Chamberlainova válečná vláda, někdy též pátá národní vláda, úřadovala necelý rok v letech 1939 až 1940. Byla poslední národní vládou Spojeného království. Vlády se účastnili politici Konzervativní strany, Liberální národní strany a národních labouristů; drtivou většinu ministerských pozic obsadili konzervativci. Vláda nastoupila 3. září 1939 po vyhlášení války Německu. Vedení války v následujících měsících ale postrádalo iniciativu a Němci obsazovali jeden stát za druhým. 7. a 8. května 1940 proto proběhla v Dolní sněmovně rozprava o invazi do Norska, při které vláda ztratila spousty zastánců; v reakci na to podal Chamberlain demisi a novou vládu sestavil za účasti labouristů Winston Churchill.
Historie
Podivná válka
3. září 1939 vyhlásila Británie a Francie v reakci na německou invazi do Polska válku Německu. Následně premiér Neville Chamberlain představil novou vládu, ve které fungoval devítičlenný válečný kabinet. Do kabinetu přizval Winstona Churchilla jako prvního lorda admirality, který se v průběhu roku 1939 těšil rostoucí popularitě, související s jeho odmítáním Mnichovské dohody o rok dříve.
Vedení války nicméně vázlo. V této části konfliktu zvané „podivná válka“ byla iniciativa zcela ponechána na Hitlerovi. Wehrmacht v září 1939 obsadil Polsko, v dubnu 1940 Dánsko a Norsko a v květnu Nizozemsko a Belgii. Přestože Královské námořnictvo ovládalo moře a Němci zde utrpěli velké ztráty, pozemní síly nebyly příliš úspěšné a ani RAF nebyla s to operovat daleko od základen, nacisté tedy kontrolovali i vzduch. V podstatě celé západní pobřeží Evropy bylo k dispozici pro německé ponorkové základny.
Rozprava o Norsku náhled|vlevo|172px|Winston Churchill 7. května 1940 Chamberlain ustoupil tlaku opozice a svolil k dvoudenní parlamentní debatě o neúspěšné britské intervenci do Norska. Jednání zahájil zdrženlivou a unavenou úvodní řečí, kterou označovali za slabý výkon i jeho zastánci. Vůdce Labouristické strany Clement Attlee kritizoval neúspěch intervence jako výsledek řady předchozích chyb a naprosto chybějící iniciativy ze strany kabinetu. To určilo vzorec, na jehož základě se rozprava ubírala dál: vládní představitelé se soustředili pouze na detaily norské akce, opozice ji viděla v kontextu dlouhodobých obecných selhání. Postupně se Chamberlain a vláda dostala pod palbu ostré kritiky, která se ovšem vyhýbala prvnímu lordu admirality Churchillovi.
Druhého dne kritika pokračovala, přestože Winston Churchill vystoupil s energickým projevem na podporu vlády jakožto demonstrací své loajality. Atmosféra ve sněmovně houstla; ačkoli to zpočátku nemělo v úmyslu, rozhodlo se labouristické vedení vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. I když vláda obstála poměrem 281:200, běžná vládní většina se drasticky zmenšila a výsledek hlasování znamenal velkou politickou porážku.
V reakci na rozpravu Chamberlain 10. května rezignoval; nyní bylo jasné, že musí nastoupit koalice všech stran. Vzhledem k dlouholeté vzájemné nedůvěře ale labouristé odmítli sloužit pod Chamberlainem. Svou účast ve vládě podmínili Churchillem nebo ministrem zahraničí lordem Halifaxem v křesle premiéra. Halifax úřad vzhledem ke svému členství ve Sněmovně lordů odmítl; nový kabinet tedy vedl Churchill.
Legitimita vlády Vládní strana Hlasy ve volbách % zisk Mandáty v Dolní sněmovně Křesla v kabinetu Křesla ve válečném kabinetu Vůdce strany Konzervativní strana 10 025 083 47,8 % 18 5 Neville Chamberlain Liberální národní strana 784 608 3,7 % 4 2 Sir John Simon Národní labouristé 321 028 1,5 % 2 - Malcolm MacDonald nezávislí 53 189 0,3 % 3 2 - Vládní strany celkem 11 183 908 51,8 % 21 9 Neville Chamberlain
Válečný kabinet Pro účely vedení války byl vytvořen malý válečný kabinet, jenž měl 9 členů a byli v něm tito ministři:
Změny 5. ledna 1940 – Leslie Hore-Belisha je ve funkci ministra války nahrazen 3. dubna 1940 – Sir Samuel Hoare se stává ministrem letectva namísto Sira Kingsleyho Wooda. Lord Chatfield odchází z kabinetu a resort koordinace obrany je zrušen.
Legenda
Seznam členů kabinetu tučně jsou zvýrazněni členové válečného kabinetu Úřad Člen kabinetu Strana Nástup do úřadu Odchod z úřadu
Odkazy
Poznámky
Reference
Kategorie:Vlády Spojeného království Kategorie:Spojené království v roce 1939