Barda () je okresní a největší město stejnojmenného rajónu v Ázerbájdžánu. Leží jižně od Jevlachu, na levém břehu řeky Terter. Město má bohatou historii sahající až do starověku – od konce 4. století až do 10. století byla Barda hlavním městem Kavkazské Albánie. Žije zde 40 300 obyvatel (2021).

Původ názvu Barda se původně nazývalo Perozapat po perském králi Perozovi. Starověký název města je zaznamenán v několika jazycích: arménsky: Պարտավ/Partav, gruzínsky: ბარდავი/Bardavi a arabsky بردعة/Bardaa.

Dějiny města

Starověk V 60. letech 5. století n. l. král Vache II. z Kavkazské Albánie na příkaz perského krále Peróze I. založil osadu Perozapat, která později nahradila Qabalu a stala se novým hlavním městem Kavkazské Albánie. V 80. letech 5. století byla osada na příkaz perského velkokrále Kaváda I. opevněna. V roce 552 se Partav stal hlavním centrem Albánské apoštolské církve.

Středověk V roce 645 se město dostalo pod kontrolu muslimských Arabů a od této doby je známo pod současným názvem Barda. V 8. století bylo opevněno s cílem čelit opakovaným nájezdům Chazarů ze severu, kteří pronikali do oblasti z povodí Volhy. Opevnění města bylo postaveno z cihel a kamene a podle dochovaných zlomků keramiky a fragmentů zdí lze předpokládat, že se jednalo o jedno z nejvýznamnějších sídel východního Kavkazu té doby. V letech 748–752 zde vypuklo protiarabské povstání, motivované náboženským napětím i politickými a hospodářskými faktory.

Na přelomu 9. a 10. století začala Barda postupně ztrácet svůj význam v regionu, a to ve prospěch rozvíjejícího se města Gjandža, které se stalo novým hospodářským centrem oblasti. Úpadek Bardy byl provázen přesunem sídla Albánské apoštolské církve do Bardaku.

V 10. století docházelo k demografickým změnám a sílila muslimská populace, i přesto si křesťanská menšina zachovala ve městě pevnou pozici. Barda zůstávala významným duchovním centrem, mj. jako sídlo nestoriánského biskupství. Archeologické nálezy, včetně dochovaných náhrobků, liturgických předmětů a zlomků křesťanských nápisů, dokládají náboženskou rozmanitost města v tomto období.

V roce 944 bylo město dobyto armádou kyjevského knížete Igora, který vedl výpravu na Kavkaz pravděpodobně s cílem získat kořist a prosadit mocenský vliv v oblasti. Přestože se vojsko zmocnilo města, bylo nuceno jej krátce poté opustit v důsledku odporu místního obyvatelstva a propuknutí infekčních nemocí. Tato událost se odrazila i v ústní tradici a kronikářských záznamech jak v ruských, tak v arabských a perských pramenech.

Arménský kronikář Matouš z Edessy ve své kronice z první poloviny 12. století město zmínil pod názvem Partav a zmínil u toho, že je arménské město nedaleko pobřeží Kaspického moře.

Následující staletí byla vyplněna silnými zemětřeseními a také mongolskou invazí. Město tak ztrácelo na své důležitosti.

Novověk V roce 1736 bylo město vypleněno Nádir Šáhem a o několik let později se stalo součástí nově vzniklého Karabašského chanátu. V dobách chanátu byla Barda malou nevýznamnou osadou, kdy počet obyvatel nepřesahoval více než 300 obyvatel.

Bolševické vojenské síly v roce 1920 použily koncentrované dělostřelecké bombardování proti městu, aby potlačily povstání v Karabachu, což vedlo k jeho konečnému dobytí.

Současnost Linie příměří, kterou skončila První válka o Náhorní Karabach v roce 1994, byla jen několik kilometrů od města.

27. října 2020 bylo město zasaženo raketovým útokem z Arménie, zemřelo nejméně 21 lidí, včetně sedmileté dívky, a dalších 70 bylo zraněno. Skupina novinářů z New York Times cestující po hlavní třídě města, se dostala pod palbu z arménské strany a zaznamenala ve městě "sérii ohlušujících výbuchů." Podle ázerbájdžánských úřadů na město stříleli arménští vojáci ze svých pozic v Arménii a použili těžký raketomet BM-30 Smerč spolu s kazetovou municí. Organizace pro lidská práva Amnesty International a Human Rights Watch potvrdily použití zakázaných kazetových bomb Arménií proti civilistům v Bardě.

Hospodářství Barda je spolu s několika dalšími regiony Ázerbájdžánu součástí tzv. aranské ekonomické oblasti.

Zemědělství a živočišná výroba Barda je tradičně známá pěstováním bavlny a obilovin, které tvoří základní složky místního zemědělství. Významnou roli hraje také chov skotu a drůbeže (Bərdə Quşçuluq), stejně jako produkce mléčných výrobků. V oblasti se rovněž rozvíjí hedvábnictví, které má historické kořeny sahající až do středověku. Moderní zemědělské podniky, jako je například Azer Milk, využívají příznivého klimatu a dostupnosti vodních zdrojů k efektivnímu chovu dobytka a produkci mléka.

Průmysl a zpracovatelské podniky V Bardě se nachází několik průmyslových podniků, které zpracovávají místní zemědělské produkty. Mezi ně patří mlékárny, čistírny bavlny, továrny na výrobu rostlinných olejů (Bərdə Yağ-Pendir JSC) a oděvní závody.

Počet obyvatel

Osobnosti Husrav II. – poslední perský velkokrál z dynastie Sásánovců je v literatuře poprvé zmíněn kolem roku 580, kdy byl v Bardě – hlavním městě Kavkazské Albánie. Během svého pobytu byl guvernérem království.

Partnerská města

Beykoz, Turecko, 2021

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Města v Ázerbájdžánu