Rudolf hrabě Khevenhüller-Metsch ( Rudolf Ladislaus Johann Joseph Maria Graf von Khevenhüller-Metsch; 18. června 1844 Vídeň – 20. října 1910 Vídeň) byl rakousko-uherský diplomat. Po krátké službě v c. k. armádě vstoupil do diplomatické služby a zastával různé funkce v řadě evropských zemí, nakonec byl rakousko-uherským velvyslancem ve Francii (1903–1910).Přehled personálního obsazení diplomatických zastoupení Habsburské monarchie in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1917; Vídeň, 1917; s. 7–36 dostupné onlineDie Hochburg des Hochadels. Aristokratie und Diplomatisches Korps der Habsburger-monarchie im 19. und frühen 20. Jahrhundert in: Historia scribere 07/2015; Univerzita Innsbruck, 2015; s. 396 dostupné online V závěru své kariéry se stal členem rakouské panské sněmovny a rytířem Řádu zlatého rouna.
Život Pocházel z významného šlechtického rodu Khevenhüller-Metsch s majetkem v Čechách,Ottův slovník naučný, díl XIV.; Praha, 1899 (reprint 1998); s. 198–199 (heslo Khevenhüller) ISBN 80-7185-200-7 narodil se jako nejmladší syn knížete Richarda Khevenhüller-Metsche (1813–1877), matka Antonie (1818–1870) patřila ke slezské šlechtické rodině Lichnovských z Voštic.Rodina knížete Richarda Khevenhüller-Metsche na webu geni.com dostupné online Původně sloužil v armádě a již v roce 1866 byl poručíkem u 11. hulánského pluku, v rámci prusko-rakouské války bojoval v bitvě u Hradce Králové. O rok později vstoupil do diplomatických služeb a své působení zahájil na nižších postech ve Florencii, Paříži a Bruselu. V letech 1875–1877 byl spolu se svým starším bratrem poslancem českého zemského sněmu, kam byl zvolen v doplňovacích volbách za velkostatkářskou kurii.Přehled poslanců českého zemského sněmu na webu databazceposlancu.cz dostupné online V armádě byl již mimo aktivní službu povýšen na rytmistra a jako diplomat byl v letech 1878–1879 legačním radou v Petrohradě. Do vyšších funkcí postoupil jako generální konzul v Bulharsku (1879–1881).Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1880; Vídeň, 1880; s. 222 dostupné online V roce 1881 krátce působil ve Vídni na ministerstvu zahraničí a poté byl vyslancem v Srbsku (1881–1886)Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1883; Vídeň, 1883; s. 6 dostupné online a v Belgii (1888–1902).Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1901; Vídeň, 1901; s. 37 dostupné online V roce 1902 byl odeslán do penze, ale nakonec ještě v letech 1903–1910 vykonával funkci rakousko-uherského velvyslance ve Francii.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1904; Vídeň, s. 245 dostupné onlineJahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1908; Vídeň, 1908; s. 46 dostupné online V Paříži bylo jeho úkolem udržovat korektní vztahy s Francouzskou republikou, v době bosenské krize se ale dopustil několika diplomatických přehmatů.SKŘIVAN, AleŠ: Císařská politika. Rakousko-Uhersko a Německo v evropské politice 1906–1914; Praha, 2022; s. 110–111 ISBN 978-80-278-0059-9
Ve funkci velvyslance ve Francii pobýval na podzim roku 1910 ve Vídni, kde náhle zemřel ve věku 66 let (jeho zastupováním v Paříži byl tehdy pověřen hrabě Albert Nemes).Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1911; Vídeň, 1911; s. 13 dostupné online Byl pohřben v rodové hrobce na hradě Hardegg v Dolním Rakousku, který byl v té době majetkem rodiny Khevenhüllerů.Pohřebiště rodu Khevenhülerů ve 20. století na webu royaltyguide.nl dostupné online
Tituly a ocenění Jako mladší syn knížete užíval šlechtický titul hraběte. V roce 1875 byl jmenován c. k. komořímHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1876; Vídeň, 1876; s. 191 dostupné online a jako vyslanec v Belgii obdržel v roce 1894 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1896; Vídeň, 1896; s. 190 dostupné online Jako dlouholetý diplomat získal vysoká státní vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Přehled řádů a vyznamenání Rudolfa Khevenhüller-Metsche in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1909; Vídeň, 1909; s. 47–48 dostupné online V závěru kariéry byl dekorován prestižním Řádem zlatého rouna.LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých; (Zvláštní otisk zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 273 Seznam rytířů rakouského Řádu zlatého rouna dostupné online Kromě toho byl čestným rytířem Maltézského řádu.Přehled řádů a vyznamenání Rudolfa Khevenhüller-Metsche in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 275 dostupné online V roce 1902 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny.
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Řád zlatého rouna (1908) 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu (1906) 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy (1898) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1871)
Zahraničí 60x60pixelů velkokříž Řádu Pia IX. (Papežský stát) 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu (Belgie) 60x60pixelů rytíř Řádu čestné legie (Francie) 60x60pixelů Řád Medžidie I. třídy (Osmanská říše) 60x60pixelů Řád Osmanie III. třídy (Osmanská říše) 60x60pixelů Řád Takova I. třídy (Srbsko) 60x60pixelů Řád bílého orla II. třídy (Srbsko) 60x60pixelů rytíř Řádu italské koruny (Itálie) 60x60pixelů rytíř Řádu polární hvězdy (Švédsko)
Rodina Jeho starší bratr kníže Jan Khevenhüller-Metsch (1839–1905) byl poslancem českého zemského sněmu a říšské rady, kromě statků v Rakousku vlastnil v Čechách velkostatek Komorní Hrádek. Jejich švagry byli kníže Maxmilián Egon I. z Fürstenbergu (1822–1873), majitel velkostatku Křivoklát a hrabě Rudolf Chotek (1822–1903), majitel velkostatku Dolná Krupá v Horních Uhrách a člen uherské panské sněmovny.
S manželkou Alexandrinou Windischgrätzovou (1850–1933) měl jedinou dceru Kláru (1869–1955), provdanou Rohanovou.
Odkazy Reference
Literatura DEUSCH, Engelbert: Die effektiven Konsuln Österreich (-Ungarns) von 1825–1918. Ihre Ausbildung, Arbeitsverhältnisse und Biografien; Vídeň, 2017; s. 379–381 (heslo Rudolf Khevenhüller-Metsch) ISBN 978-3-205-20493-0 KRÁLOVÁ, Hana: Ve službě monarchii. Rakouská a rakousko-uherská zahraniční služba v 19. století; Praha, 2012; 131 s. ISBN 978-80-86781-18-1
Externí odkazy Rodokmen Khevenhüllerů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek) Rudolf Khevenhüller-Metsch na webu rakouského parlamentu
Rudolf Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Diplomaté Rakouska-Uherska Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Tajní radové Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu Pia IX. Kategorie:Nositelé Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Nositelé Řádu Medžidie Kategorie:Nositelé Řádu Osmanie Kategorie:Nositelé Řádu italské koruny Kategorie:Nositelé Řádu Takova Kategorie:Nositelé Řádu bílého orla (Srbsko) Kategorie:Nositelé Řádu polární hvězdy Kategorie:Rytíři Řádu čestné legie Kategorie:Narození v roce 1844 Kategorie:Narození 18. června Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí v roce 1910 Kategorie:Úmrtí 20. října Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži