nejen v domácím prostředí, ale prezentovali je také v mnoha okolních obcích nebo i ve vzdálenějších městech, jako například v Praze, Příbrami, Plzni, Manětíně nebo v Litvínově.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Díl vlastivědného pořadu České televize Počesku věnovaný Starému Plzenci
Starý Plzenec na Youtube
Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Obce v okrese Plzeň-město Kategorie:Mikroregion Radyně Kategorie:Český lev ve znaku Kategorie:Místní akční skupina Aktivios Kategorie:Města v okrese Plzeň-město Kategorie:Sídla ve Švihovské vrchovině Kategorie:Sídla na Úslavě Kategorie:Místa pořádání živých betlémů