Jakub Hanibal I. z Hohenemsu (; 13. května 1530 Bludenec – 27. prosince 1587 Hohenems) byl říšský hrabě ze šlechtického rodu pánů z Hohenemsu a vojevůdce vojsk papežského státu a španělských Habsburků.
Život Jakub Hanibal (toho jména v rodu první) se narodil jako prvorozený syn Volfa Dětřicha z Hohenemsu a Kláry Medicejské. Část mládí strávil v severní Itálii u svého strýce Jana Jakuba Medicejského, vévody z Marignana a markraběte z Mussa a Lecca. Rozhodl se, stejně jako jeho otec, pro vojenskou kariéru žoldnéře ve službách špenělských a rakouských Habsburků. Důležitý byl pro jeho kariéru také druhý strýc, Giovanni Angelo Medicejský, intronizovaný v lednu roku 1560 jako papež Pius IV.
Jeho strategické a rozhodovací schopnosti velitele musely být značné, stejně jako štěstí, že 40 let v čele vojenských střetnutí přežil. Již prvních deset let jeho úspěšného velení ocenil král Ferdinand I. Habsburský 27. dubna 1560 tím, že ho povýšil do říšského hraběcího stavu a jeho panství Ems bylo povýšeno na svobodné říšské hrabství Hohenems.
Roku 1565 se Jakub Hanibal oženil s Hortensií Boromejskou z Arony (1547–1578), nevlastní sestrou sv. Karla Boromejského, tehdy již kardinála a milánského arcibiskupa. Hortensie byla také neteří papeže Pia IV. Ve stejném roce byl Jakub Hanibal jmenován vrchním velitelem papežského vojska. V roce 1567 obdrželi Hohenemsové od arcivévody Ferdinanda Tyrolského balivát Feldkirch a Bregenz. Jakub Hannibal I. opustil starý rodový hrad Alt-Ems od roku 1566 mu Martino Longhi projektoval novou pevnost.
S vlastními jednotkami žoldnéřů bojoval ve službách Španělů v Itálii, Francii a Maroku. Se třemi tisíci mužů bojoval v roce 1564 proti barbarským korzárům, kteří byli spojenci Osmanských Turků. Roku 1571 se zúčastnil bitvy u Lepanta. V letech 1574 a 1578–1579 působil jako armádní velitel německých pluků ve službě španělského krále Filipa II. v Nizozemí. Dva roky byl vrchním velitelem v Antverpách.
Rodina vlevo|150px|náhled|Erb rodu pánů z Emsu, 1450
270px|náhled|Portréty Hohenemsů a Borromeů, freska Tridentinum z kostela sv. Karla Boromejského v Hohenemsu (1797), Jakub Hanibal I. je první vpravo od erbu. S Hortenzií rozenou Boromejskou z Arony (1550–27. prosince 1578)https://geneall.net/it/name/479476/ortensia-borromeo-contessa-di-arona/ měl pět dětí: Markéta (* 1566) Klára (* 1572) Kašpar z Hohenemsu (1573–1638), zdědil panství a oženil se s Eleonorou Filipínou, rozenou hraběnkou z Welsbergu a Primöru. V roce 1613 získal hrabství Vaduz a Schellenberské panství od Karla Ludvíka ze Sulzu, které tvoří dnešní knížectví Lichtenštejnsko. Markus Sittikus IV. z Hohenemsu (1577–1619) byl určen k církevní kariéře. Od 13 let získával kanonikáty kapitul v Kostnici, Brixenu. V letech 1612 až 1619 byl knížetem-arcibiskupem v Salcburku a kardinálem. Začal budovat salcburskou katedrálu podle projektu Vincenza Scamozziho s přispěním Simona Solariho. Volf Dětřich (* 1578) zemřel krátce po narození i s matkou.
Díky tomu, že Jakub Hanibal za svého pobytu v Antverpách v letech 1574–1576 angažoval vlámského malíře–portrétistu Anthonise Beyse, dochovaly se čtyři rodinné portréty, které věrně zachycují všechny členy rodiny do roku 1578 a při hostině také dvě desítky členů širší rodiny včetně Karla Boromejského. Portrétní galerie se s poslední dědičkou rodu Ernestinou z Langetu dostala z Hohenemsu na zámek Bystré u Poličky a po její smrti roku 1868 měla připadnout Rakouské koruně.Květa KŘÍŽOVÁ:Obrazová galerie rodu Hohenemsů. MMG Polička 1997 Nyní je vystavena v Městském muzeu a galerii v Poličce.
Odkazy
Reference
Literatura Podoby a příběhy. Portréty renesanční šlechty. NPÚ Praha 2018 Květa Křížová – David Junek: Obrazová galerie pánů z Hohenemsu v Poličce. Praha 1997
Externí odkazy
Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakouští válečníci Kategorie:Narození v roce 1530 Kategorie:Narození 13. května Kategorie:Narození v Bludenzu Kategorie:Úmrtí v roce 1687 Kategorie:Úmrtí 27. prosince Kategorie:Úmrtí v Hohenemsu Kategorie:Muži Kategorie:Hohenemsové