Zámecká kaple Morzinů ve Vrchlabí je kaple s hrobkou někdejších majitelů nedalekého zámku rodu Černínů-Morzinů,Černínové (Czerninové) z Chudenic jsou staročeský šlechtický rod připomínaný od 12. století. Morzinové byli český šlechtický rod původem ze severní Itálie (Furlanska), který vymřel po meči roku 1881. která se nachází ve Vrchlabí za městským parkem. Původně byla zasvěcena svatému Jakubovi. Od roku 1947 slouží jako modlitebna sboru věřících Československé církve husitské. Kaple je od roku 2006 chráněnou kulturní památkou České republiky
Historie Výstavba zámecké kaple na návrší nad západní stranou parku probíhala v letech 1887–1891 téměř současně se stavbou nového kostela sv. Vavřince na náměstí ve Vrchlabí.
Kapli nechala vystavět Aloisie Černínová, rozená Morzinová,Aloisie (Luisa 1832–1907), jediná dcera posledního mužského člena rodu Rudolfa Morzina (1801–1881), se roku 1853 provdala za hraběte Heřmana Františka Černína z Chudenic (1819–1892) a tak vznikl rod Černín-Morzin. podle návrhu smíchovského architekta Štěpána (Stephana) TraglaStephan Tragl byl také tvůrcem kostela svatého Vavřince ve Vrchlabí, či německého spolkového domu v Terezíně v čistém novogotickém slohu. Stavební práce na kapli s hrobkou pod ní byly svěřeny vrchlabským firmám, které budovaly i tamní kostel. Zednické práce převzal vrchlabský podnikatel Edmund ZirmEdmund Zirm byl také tvůrcem jednoho z návrhů nového vrchlabského kostela, který nebyl přijat. a kamenné Eduard Wlačih.
… asi kus textu chybí… duchovních, dne 20. října 1891 královéhradecký biskup Josef Jan Hais. Kaple byla zasvěcena svatému Jakubovi a oltář Panně Marii Bolestné oplakávající mrtvé tělo Kristovo pod křížem. Bylo to již v době, kdy v prostoru hrobky pod oltářem odpočívaly pozůstatky hraběte Heřmana z Černínu, manžela Aloisie, které sem byly uloženy 7. srpna téhož roku. Poslední vlastník panství hrabě Jaromír Černín prodal vrchlabský zámek nacistickým úřadům Protektorátu Čechy a Morava, které v něm zřídily okresní úřad – „Landrát“. Po obnovení československé státnosti zámek podlehl, coby německý majetek, konfiskaci podle jednoho z dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Mezi vyvlastněnými nemovitostmi byla i kaple Morzinů spolu s hrobkou.
Po vysídlení obyvatel německé národnosti z československého pohraničí noví čeští osídlenci ve Vrchlabí založili náboženskou obec Československou církev, s později přijatým názvem husitskou (ČSCH). Její diecézní rada roku 1947 požádala Okresní národní výbor ve Vrchlabí, aby ji přidělil kapli jako bohoslužebný stánek. Poté ČSCH kapli s hrobkou a pozemkem od Ministerstva zemědělství koupila, cena nemovitosti byla 58 115 tehdejších Kčs. Potvrzení Ústřední rady Církve československé ze dne 21. prosince 1950. Později byl pozemek církvi zabaven a teprve po roce 1989 opět vrácen.
Popis Exteriér Zámecká kaple Morzinů se nachází západně od vrchlabského zámeckého parku pod zahrádkářskou kolonií. Od parku vede ke kapli dřevěný visutý most, který je v současné době uzavřený.
Kaple je situována na vyvýšené kamenné terase se dvěma přístupovými rameny schodišť po stranách. Terasa vyrovnává kopcovitý terén, na kterém je kaple vystavěna na obdélném půdorysu s polygonálně uzavřeným presbytářem na západní straně. Mezi rameny schodišť je pod terasou s kaplí vchod do hrobky.
Vstup do kaple od východní strany je profilovaným portálem, ve vrcholu zakončeným lomeným obloukem. Na přímém překladu s koutovými konzolkami je v tympanonu umístěn kamenný reliéfní erb vytvořený spojením erbu černínsko-morzinské větve, obou původních rodových znaků.Ke sloučení erbu a jmen rodů Morzinů a Czerninů došlo v roce 1908.
Ostění je zdobeno polosloupy a dvěma hranolovými sloupky zakončenými fiálami. V nadpraží je trojúhelný štít s kvadrilobem, který je zdoben po obvodu kraby. Nad vstupním portálem je kruhová rozeta.
Trojúhelný štít se dvěma sdruženými okny v patře vrcholí hranolovou věžičkou zakončenou osmibokým jehlancem s makovicí a latinským křížkem.
Boky kaple po evangelní a epištolní straně, s úzkými okny zdobenými vitrážovými výplněmi s vegetativními motivy, jsou zakončeny lomeným obloukem, který je zdoben kružbou čtyřlistu.
Mezi okny jsou uplatněny rytmizovaně odstupněné opěráky se stříškami a štítky. Krov sedlové střechy s bedněním a s odvětrávacími oplechovanými vikýři má pokládku eternitovými šablonami.
Interiér Vstup do interiéru kaple umožňují dvoukřídlé dřevěné dveře se štítkem, klikou a závěsy s povrchovým zdobným kovovým ostěním. Nad vchodem je vystavěn kůr s varhany a interiér osvětlují okna s velmi decentní vitráží.
V interiéru se nachází novogotický oltář s pietou, dále náhrobky z opuky hrabat Vojtěcha Czernina z Chudenic (1745–1816) a jeho manželky Josefy, rozené Thunové († 1810). V rozích kaple jsou zahalené karyatidy.
Kaple je sklenuta křížovou klenbou. Podkruchtí je segmentové s klenebními žebry, zdobené novogotickou ornamentikou, dřevěné zábradlí kruchty nese kvadrilobní kazety.
Presbytář je od lodi oddělen triumfálním lomeným obloukem, klenební žebra ve vrcholu se svorníky, pravé křížové klenby na profilovaných žebrech. Po obvodu stavby jsou svazkové jednoduché přípory se soklem, patkou, prstencem a listovou hlavicí s krycí deskou.
Podlaha je složena ze skládaného teraca s geometrickými motivy. Dveře do hrobky chráněné dvoukřídlou mříží jsou dřevěné, zdobené kazetami. Předsíň hrobky má plochý strop bez výzdoby, po pravé straně kamenné zdi je pouze vytažena deska s textem o průběhu stavby kaple.
Samotná hrobka je shodná s půdorysem stavby kaple, její prostor je křížově sklenut s dvěma řadami sloupů s entazí, jejichž hlavice jsou zdobeny rostlinnými motivy. Klenební pole jsou oddělena klenebními plochými žebry s obvodovou mírnou profilací.Informace z archivu farního úřadu ČSCH ve Vrchlabí (Krkonošská 21, 543 01 Vrchlabí)
Mobiliář kaple Oltář Novogotická oltářní architektura s hranolovitou dřevěnou mensou a nárožními polosloupky je zdobená kazetami, uprostřed s latinským křížem. Plochá deska menzy nese obdélné retabulum dělené do tří částí, když jeho prostřední část je mírně předstupující a zvýšená a po stranách má fiály s kraby. Na podnožní desce uprostřed retabula je umístěno sousoší Piety, která je v životní velikosti a na jejím pozadí je prostý latinský kříž. Retabulum má tři reliéfy, uprostřed reliéf Ukřižování, po stranách reliéfy Narození a Nanebevstoupení. Leštěné dřevo retabula je ohraničeno zlatými lineárními pásky. Dřevořezby oltáře patrně pocházejí z dílny c. k. dvorního řezbáře J. Steinera z Meranu v Tyrolích (stejně jako řezby v děkanském kostele sv. Vavřince) a jejich vznik lze zařadit do roku 1890.FúAvV, Rozhodnutí o prohlášení zámecké kaple ve Vrchlabí za kulturní památku č. j.: 865/2006 , v Praze 21.8.2006 , autor: Vladimíra Koubová, str. 2 z 4 (č.j.:865/2006)
Křtitelnice Novogotická křtitelnice má polygonální odstupňovaný sokl, hranolový dřík a osmibokou mísou. Je zhotovena z bílého mramoru o celkové výšce 100 cm a její vznik lze datovat na počátek 20. století.
Lavice Kaple má dvě řady lavic v celkovém počtu 8 ks, které stojí na průběžném hranolovém soklu s palubovou podlahou. Mají segmentované bočnice s vpadlými zrcadly se zakončením zavíjenými volutami. Lavice byly zhotoveny v roce 1890 z hnědého mořeného dřeva.
Varhany Nástroj s hranolovým postamentem má 5 polí s cínovými píšťalami a jeho boční pole jsou zakončena trojúhelnými štíty s fiálami a kraby. Prostřední pole má konkávní římsu.
Mobiliář hrobky Mobiliář hrobky je prostý s několika katafalky. Ty nejsou v nejlepším stavu jako i samotná krypta. Její prostor čistého novogotického trojlodí však stále působí velkoryse a důstojně. Ve zprávě o činnosti sboru ČSCH otištěné roku 1976 je mimo jiné také uvedeno: „několik rakví, které už byly vadné, bylo v roce 1950 z důvodů hygienických vyzvednuto a pietně pohřbeno v opuštěné hrobce na místním hřbitově“.Informace z archivu farního úřadu ČSCH ve Vrchlabí, Rozhodnutí Ministerstva kultury České republiky prohlášení zámecké kaple za kulturní památku V Praze dne 21.8.2006
Seznam pohřbených V hrobce bylo pohřbeno šest osob. Po dokončení výstavby kaple byl v hrobce jako první pochován hrabě Heřman Czernin († 1892). Další příslušníci rodu následovali až ve 20. století. V chronologickém pořadí to byla hraběnka Emma (v roce 1905), dále zakladatelka kaple Aloisie, rozená Morzinová (v roce 1907), Aloisiin syn a dědic Rudolf († 1927), po pouhém půl roce nástupnictví na vrchlabské panství jeho syn Rudolf († 1928). Jako poslední zde v roce 1929 nalezl místo posledního odpočinku vnuk Rudolfa a Emmy hrabě Egon.Hraběnka Emma († 1905) byla snachou zakladatelky hraběnky Aloisie (Luisy) Czerninové-Morzinové († 1907), Emmin manžel hrabě Rudolf († 1927) byl syn zakladatelky a Rudolf ml. († 1928) pak její vnuk a hrabě Egon († 1929) pravnuk.
Chronologicky podle data úmrtí V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Czerninů, žlutě jsou vyznačeny manželky přivdané do rodiny, pokud zde byly pohřbeny. Červeně jsou zvýrazněni majitelé statku Vrchlabí. Přestože jsou předkové Czerninů připomínáni už ve 12. století, zde jsou generace počítány až od Humprechta Czernina (1447 – po 1499). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.
Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky Datum a místo úmrtí Matka 1. 12. Heřman František Czernin z Chudenic 20. 2. 1819 Vídeň Evžen I. Karel Ervín Czernin z Chudenic 4. 11. 1796 Vídeň – 11. 7. 1868 Petrohrad 13. 11. 1853 Praha-Malá Strana: Marie Aloisie z Morzinu (č. 3) Pohřben 6. 8. 1892 v hraběcí hrobce. Zakladatel vrchlabské větve Czerninů. C. k. komoří. Majitel panství Kysibl (Stružná) (od 1863). Zemřel ve věku 73 let na plicní edém. 2. 8. 1892 Neu-Coswig u Drážďan Marie Terezie z Orsini-Rosenbergu 25. 9. 1798 Vídeň – 18. 4. 1866 Vídeň 2. (13.) Emma z Orsini-Rosenbergu střed|100 px 8. 7. 1858 Štýrský Hradec Josef z Orsini-Rosenbergu 22. 6. 1878 Praha-Malá Strana: Rudolf z Czernin-Morzinu (č. 4) Pohřbena 8. 7. 1905 v hraběcí hrobce. Dáma Řádu hvězdového kříže (1881). Zemřela ve věku 47 let na karcinom.
Porodila následující děti: 1. Marie Aloisie, provd. Bronn-Weikersheim (1879–1963) 2. Rudolf Heřman (1881–1928; č. 5) 3. Arthur (1882–1886; pohřben na hřbitově v Horním Maršově) 4. František (páter Wolfgang; 1885–1954) 5. Carl (Karel; 1886–1978; pohřben na hřbitově v Grafensteině) 6. Ida, provd. Thun und Hohenstein (1888–1965; pohřbena na hřbitově ve Vídni-Döblingu) 7. Eugen Alfons (1892–1955, 8. vladař domu hradeckého a chudenického 1932–1955; pohřben na hřbitově v Pottschachu) 6. 7. 1905 Horní Maršov Ida Grimaud z Orsay 3. (12.) Aloisie z Morzinu 6. 5. 1832 Praha-Malá Strana Rudolf z Morzinu 13. 3. 1801 Praha – 22. 9. 1881 Praha 13. 11. 1853 Praha-Malá Strana: Heřman František Czernin z Chudenic (č. 1) Pohřbena 29. 7. 1907 královéhradeckým biskupem Josefem Doubravou ve Vrchlabí. Dáma Řádu hvězdového kříže. Dědička statku Vrchlabí a Morzinského paláce v Praze, majitelka statku a zámku Benešov nad Ploučnicí (1877–1888), statku a zámku Horní Maršov (od 1883), zakladatelka hrobky. Zemřela jako 75letá na sešlost věkem.
Porodila následující děti: 1. Rudolf (1855–1927; č. 4)