Maledivy, plným názvem Maledivská republika, známé také jako Maledivské souostroví, jsou souostrovní stát v jižní Asii v Indickém oceánu. Maledivy leží jihozápadně od Srí Lanky a Indie, asi 750 km od pevniny asijského kontinentu. Řetěz 26 hlavních maledivských korálových atolů se táhne napříč rovníkem od atolu Ihavandhippolhu na severu po atol Addu na jihu. Maledivy jsou nejplošší a nejníže položenou zemí na světě s maximální přírodní výškou pouhých 2,5  m nad hladinou moře, panuje tu horké a často vlhké tropické monzunové podnebí. Na ploše 300 km² žije 515 tisíc obyvatel, což z nich činí druhou nejméně lidnatou a nejmenší zemi v Asii a devátou nejmenší zemi na světě, ale zároveň jednu z nejhustěji osídlených zemí. Tři čtvrtiny jsou státní příslušníci, jedna čtvrtina cizinci. Hlavním a nejlidnatějším městem je Male, tradičně nazývané „Královský ostrov“. Úředním jazykem je maledivština, běžně se používá angličtina, všichni státní příslušníci se nominálně hlásí k sunnitskému islámu.

Maledivy jsou osídleny již více než 2 500 let. Z „Královského ostrova“, díky jeho centrální poloze, vládly starověké královské dynastie. Doložený kontakt s okolním světem začal kolem roku 947 n. l., kdy ostrovy začali navštěvovat arabští cestovatelé. Ve 12. století, částečně díky významu Arabů a Peršanů jako obchodníků v Indickém oceánu, se na Maledivy dostal islám, který se brzy upevnil jako sultanát a rozvinul silné obchodní a kulturní vazby s Asií a Afrikou. Od poloviny 16. století se oblast dostávala pod rostoucí vliv evropských koloniálních mocností a v roce 1887 se Maledivy staly britským protektorátem. Nezávislost na Spojeném království byla vyhlášena v roce 1965 a v roce 1968 vznikla prezidentská republika. Následující desetiletí byla ve znamení politické nestability, snah o demokratické reformy a environmentálních problémů způsobených změnou klimatu a stoupající hladinou moře.

Maledivy jsou unitární prezidentskou republikou, hlavou státu i hlavou vlády je prezident, zákonodárnou moc má jednokomorový madžlis. Jsou klasifikovány jako země se smíšenou ekonomikou s vyšším středním příjmem. Ekonomika je založena především na cestovním ruchu, rybolovu a lodní dopravě, přičemž příjem na obyvatele je výrazně vyšší než u ostatních zemí jižní Asie. V indexu lidského rozvoje jim patří 93. místo. Maledivy jsou zakládajícím členem Jihoasijského sdružení pro regionální spolupráci, dále jsou členem Organizace spojených národů, Společenství národů, Organizace islámské spolupráce a Hnutí nezúčastněných zemí, a jsou partnerem pro dialog Šanghajské organizace pro spolupráci.

Dějiny Prvními obyvateli byli okolo roku 500 př. n. l. pravděpodobně rybáři z Indie a Srí Lanky, zmínky o Maledivách však pocházejí už z 2. století př. n. l. od arabských obchodníků, kteří se zde zastavovali na odpočinek. Mezníkem je rok 1153, kdy panovník nařídil okamžitý přestup na islám. Před příchodem Portugalců v 16. století vládlo Maledivám celkem šest sultánských dynastií. Portugalská okupace v pravém slova smyslu trvala jen patnáct let a je považována za jedinou opravdovou nadvládu. Během staletí se souostroví opakovaně pokusili ovládnout jak Portugalci, tak Indové, později také Holanďané. V 17. století proto Maledivy přijaly ochranu od Holanďanů, kteří tehdy vládli Srí Lance. V té době byla také uzavřena mírová smlouva s Francouzi a Brity, jež jim zaručovala ochranu a zároveň vnitřní autonomii. Roku 1796 se Maledivy staly britským protektorátem. V roce 1965 Británie, která sehrála ve vývoji Malediv v průběhu několika století významnou roli, uznala souostroví za suverénní a nezávislý sultanát, čímž se zbavila odpovědnosti za jeho obranu. V roce 1968 byla vyhlášena republika, roku 1982 vstoupila do Společenství národů, z nějž v roce 2016 vystoupily, avšak v roce 2020 se k němu opět připojily.Maldives becomes 54th member of Commonwealth family : The Commonwealth, 1. 2. 2020

Státní symboly Vlajka

Maledivská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se zeleným polem a širokým červeným okrajem. Uprostřed je bílý půlměsíc.Maledivská vlajka na Flags of the World

Znak

Maledivský státní znak tvoří kokosová palma, přes kterou leží muslimský půlměsíc a z které vyrůstají dvě maledivské vlajky. To celé ještě obepíná stuha s arabským nápisem المحلديبية‎‎ (Ad-Dawlat Al-Mahaldheebiyya, ).

Hymna

Hymna Malediv je píseň Quaumii salaam (). Hudbu složil W. D. Amaradeva a slova napsal Muhammad Jameel Didi.

Geografie náhled|Mapa Malediv Maledivy se skládají z 1 192 korálových ostrovů v Indickém oceánu jihozápadně od Indie a Srí Lanky seskupených do dvojitého řetězce 26 atolů, které se táhnou v délce 871 km od severu k jihu a 130 km od východu k západu a rozkládají se na ploše zhruba 90 000 km², z čehož pouze 298 km² tvoří souš, což z této země činí jednu z nejroztroušenějších na světě. Leží mezi 1 ° jižní šířky a 8 ° severní šířky a 72 ° a 74 ° východní délky. Atoly jsou tvořeny živými korálovými útesy a písečnými pruhy, které se nacházejí na vrcholu podmořského hřbetu dlouhého 960 km, který se prudce zvedá z hlubin Indického oceánu a táhne se od severu k jihu.

Pouze na jižním konci této přírodní korálové barikády se nacházejí dva otevřené průchody, které umožňují bezpečnou plavbu lodí z jedné strany Indického oceánu na druhou přes teritoriální vody Malediv. Pro správní účely uspořádala maledivská vláda tyto atoly do 21 správních jednotek. Největším ostrovem Malediv je ostrov Gan, který patří k atolu Laamu neboli Hahdhummathi Maledivy. Na atolu Addu jsou nejzápadnější ostrovy spojeny silnicemi přes útes (souhrnně nazývanými Link Road) a celková délka silnic je 14 km.

Maledivy jsou nejníže položenou zemí na světě – maximální a průměrná přírodní hladina zde dosahuje pouhých 2,4 m a 1,5 m nad mořem. V místech, kde se staví, se však tato hladina zvýšila na několik metrů. Více než 80 % území země tvoří korálové ostrovy, které se tyčí méně než jeden metr nad hladinou moře, a v důsledku toho Maledivám hrozí, že budou v důsledku stoupající hladiny moře zatopeny. Mezivládní panel pro změnu klimatu varoval, že při současném tempu stoupání mořské hladiny bude toto stoupání do roku 2100 natolik vysoké, že se Maledivy stanou neobyvatelnými. Podnebí vlevo|náhled|Tmavé mraky přinášející silný déšť, obvyklý v období dešťů Maledivy mají tropické monzunové podnebí podle Köppenovy klasifikace podnebí, které je ovlivněno velkou pevninou jižní Asie na severu. Vzhledem k tomu, že Maledivy mají nejnižší nadmořskou výšku ze všech zemí na světě, je zde teplota neustále vysoká a je tu vysoká vlhkost. Přítomnost této masy vzduchu způsobuje rozdílné ohřívání půdy a vody. Od Indického oceánu přes jižní Asii sem proudí vzduch bohatý na vlhkost, což vede k jihozápadnímu monzunu. Počasí na Maledivách určují dvě roční období: období sucha spojené se zimním severovýchodním monzunem a období dešťů spojené s jihozápadním monzunem, který přináší silné větry a bouře.

Během dubna a května dochází k přechodu od suchého severovýchodního monzunu k vlhkému jihozápadnímu monzunu. V tomto období se jihozápadní větry podílejí na vzniku jihozápadního monzunu, který na Maledivy dorazí začátkem června a trvá až do konce listopadu. Průběh počasí na Maledivách se však ne vždy shoduje s monzunovým průběhem v jižní Asii. Průměrné roční srážky dosahují 254 cm na severu a 381 cm na jihu.

Vliv monzunů je na severu Malediv větší než na jihu, kde je více ovlivněn rovníkovým protiproudem.

Průměrná nejvyšší teplota je 31,5 stupně Celsia a průměrná nejnižší teplota 26,4 stupně Celsia.

Politika Maledivská politika se odehrává v rámci prezidentské zastupitelské demokratické republiky, v níž je prezident zároveň hlavou vlády prezident. Výkonnou moc vykonává vláda. Prezident stojí v čele výkonné moci a jmenuje kabinet; stejně jako v mnoha prezidentských demokraciích musí být každý člen kabinetu schválen parlamentem. Prezidenta spolu s jím vybraným viceprezidentem volí občané přímo v tajných volbách na pětileté funkční období. Po nástupu do funkce mohou být znovu zvoleni na druhé pětileté funkční období, což je limit povolený ústavou. Současným prezidentem Malediv je Mohamed Muizzu, když jeho předchůdce Ibráhím Muhammad Sulih prohrál v roce 2023 maledivské prezidentské volby.

Jednokomorový maledivský Madžlis se skládá z 93 poslanců, jejichž funkční období je pětileté a celkový počet poslanců zastupujících jednotlivé volební obvody závisí na celkovém počtu obyvatel daného obvodu. Poslední parlamentní volby se konaly v dubnu 2024.

Maledivský právní systém vychází především z tradičního islámského práva. Existuje zde Nejvyšší soud, který má 5 soudců včetně předsedy Nejvyššího soudu. Předsedu Nejvyššího soudu jmenuje prezident na základě doporučení Komise pro soudnictví. Před jeho nástupem do funkce musí jmenování schválit parlament. Kromě Nejvyššího soudu existuje také Vrchní soud (dvě pobočky), trestní soud, občanskoprávní soud, rodinný soud, soud pro mladistvé, soud pro drogy a mnoho nižších soudů na každém atolu/ostrově. Generální prokurátor je součástí kabinetu a před nástupem do funkce potřebuje rovněž souhlas parlamentu.

Podle nové ústavy z roku 2008 je funkce místní samosprávy přenesena na Radu atolu, která spravuje každý atol, a na Radu ostrova, která spravuje každý obydlený ostrov. Ostrovní radní jsou voleni obyvateli jednotlivých ostrovů a atolové rady jsou zase voleny ostrovními radami.

Ústava Malediv vyžaduje, aby prezident byl: maledivský občan narozený rodičům, kteří jsou maledivskými občany, a který není zároveň občanem cizí země; muslim a stoupenec sunnitské školy islámu.

Maledivy byly v roce 2023 podle indexů V-Dem Democracy celkově 9. nejdemokratičtější zemí Asie.

Mezinárodní politika Maledivy jsou zakládajícím členem Jihoasijského sdružení pro regionální spolupráci, dále jsou členem Organizace spojených národů, Společenství národů, Organizace islámské spolupráce a Hnutí nezúčastněných zemí, jsou partnerem pro dialog Šanghajské organizace pro spolupráci. Maledivy udržují kontakt s Evropskou unií, která dotuje nové projekty v oblasti cestovního ruchu.

Přehled hlav státu Hlavou státu je od roku 1968 prezident, do roku 1968 to byl sultán (kromě let 1953 a 1954). Níže jsou chronologicky uvedeni nejvyšší představitelé státu počínaje rokem 1945:

Sultán Amin `Abd al-Majid Didi: 3. října 1945 – 21. února 1952 (†)

Předseda maledivského protektorátu Amir Ahmad Muhammad Amin Didi: 21. února 1952 – 1. ledna 1953 († 1954)

Prezident republiky Amir Ahmad Muhammad Amin Didi: 1. ledna 1953 – 2. září 1953 († 1954) Amir Ibrahim Muhammad Didi: 2. září 1953 – 7. března 1954

Sultán Ali Muhammad Farid Didi: 7. března 1954 – 11. listopadu 1968 († 1969)

Prezident republiky Ibrahim Nasir R. Kilagefaanu: 11. listopadu 1968 – 11. listopadu 1978 Maumoon Abdul Gayoom: 11. listopadu 1978 (znovuzvolen 1983, 1988, 1993, 1998 a 2003) – 11. listopadu 2008 Mohammad Nasheed: 11. listopadu 2008 – 7. února 2012 Mohamed Vahíd Hasan: 7. února 2012 – 17. listopadu 2013 Abduláh Jamín: 17. listopadu 2013 – 17. listopadu 2018 Ibráhím Muhammad Sulih: 17. listopadu 2018 – 2023 Mohamed Muizzu od roku 2023

Obyvatelstvo

náhled|Hlavní město Male pokrývá celý stejnojmenný ostrov. V pozadí vlevo mezinárodní letiště Male na sousedním ostrově Hulhulé Podle sčítání lidu bylo ke konci roku 2022 bylo na Maledivách evidováno celkem 515 132 obyvatel, z toho 382 639 jsou Maledivci (přibližně 75 %) a 132 493 obyvatele zahraničního původu (přibližně 25 %). Počet obyvatel rychle roste, při předchozím sčítání v roce 2014 žilo na ostrovech 437 535 lidí, včetně 16 % cizinců. Předpokládá se však, že počet cizinců je podhodnocen. Například v květnu 2021 žilo na Maledivách 281 000 zahraničních pracovníků, z nichž odhadem 63 000 nemělo doklady: 3 506 Číňanů, 5 029 Nepálců, 15 670 Srílančanů, 28 840 Indů a (největší skupina cizinců pracujících v zemi) 112 588 Bangladéšanů. Mezi další přistěhovalce patří Filipínci a také různí zahraniční pracovníci ze Západu.