Pomník Marie Terezie je monumentální bronzové sousoší císařovny a královny Marie Terezie (1740–1780) od významného německého umělce Caspara von Zumbusche. Od roku 1888 stojí na dnešním Náměstí Marie Terezie ve Vídni.
Historické pozadí Rakouské císařství mělo v pol. 70. let 19. století za sebou sérii událostí, které otřásly samými základy podunajské monarchie. V roce 1859 ztratila monarchie Lombardii, v roce 1866 Benátsko, v témže roce (1866) prohrála i bitvu u Hradce Králové, příští rok (1867) se Uhersko stalo vnitřně de facto nezávislé na Vídni, od roku 1871 se evropským hegemonem stalo Německé císařství a krach na vídeňské burze roku 1873 vyvolal nejistoty finanční a sociální (vznik nových křesťansko-sociálních a socialistických stran). Navíc se čím dál tím víc ozývaly i separatistické a nacionalistické tendence z neněmeckých oblastí.
Vznik pomníku vlevo|náhled|upright|Socha Marie Terezie (detail památníku) Jako reakce na možné sociální i národnostní bouře se vídeňská vláda rozhodla postavit pomník Marii Terezii, který by se mohl stát symbolem jednoty monarchie. Z mnoha návrhů byl nakonec roce 1875 vybrán návrh Caspara von Zumbusche, představující Marii Terezii na trůně se žezlem a pragmatickou sankcí v levé ruce. Pravou rukou kyne občanům.. Sochař na sousoší pracoval 13 let. Pomník je vysoký 19,4 metrů, z toho socha Marie Terezie 6 m a byl odhalen 13. května 1888, v den výročí narození Marie Terezie.
Popis Na každé ze čtyř stran soklu se nachází klenuté pole s reliéfem (viz popisky) a před ním volně stojící sochy v tematickém kontextu:
Císařovnini rádci socha: Wenzel Anton Kaunitz - vpředu mezi Laudonem a Daunem v reliéfu, na jehož pozadí je zobrazen gloriet v zahradě Schönbrunnského paláce: Johann Christoph von Bartenstein, Gundaker Thomas Starhemberg, Florimond Claude von Mercy-Argenteau.
Správci socha: Friedrich Wilhelm von Haugwitz - zleva mezi Daunem a Khevenhüllerem na reliéfu v zasedací síni Hofburgu: Antal Grassalkovich I (reprezentuje Uherské království), Samuel von Brukenthal (reprezentuje Transylvánii), Paul Joseph von Riegger (vědec, ústavní právník), Joseph von Sonnenfels (reformátor státní správy, zastupuje úřednictvo), Karl Anton von Martini (univerzitní profesor ústavního práva).
Vojáci socha: Josef Václav z Lichtenštejna - zezadu stojící socha, mezi Traunem a Khevenhüllerem v reliéfu před zámkem ve Vídeňském Novém Městě, kde byla v roce 1752 založena Tereziánská vojenská akademie: Franz Moritz von Lacy, Andreas Hadik von Futak, Franz Leopold von Nádasdy.
Vědci a umělci socha: lékař Gerard van Swieten - zprava mezi Laudonem a Traunem v reliéfu před Starou univerzitou: Joseph Hilarius Eckhel (numizmatik), György Pray (historik), Christoph Willibald Gluck, Joseph Haydn, Wolfgang Amadeus Mozart, zobrazen v dětském věku.
Diagonálně v rozích jsou kolem památníku postaveny jezdecké sochy čtyř polních maršálů z doby Marie Terezie: Leopold Joseph von Daun (1705–1766), - pod pravou rukou MT Ludwig Andreas von Khevenhüller (1683–1744), za Daunem Ernst Gideon von Laudon (1717–1790), - pod levou rukou MT Otto Ferdinand von Abensperg und Traun (1677–1748). - za Laudonem
Externí odkazy
Kategorie:Vnitřní Město (Vídeň) Kategorie:Bronzové sochy v Rakousku Kategorie:Pomníky a památníky v Rakousku Kategorie:Stavby ve Vídni Kategorie:Kultura ve Vídni Kategorie:Postaveno v Rakousku 1888 Vídeň Kategorie:Sochy žen