náhled|Budova banky Slavia na Senovážném náměstí v Praze František Krásný (6. července 1865, KoterovMatriční záznam o narození a křtu farnost Starý Plzenec – 14. června 1947, Mariánské Lázně) byl český architekt, působící ve Vídni, v Praze a v Plzni, představitel secese.
Životopis Narodil se v obci Koterov u Plzně jako jedno ze čtrnácti dětí bohatého sedláka. V letech 1882-1885 studoval na plzeňské stavební průmyslové škole. Jednoletou vojenskou službu absolvoval ve Vídni. Ve Vídni působil od roku 1887. Pracoval v různých stavebních a architektonických kancelářích. Od roku 1892 studoval na vídeňské Akademii výtvarných umění, v letech 1892-1894 to bylo u prof. Karla von Hasenauera a v letech 1894-1895 u prof. Otto Wagnera. V tomto období navrhl stavbu radnice ve Stuttgartu a spořitelen v Rakovníku a v Českém Brodě. Na akademii se seznámil s Josefem Hoffmannem a založil s ním společný architektonický ateliér. Společně navrhli stavby vil a dalších budov ve Vídni, v Alpách lesní úřad, vilu lesmistra a lovecký zámek pro Karla Wittgensteina nebo budovu Živnostenské banky v Praze. Po rozchodu s Josefem Hoffmannem působil ve Vídni samostatně. V tom období navrhl i řadu budov v Plzni. V roce 1920 přesídlil do Prahy. Podle jeho návrhů byla postavena řada dalších staveb v Praze a v Plzni.
Ve Vídni vstoupil do Sokolské jednoty a stal se starostou župy Dolnorakouské. Po přestěhování do Prahy spolupracoval s Českou obcí sokolskou a navrhl řadu sokoloven v různých českých městech. Jako vedoucí pracovník ČOS v Praze projektoval a přestavoval desítky sokoloven po celé republice i na Slovensku.
Přispíval do odborných českých a vídeňských časopisů a do Věstníku Klubu za Starou Prahu (1934).
Byl významnou osobností nástupu secese, jeho rané stavby patří k nejstarším secesním domům ve střední Evropě. Jeho plzeňský soubor secesních staveb je jedinečný.
Stavby a návrhy řada staveb ve Vídni soutěžní návrh na budovu městského divadla v Plzni (2. místo) Fodermayerův dům čp. 167–168 na rohu Smetanovy a Prešovské ulice v Plzni (1897) (původní podoba domu se nedochovala) Kestřánkova vila Marie čp. 451 na Karlovarské třídě č. 70 v Plzni (1898) dům čp. 140 ve Smetanově ulici č. 3 v Plzni (1897–1898) dům čp. 166 ve Smetanově ulici č. 4 v Plzni (1897–1898) dům čp. 218 v Riegrově ulici č. 13 v Plzni (1900) sokolovna v Litomyšli (1924–1925) přestavba Michnova paláce na Tyršův dům v ulici Na Újezdě v Praze (1925) přestavba Sokolovny v Poděbradech (1926–1927) sokolovna v Novém Kníně (1927) budova Spolku inženýrů a architektů (SIA) na náměstí Curierových v Praze 1 (1927–1928) modernizace Občanské záložny v Kopeckého sadech v Plzni (1928) přestavba domu na Senovážném náměstí 23 v Praze (1928–1929) přestavba domu na sokolovnu v Plzni-Koterově (1929) sokolovna v Kuřimi (1929) a v Přešticích sokolovna Nové Město nad Metují (1930)
Odkazy
Spisy Alžběta Birnbaumová, František Krásný, Tyršův dům, jeho dějiny a stavba, Praha : Knihkupectví a nakladatelství Československé obce sokolské, 1938 (nové vyd. 1948)
Reference
Literatura Kovář, Jaromír: Architekt František Krásný. In: Minulostí Západočeského kraje. Sv. 20. Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1984, s. 53-62. Externí odkazy
Krásný udělal z Plzně českou kolébku secese František Krásný z katalogu Knihovny města Plzně
Kategorie:Čeští architekti Kategorie:Absolventi Akademie výtvarných umění ve Vídni Kategorie:Absolventi Střední průmyslové školy stavební Plzeň Kategorie:Narození v Plzni Kategorie:Narození v roce 1865 Kategorie:Úmrtí v roce 1947 Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Koterově Kategorie:Úmrtí v Mariánských Lázních Kategorie:Členové Sokola