Moritz Karl Ferdinand Freiherr Czikann von Wahlborn (Mořic Karel Ferdinand svobodný pán Czikann z Wahlbornu) (23. dubna 1847, Vídeň – 19. dubna 1909, Bratislava) byl rakousko-uherský diplomat. V mládí žil v Brně, kde se uplatnil v městské samosprávě, později vstoupil do diplomatických služeb. Zastával funkce konzula v několika evropských zemích, později byl rakousko-uherským vyslancem v Číně (1896–1905) a Srbsku (1905–1907).Přehled personálního obsazení diplomatických zastoupení Habsburské monarchie in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1917; Vídeň, 1917; s. 7–36 dostupné onlineDie Hochburg des Hochadels. Aristokratie und Diplomatisches Korps der Habsburger-monarchie im 19. und frühen 20. Jahrhundert in: Historia scribere 07/2015; Univerzita Innsbruck, 2015; s. 396 dostupné online Sňatkem se spříznil s významnou uherskou rodinou Zichyů.

ŽIvotopis náhled|vlevo|Baron Moritz Czikann s manželkou Ilmou, rozenou Zichyovou (1905) náhled|vlevo|Hrob Moritze Czikanna na Ondřejském hřbitově v Bratislavě Pocházel z úřednické rodiny, narodil se ve Vídni jako starší syn c. k. dvorního rady a pozdějšího viceprezidenta zemského finančního ředitelství v Praze Moritze Czikanna (1813–1880). V době střídání otcova působiště žil v mládí mimo jiné v Brně, kde bydlel v dnes již neexistující ulici Sackgasse 14.FASORA, Lukáš: Svobodný občan ve svobodné obci. Občanské elity a obecní samospráva města Brna 1851–1914; Matice moravská, Brno, 2007; s. 263–264 ISBN 978-80-86488-43-1 Po právnických studiích vstoupil do státních služeb a začínal u uherské obchodní prokuratury v Prešpurku (1867), poté působil u zemského finančního ředitelství v Brně, kde byl také členem obecního výboru (1871–1873). Mezitím se rozhodl ke vstupu do diplomatických služeb a při předepsaných zkouškách na ministerstvu zahraničí doložil znalost němčiny, italštiny a francouzštiny, částečně ovládal i maďarštinu. V diplomacii začínal jako konzulární elév v Istanbulu (1871), poté působil v Amsterdamu (1873–1880) a v Berlíně (1880–1882). V roce 1882 se vrátil jako vicekonzul do AmsterdamuGothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1887; Gotha, 1887; s. 161 dostupné online a s titulem generálního konzula byl v roce 1890 přeložen do Moskvy.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1894; Vídeň, 1893; s. 213 dostupné online V letech 1892–1896 byl generálním konzulem v rumunském Galați, kde byl zároveň delegátem u Evropské dunajské komise.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1896; Vídeň, 1895; s. 223 dostupné online

Po navázání diplomatických styků mezi Rakouskem-Uherskem a Čínským císařstvím byl jmenován prvním rakousko-uherským vyslancem v Pekingu (1896–1905).KOČVAR, Jan: Rakousko-uherské aktivity v Číně 1894–1914; Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 2012 (disertační práce) dostupné onlineJahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1897; Vídeň, 1897; s. 35 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1898; Vídeň, 1898; s. 216 dostupné online V letech 1905–1907 byl vyslancem v Srbském království se sídlem v Bělehradě.Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1906; Vídeň, 1906; s. 47 dostupné online Diplomatické služby opustil v prosinci 1907 a s manželkou poté žil v Prešpurku,Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1909; Gotha, 1909; s. 126 dostupné online kde zemřel 19. dubna ve věku 61 let. Je pochován na Ondřejském hřbitově v Bratislavě.

Tituly a ocenění V roce 1875 byl spolu s otcem povýšen do šlechtického stavu s titulem rytíř a predikátem Ritter von Wahlborn (otec se předtím řadu let neúspěšně pokoušel prokázat příbuzenství se starou českou rodinou Cikánů z Čermné).ŽUPANIČ, Jan: Habsburská šlechta. Proměna elit podunajské monarchie v dlouhém 19. století; Praha, 2023; s. 434, 539–540 ISBN 978-80-86781-44-0 Po otcově úmrtí Moritzova nevlastní matka Františka, rození Tiltscherová (1832–1906), získala pro celou rodinu povýšení do stavu svobodných pánů (1881).Povýšení Czikannů do stavu svobodných pánů dostupné onlineGothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1883; Gotha, 1883; s. 140–141 dostupné online Ve funkci vyslance v Srbsku obdržel Moritz v roce 1906 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Během působení v diplomatických službách získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Přehled řádů a vyznamenání Moritze Czikanna in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1907; Vídeň, 1907; s. 48 dostupné onlinePřehled řádů a vyznamenání Moritze Czikanna in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1907; Vídeň, 1907; s. 258 dostupné online

Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1886) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů|velkokříž velkokříž Řádu Františka Josefa (1903)

Zahraničí 60x60pixelů Řád pruské koruny I. třídy (Německo) 60x60pixelů Řád lva a slunce I. třídy (Persie) 60x60pixelů velkodůstojník Řádu rumunské koruny (Rumunsko) 60x60pixelů Řád dvojitého draka III. třídy (Čína) 60x60pixelů Řád svaté Anny II. třídy (Rusko) 60x60pixelů Řád Medžidie IV. třídy (Osmanská říše)

Rodina Mezi diplomatickými misemi v Číně a Srbsku se v květnu 1905 v Bratislavě oženil s hraběnkou Ilmou Zichyovou (1872–1911), dcerou c. k. tajného rady a člena uherské panské sněmovny Gézy Zichyho,Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1908; Gotha, 1908; s. 1047 dostupné online který se prosadil jako spisovatel a hudební skladatel. Po odchodu z diplomatických služeb se Moritz s manželkou usadil v Bratislavě, kde zemřel a je zde také pohřben. Jejich jediný syn Moritz (1907–1986) byl v roce 1923 adoptován svou tetou Marií Melánií Zichyovou a od té doby užíval alianční jméno Czikann-Zichy,Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1927; Gotha, 1926; s. 100 dostupné online později přesídlil do USA.Rodokmen rodu Zichyů dostupné online

Jeho švagr hrabě János Zichy (1868–1944) patřil na přelomu 19. a 20. století k významným osobnostem uherské politiky, v letech 1910–1913 byl uherským ministrem školství.Československé dějiny v datech; Praha, 1987; s. 597

Odkazy

Reference

Literatura DEUSCH, Engelbert: Die effektiven Konsuln Österreich (-Ungarns) von 1825–1918. Ihre Ausbildung, Arbeitsverhältnisse und Biografien; Wien, 2017; s. 246–247 (heslo Moritz Czikann von Wahlborn) ISBN 978-3-205-20493-0 SKŘIVAN, Aleš, SKŘIVAN, Aleš ml. a kolektiv: Zdvořilý nezájem. Ekonomické a politické zájmy Rakouska-Uherska na Dálném východě 1900–1914; Praha, 2014; 252 s. ISBN 978-80-86781-23-5 VAVŘÍNEK, Karel a kolektiv: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2017; Praha, 2012; s. 130–132 978-80-904241-8-0

Externí odkazy

Moritz Czikann na Internetové encyklopedii dějin města Brna dostupné online

Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Diplomaté Rakouska-Uherska Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Řádu rumunské koruny Kategorie:Nositelé Řádu Medžidie Kategorie:Nositelé Řádu dvojitého draka Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Čeští Němci Kategorie:Lidé z Brna Kategorie:Narození v roce 1847 Kategorie:Narození 23. dubna Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí v roce 1909 Kategorie:Úmrtí 19. dubna Kategorie:Úmrtí v Bratislavě Kategorie:Pohřbení v Bratislavě Kategorie:Pohřbení na Ondřejském hřbitově Kategorie:Muži