náhled|Běžci na černofigurové panathénajské váze - kolem roku 530 př. n. l. Panathénaje, řecky Panathénaie jsou ve starověkém Řecku velké athénské svátky na počest bohyně Athény. Podle dostupných pramenů je k poctě bohyně Pallas Athény, patronky města, zavedl Théseus, syn athénského krále Aigea. Znovu je obnovil athénský tyran Peisistratos roku 566 př. n. l.
Velké Panathénaje náhled|Panathénajská amfora s bohyní Athénou - malíř Kleofradés, 490 př. n. l. - 480 př. n. l. Velké Panathénaje (řecky Panathénaia ta megala) se konaly ve třetím roce každé olympiády, trvaly 6 až 9 dní v měsíc hekatombaiónu, což je červenec/srpen. Program byl pestrý, zaměřený na prokázání všestranných tělesných i duševních zdatností. K poctě bohyně Athény byly konány agóny (závody, zápasy, soutěže) múzické, zpěvné, recitační a všechny druhy sportovních klání jako gymnická cvičení, hippické závody (řecky hippikos agón, jízdní závod), závody triér (válečných lodic s třemi řadami veslařů) či pyrrhiché soutěže (řecký válečný tanec se zbraněmi za zpěvu bojových písní, který předváděli efébové, „právě dospělí jinoši“). Závody byly v předvečer zahajovány lampadédromií, pochodňovým během.
Zvláštností byla soutěž mezi rodovými fýlami (rodové kmeny žijící pohromadě na určitém území tvořící samosprávnou jednotku), kdy každá předváděla své nejkrásnější a nejstatečnější muže, kteří představovali ideál kalokagathie (spojení tělesné krásy a duševní ušlechtilosti v harmonické jednotě).
Odměny pro vítěze byly vzácné – zlatý věnec, trojnožka nebo bohatě zdobená tzv. panathénajská amfora plná nejlepšího olivového oleje. Vyvrcholením byl slavnostní průvod všech občanů, který vyšel od dipylské brány a přes celé město až na akropolis. V něm na lodi na kolečkách byl vezen nový slavnostní peplos (řecky πέπλος, bohatě zdobené roucho utkané vybranými athénskými dívkami, tzv. ergastinai) pro sochu bohyně Athény v Parthenónu. Slavnost byla ukončena hekatombou (oběť velkého rozsahu, původně i sta volů) a pohoštěním.
Malé Panathénaje Malé Panathénaje (řecky Panathénaia ta míkra) se konaly v ostatních letech olympiády v délce dvou dnů. Byly méně okázalé a skromnější.
Odraz v umění náhled|Východní část parthenónského vlysu se tkadlenami peplu, pentelský mramor, 445 – 435 př. n. l. Sochař Feidiás zobrazil panathénajský průvod na vlysu parthenónské celly.
Literatura Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, Löwe, Gerhard and Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974 Zamarovský, Vojtěch, Bohové a hrdinové antických bájí
Externí odkazy
Kategorie:Řecké náboženství