náhled|upright=1.6|Ixión, José Ribera, 1632 Ixión (, ) je v řecké mytologii synem lapithského krále Flegya.
Ixión se měl oženit s dívkou Diou a pozval jejího otce Éionea (zvaného též Déioneus), aby přišel na hostinu a pro bohaté svatební dary. Místo toho ale nastražil jámu s hromadou žhavého dřevěného uhlí. Budoucí tchán do ní spadl a uhořel. To vzbudilo odpor u nižších bohů, považovali to za odporný čin a odmítali ho očistit z viny. Jediný Zeus, nejvyšší bůh, ho očistil a dokonce ho pozval ke svému stolu.
Jenže Ixión byl ke všemu také nevděčník a prostopášník, usiloval při té příležitosti ještě o Diovu manželku Héru. Jenže Zeus ho prohlédl, z mraku ( Nefelé ) vytvořil podobu nepravé Héry a podnapilý Ixión se k ní opravdu nestoudně měl. Zeus ho přistihl při činu, nechal ho zbičovat. Poté ho svrhl do Tartaru, kde byl vpleten do kola, které se stále otáčí. Připojil se tak k známým podsvětním trpitelům – Sisyfovi a Tantalovi.
Nepravá oblačná Héra byla Nefelé, bohyně oblaků, matkou prvního Kentaura.Ixión se tak stal otcem prvního Kentaura.
Odraz v umění Malíř Tizian se nechal inspirovat tresty těchto bájných provinilců a v letech 1549-1550 vytvořil seriál obrazů, mezi nimi také Prométheovo utrpení, obrazy Prométheus, Sisyfos a Tantalos se zachovaly a jsou dnes v madridském Pradu, ale Ixión se v 17. století za neznámých okolností ztratil.
Literatura Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974 Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
Externí odkazy
Kategorie:Hrdinové a postavy řecké mytologie