Viktor Ivanovič Grigorovič (), též Viktor Ivanovyč Hryhorovyč (), známý v ruské formě jména (30. dubnajul./ 12. května 1815greg. Balta – 19. prosincejul./ 31. prosince 1876greg. Kropyvnyckyj) byl ukrajinský filolog a slavista, historik, profesor na univerzitách v Kazani, Moskvě a Oděse.
Životopis Narodil se ve městě Balta v Podolské gubernii v četnické rodině; jeho otec byl národností Ukrajinec a matka Polka.
Mezi osmým a patnáctým rokem studoval na řeckokatolické škole v Umani. V letech 1830 – 1833 studoval na filozofické fakultě Charkovské univerzity, kde absolvoval eticko-filologický obor a poté nastoupil do zaměstnání v Petrohradě. Po několika měsících podal výpověď a v lednu 1834 se stal studentem Tartuské univerzity, kde studoval klasickou filologii. Na začátku roku 1839 byl poslán na Kazaňskou univerzitu, aby se připravoval na katedře historie a literatury slovanských dialektů. Magisterský titul získal v únoru 1843 za svoji práci Výzkum výkladu literatury Slovanů v nejdůležitějších obdobích (). Současně se studiem vyučoval v letech 1839 – 1841 na univerzitě řečtinu.
Mezi srpnem 1844 a dubnem 1849 podnikl zahraniční studijní cestu. Dle jeho slov vedla z Cařihradu a Soluně, přes Athos, Makedonii, Thrákii, Médii, neboli zemi bulharskou, k Dunaji; pak přes Valašsko do Rakouského císařství – Banátem a zejména Uhry do Vídně a odtud na jih do Kraňska, Benátek, Dalmácie, Černé Hory, Chorvatska, Slavonie; dále na sever na Moravu a do Čech; přes Drážďany, Lipsko, Berlín a Královec se vrátil do vlasti. Cestou po západoslovanských zemích získal řadu cenných rukopisů, například Rilské fragmenty, Mariánský kodex, Ohridské evangelium, Chludovský žaltář a také po něm nazvaný parimejník, které přivezl do Ruska.
V květnu 1847 byl jmenován mimořádným profesorem Kazaňské univerzity. V roce 1848 publikoval Nástin vědeckého cestování po evropském Turecku () a v říjnu téhož roku byl během personálních rozporů na Moskevské univerzitě jmenován tamějším řádným profesorem historie a literatury slovanských dialektů. Zde přednášel během prvního semestru akademického roku 1849/1850, ale již v prosinci 1849 se vrátil na Kazaňskou univerzitu na místo profesora. V roce 1851 byl Grigorovič zvolen dopisujícím členem Petrohradské akademie věd. Kromě Kazaňské univerzity přednášel v letech 1854 – 1856 slavistiku na Kazaňské teologické akademii. V Kazani učil až do září 1863, kdy mu byl udělen titul doktora honoris causa slovansko-ruské filologie, a poté odešel do důchodu.
Od 1. května 1865 do roku 1876 vedl katedru slavistiky na Novoruské univerzitě v Oděse a byl prvním děkanem fakulty historie a filologie. 23. prosince 1866 byl jmenován státním radou. V roce 1876 se stal čestným členem Moskevské univerzity. Téhož roku odešel jako zasloužilý profesor do důchodu a poté se v září odstěhoval do Jelisavetgradu, kde zemřel 19.(31.) prosince.
Dílo náhled|Pomník Grigoroviče v Kropyvnyckém Stručný přehled slovanských literatur () Výzkum výkladu literatury Slovanů (), 1844 Články týkající se staroslovanského jazyka (Статьи, касающиеся древнего словянского языка), 1852 O Srbsku v jeho vztahu k sousedním státům, především ve XIV. a XV. století (О Сербии, в ее отношениях к соседним державам, преимущественно в XIV и XV столетиях), proslov z 10. června 1858, vydáno 1859 Poznámka o příručkách ke studiu jihoruské země, které jsou ve Vojenském vědeckém archivu generálního štábu (Записка о пособиях к изучению южно-русской земли, находящихся в Военно-ученом архиве Главного штаба), 1876 Náčrt cestování v evropském Turecku (Очерк путешествия по Европейской Турции), 1877 Slovanské starožitnosti (), přednáškový kurz – Varšava, 1882 Zprávy V. I. Grigoroviče o jeho cestě slovanskými zeměmi (Донесения В. И. Григоровича об его путешествии по славянским землям), Kazaň, 1915
Ocenění Řád svatého Stanislava 2. třídy s carskou korunou (1859) Řád svaté Anny 2. třídy s carskou korunou (1862) Řád svatého Vladimíra 3. třídy (1870) Řád svatého Stanislava 1. třídy (1872) Řád svaté Anny 1. třídy (1874)
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Grigorovičův profil na Letopisech Moskevské univerzity
Kategorie:Ukrajinští slavisté Kategorie:Ruští filologové Kategorie:Ruští slavisté Kategorie:Ruští cestovatelé Kategorie:Úmrtí v roce 1876 Kategorie:Úmrtí 31. prosince Kategorie:Lidé z Kirovohradské oblasti Kategorie:Narození v roce 1815 Kategorie:Narození 12. května Kategorie:Narození v Oděské oblasti Kategorie:Muži