náhled|vpravo|Hodnostní označení polního zbrojmistra v rakousko-uherské armádě Polní zbrojmistr (Feldzeugmeister, zkratka FZM) byla vojenská hodnost užívaná v různých evropských armádách. Historicky se vyvinula z postu velitele dělostřelectva (mistr zbroje). V rakouské císařské armádě byl titul polního zbrojmistra s určením pozice ve vojenské hierarchii udělován od třicetileté války. Příležitostně byl do 18. století udělován i titul Generální polní zbrojmistr (Generalfeldzeugmeister, GFZM), tato hodnost byla ale užívána sporadicky v řadách příslušníků rodin vládnoucích německých knížat. V rakouské a rakousko-uherské armádě byl polní zbrojmistr prakticky až do rozpadu monarchie druhou nejvyšší hodností, stál hierarchicky mezi polním maršálem a polním podmaršálkem. Na stejné úrovni jako polní zbrojmistr byli generálové dalších zbraní (generál kavalérie, generál pěchoty) a admirál c.k. námořnictva.Ottův slovník naučný, díl 9.; Praha, 1895 (reprint 1998); s. 1011 ISBN 80-7185-057-8 Hodnostně byl polní zbrojmistr označen třemi stříbrnými hvězdami na zlatě vyšívaném prýmku. Měl nárok na oslovení Excelence a v 19. a 20. století mu příslušela třetí platová stupnice c.k. armády (plat 8 400 zlatých ročně).Ottův slovník naučný, díl 11.; Praha, 1897 (reprint 1998); s. 439–440 ISBN 80-7185-057-8 K poklesu významu hodnosti polního zbrojmistra došlo za první světové války, kdy byla v roce 1915 ustavena nadřízená hodnost generálplukovníka. Ještě do roku 1918 bylo ale jmenováno několik polních zbrojmistrů, historicky posledním nositelem hodnosti byl hrabě Johann Ulrich von Salis-Seewis (1862–1940), který byl na polního zbrojmistra povýšen 1. listopadu 1918.
V české literatuře se do češtiny překládá jako generální polní zbrojmistr britská hodnost Master General of the Ordnance, což však nebyla vojenská hodnost, ale úřad ve vládě existující od poloviny 16. století do roku 1855, kdy bylo zřízeno ministerstvo války.
Polní zbrojmistři rakouské a rakousko-uherské armády 17.–20. století náhled|vpravo|C.k. polní zbrojmistr Ludwig von Benedek, vrchní velitel v prusko-rakouské válce 1866 náhled|vpravo|Dlouholetý uherský ministr zeměbrany Géza Fejérváry v uniformě polního zbrojmistra náhled|vpravo|Rakouský ministr zeměbrany Julius von Latscher-Lauendorf v uniformě polního zbrojmistra Uvedený seznam není úplný, představuje jen významné osobnosti, u nichž byla hodnost polního zbrojmistra nejvyšší dosaženou v rakouské a rakousko-uherské armádě. Datum povýšení do funkce polního zbrojmistra je uvedeno za závorkou s životopisnými daty.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k.k. Generale (1618–1815); Wien, 2006; 115 s. dostupné onlineSCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Wien, 2007; 211 s. dostupné online
Jan Filip Breuner (1588–1632), 1632 markrabě Vilém Bádenský (1593–1677), 1635 Karel Ludvík de Souches (†1691), 1689 Filip Emerich z Metternichu (1628–1698), 1693 František Karel z Auerspergu (1660–1713), 1701 Claude Alexandre Bonneval (1675–1747), 1723 František Antonín Wallis (1678–1737), 1735 Johann Friedrich Diesbach (1677–1751), 1744 Antonín Ferdinand Feuerstein (1691–1780), 1748 Jan Karel Chotek (1704–1787), 1748 Ferdinand Harsch (1704–1792), 1748 Ottavio Piccolomini (1698–1757), 1748 Jan Baltazar Wilczek (1710–1787), 1754 Adam Batthyány (1722–1787), 1761 Andrzej Poniatowski (1735–1773), 1771 Joseph Heinrich von Ried (1718–1779), 1773 Richard d'Alton (1732–1790), 1787 Franz von Clerfayt (1733–1798), 1788 Friedrich Wilhelm Hohenlohe-Kirchberg (1732–1796) Josef Antonín Mitrovský z Nemyšle (1733–1808), 1789 František Josef Kinský (1739–1805), 1794 František Václav z Kounic (1742–1825), 1794 Olivier Wallis (1742–1799), 1794 Jean Pierre Beaulieu (1725–1819), 1796 Maxmilián Baillet de Latour (1737–1806), 1796 princ Vilém Oranžský (1774–1799), 1798 Paul Kray von Krajowa (1735–1804), 1799 Franz von Lauer (1736–1803), 1800 arcivévoda Antonín (1779–1835), 1804 arcivévoda Rainer (1783–1853), 1808 Eugen Argenteau (1743–1819), 1808 Vincenc Libštejnský z Kolovrat (1749–1824), 1808, zemský velitel v Čechách Wilhelm von Kerpen (1741–1823), 1808, viceprezident Dvorské válečné rady Thomas von Brady (1752–1827), 1809, guvernér v Dalmácii Ludwig von Vogelsang (1748–1822), 1809, velitel pevnosti Josefov Jeroným Colloredo-Mansfeld (1775–1822), 1813 Ignácz Gyulay (1763–1831), 1813 Mikuláš II. Esterházy z Galanty (1765–1833), 1817 arcivévoda Ludvík (1784–1864), 1818 arcivévoda Maxmilián (1782–1863), 1818 Alois Gonzaga z Lichtenštejna (1780–1833), 1830 Franz Marziani von Sacile (1763–1840), 1835, velitel v Praze Franz Xaver Richter von Binnenthal (1759–1840), 1836, velitel v Benátkách Theodor Baillet de Latour (1780–1848), 1846, rakouský ministr války Ádám Récsey (1775–1852), 1846, zemský velitel v Haliči František Antonín Kinský (1779–1864), 1846 Julius von Haynau (1786–1853), 1849 Josip Jelačić (1801–1859), 1849 František Khevenhüller-Metsch (1783–1867), 1849, zemský velitel v Čechách Prokop Hartmann z Klarštejna (1787–1868), 1849 Johann Nepomuk Berger von der Pleisse (1768–1864), 1849 Ludwig von Welden (1780–1853), 1849, vrchní velitel v Uhrách Ferenc Gyulai (1798–1868), 1850, rakouský ministr války Jiří Antonín Thurn-Valsassina (1788–1866), 1850 Franz Dahlen von Orlaburg (1779–1859), 1850, prezident Nejvyššího vojenského soudního dvora Karl von Schönhals (1788–1857), 1850, zástupce Rakouského císařství u Německého spolku Karel Schwarzenberg (1802–1858), 1854 Franz von Wimpffen (1797–1870), 1854, vrchní velitel c. k. námořnictva Ludwig von Benedek (1804–1881), 1859 Johann Kempen (1793–1863), 1859, vrchní velitel c. k. četnictva Johann Baptist Coronini-Cronberg (1794–1880), 1860, chorvatský bán August von Degenfeld-Schonburg (1798–1876), 1860, rakouský ministr války Karl von Culoz (1785–1862), 1860, velitel pevnosti v Mantově Johann Nobili (1798–1884), 1861, nejvyšší hofmistr císařovny Alžběty Anton Prokesch von Osten (1795–1876), 1863 Karl von Mertens (1803–1874), 1864, prezident Nejvyššího vojenského soudního dvora Lazar Mamula (1795–1878), 1865, guvernér v Dalmácii Friedrich von Teuchert (1797–1872), 1865, náměstek ministra války Karl von Steininger (1804–1867), 1866, velitel v Banátu arcivévoda Vilém (1827–1894), 1867 Heinrich von Handel-Mazzetti (1806–1887), 1867, prezident Nejvyššího vojenského soudního dvora Josip Maroičić (1812–1882), 1868 Wilhelm von Ramming (1815–1876), 1868 Josef von Schmerling (1806–1884), 1868 Mořic Braida (1802–1872), 1868 Johann Karl Huyn (1812–1889), 1871, zemský velitel v Čechách Franz von John (1815–1876), 1873, rakousko-uherský ministr války Anton Mollinary (1820–1904), 1873 Gabriel Rodich (1812–1890), 1873, místodržitel v Dalmácii Franz Kuhn von Kuhnenfeld (1817–1896), 1874, rakousko-uherský ministr války Josip Filipović (1819–1889), 1874, zemský velitel v Čechách Franjo Filipović (1820–1903), 1874, zemský velitel na Moravě Friedrich Kellner von Köllenstein (1802–1881), 1875, císařský generální pobočník Friedrich Packenj von Kilstätten (1817–1889), 1876, zástupce velitele c. k. zeměbrany Vilém Mikuláš Württemberský (1828–1896), 1878, guvernér v Bosně a Hercegovině Josef von Ringelsheim (1820–1893), 1878, zemský velitel na Moravě Ferdinand von Bauer (1825–1893), 1881, rakousko-uherský ministr války František z Thun-Hohensteinu (1826–1888), 1881, zemský velitel v Tyrolsku Eduard von Litzelhofen (1820–1882), 1881, zemský velitel v Čechách Artur Maximilian von Bylandt-Rheidt (1821–1891), 1882, rakousko-uherský ministr války Hermann Dahlen von Orlaburg (1828–1887), 1882, guvernér v Bosně a Hercegovině Franz Vlassits (1827–1884), 1883, zemský velitel na Moravě Albert Knebel von Treuenschwert (1817–1890), 1883, prezident Nejvyššího vojenského soudního dvora Adolf von Catty (1823–1897), 1884, velitel 5. armádního sboru v Prešpurku Georg von Kees (1822–1906), 1884, velitel 6. armádního sboru v Košicích Josef von Döpfner (1825–1891), 1885, prezident Nejvyššího vojenského soudního dvora Anton von Schönfeld (1827–1897), 1886, náčelník rakousko-uherského generálního štábu Ludwig Fröhlich von Elmbach (1823–1902), 1887, velitel pevnosti Olomouc Philipp Grünne (1833–1902), 1889, zemský velitel v Čechách Friedrich von Teuchert-Kauffmann (1831–1913), 1889, zemský velitel v Tyrolsku Wilhelm von Reinländer (1829–1910), 1889, generální inspektor rakousko-uherské armády Johann Baptist von Waldstätten (1833–1914), 1889, generální inspektor rakousko-uherské armády Heinrich Giesl von Gieslingen (1821–1905), 1889, vrchní velitel c. k. četnictva Johann Koblitz von Willmburg (1818–1908), 1889, nejvyšší hofmistr arcivévody Viléma Géza Fejérváry (1833–1914), 1890, uherský ministr zeměbrany Zeno Welsersheimb (1835–1921), 1890, rakouský ministr zeměbrany Guido von Kober (1829–1910), 1890, zástupce vrchního velitele ve Štýrsku Theodor Braumüller von Tannbruck (1829–1904), 1891, velitel 6. armádního sboru Emil David von Rhonfeld (1837–1918), 1893, guvernér v Dalmácii Rudolf Ferdinand z Lobkowicz (1840–1908), 1894, velitel 4. armádního sboru Josef von Reicher (1834–1919), 1894, velitel 14. armádního sboru Hermann Bordolo von Boreo (1835–1913), 1894, divizní velitel ve Lvově Gustav von Thoemmel (1829–1902), 1895, rakousko-uherský vyslanec v Srbsku Georg von Waldstätten (1837–1918), 1896, velitel v Krakově Eugen von Albori (1838–1915), 1897, guvernér v Bosně a Hercegovině Hugo von Milde (1834–1916), 1897, prezident Vrchního vojenského soudu ve Vídni Eduard von Handel-Mazzetti (1838–1898), 1897, prezident Nejvyššího vojenského soudního dvora Albín z Teuffenbachu (1834–1920), 1897, hofmistr arcivévody Ferdinanda Toskánského Gustav Lehne von Lehnsheim (1829–1897), 1897, první sekční šéf na ministerstvu zeměbrany Ludwig Fabini (1830–1906), 1898, velitel 8. armádního sboru v Praze Emanuel von Merta (1836–1899), 1898, velitel 9. armádního sboru v Josefově Alexander Hold von Ferneck (1838–1901), 1898, velitel 14. armádního sboru Anton von Pitreich (1838–1907), 1898, prezident Nejvyššího vojenského soudního dvora Hans von der Schulenburg (1834–1898), 1898, velitel 11. armádního sboru Emil Probszt von Ohstorff (1838–1913), 1898, velitel 12. armádního sboru Karl von Gold (1841–1914), 1898, zástupce velitele 1. armádního sboru Ferdinand Fiedler (1842–1910), 1899, velitel 2. armádního sboru ve Vídni Ludwig Schwitzer von Bayersheim (1839–1919), 1899, velitel 7. armádního sboru Moriz Schmidt (1834–1903), 1899, zástupce velitele c. k. zeměbrany Wilhelm Hirsch von Stronstorff (1836–1935), 1899, zástupce velitele 14. armádního sboru Hugo von Klobus (1840–1906), 1901, zemský velitel v Chorvatsku Leander von Wetzer (1840–1904), 1901, ředitel C. k. válečného archivu Christian von Kerczek (1838–1917), 1901, velitel pevnosti v Kotoru Otto Morawetz von Klienfeld (1842–1909), 1902, generální inspektor vojenských škol Heinrich von Pitreich (1841–1920), 1904, rakousko-uherský ministr války Franz Xaver von Schönaich (1844–1916), 1904, rakouský ministr zeměbrany Karl Drathschmidt (1837–1922), 1904, ředitel Tereziánské vojenské akademie Karl Horsetzky von Hornthal (1844–1906), 1904, velitel 10. armádního sboru Adolf Horsetzky von Hornthal (1847–1929), 1904, zemský velitel v Haliči Oskar Parmann (1844–1916), 1904, zástupce vrchního velitele c. k. zeměbrany Hubert von Czibulka (1842–1914), 1905, zemský velitel v Čechách Karl von Steininger (1847–1929), 1905, velitel 5. armádního sboru v Prešpurku Ernst von Vivenot (1837–1919), 1905, prezident zkušební komise aspirantů důstojnického sboru generálního štábu Julius von Latscher-Lauendorf (1846–1909), 1905, rakouský ministr zeměbrany Eduard Pucherna (1845–1923), 1905, zemský velitel v Uhrách Eduard von Steinitz (1839–1911), 1905, divizní velitel c. k. zeměbrany ve Vídni Anton Gartner von Romansbrück (1841–1922), 1905, divizní velitel c. k. zeměbrany v Plzni