Felix hrabě von Wimpffen (Felix Bedřich Eduard Václav hrabě von Wimpffen / Felix Friedrich Eduard Wenzel Graf von Wimpffen) (16. března 1827, Brunnsee, Rakousko – 30. prosince 1882, Paříž, Francie) byl rakousko-uherský diplomat. Jako absolvent Univerzity Karlovy vstoupil do diplomatických služeb a zastával řadu funkcí v různých evropských zemích. Dvakrát byl rakousko-uherským velvyslancem v Itálii (1871–1876, 1879–1882) a Francii (1876–1878, 1882).Přehled personálního obsazení diplomatických zastoupení Habsburské monarchie in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1917; Vídeň, 1917; s. 7–36 dostupné onlineDie Hochburg des Hochadels. Aristokratie und Diplomatisches Korps der Habsburger-monarchie im 19. und frühen 20. Jahrhundert in: Historia scribere 07/2015; Univerzita Innsbruck, 2015; s. 402 dostupné online Krátce po svém druhém jmenování do funkce velvyslance ve Francii spáchal v Paříži sebevraždu.
Životopis Pocházel z německé šlechtické rodiny povýšené v roce 1797 do hraběcího stavu. Byl nejmladším synem z druhého manželství Františka Karla Wimpffena (1776–1842), který byl generálem ve württemberské armádě a vlastnil několik panství ve Štýrsku.Ottův slovník naučný, díl 27.; Praha, 1908, s. 246–247 dostupné online Felix studoval práva na Univerzitě Karlově v Praze a v revolučním roce 1849 sloužil v armádě v Itálii, krátce poté vstoupil do diplomatických služeb. Na nižších postech působil v Římě a Londýně, v lednu 1866 byl jmenován vyslancem v Dánsku.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1866; Vídeň, 1866; s. 130 dostupné online Když byly po prusko-rakouské válce obnoveny diplomatické styky s Berlínem, stal se v říjnu 1866 vyslancem v Prusku, kde setrval pět let (1866–1871).Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1868; Vídeň, 1868; s. 140 dostupné online V letech 1871–1876 byl rakousko-uherským velvyslancem v Itálii,Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1874; Vídeň, 1874; s. 181 dostupné online odkud ve stejné funkci přešel do Francie (1876–1878).Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1877; Vídeň, 1877; s. 199 dostupné online Poté se jako velvyslanec vrátil do Itálie (1878–1882). V květnu 1882 byl jmenován velvyslancem opět ve Francii. Kvůli depresím z postupující Alzheimerovy choroby spáchal v Paříži 30. prosince 1882 sebevraždu.
Tituly a ocenění náhled|vlevo|Dcera Marie Margareta (1868–1930), manželka rakousko-uherského diplomata Theodora Zichyho (portrét na titulní straně týdeníku Wiener Salonblatt (1893) Jako příslušník staré šlechtické rodiny byl v roce 1852 jmenován c. k. komořím.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1856; Vídeň, 1856; s. 99 dostupné online Jako vyslanec v Prusku obdržel v roce 1868 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1874; Vídeň, 1874; s. 167 dostupné online Během diplomatické služby se stal nositelem vysokých vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí, kromě toho byl čestným rytířem Maltézského řádu.Přehled řádů a vyznamenání Felixe Wimpffena in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1882; Vídeň, 1882; díl II., s. 5 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu (1875) 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy (1868)
Zahraničí 60x60pixelů velkodůstojník Řádu čestné legie (Francie) 60x60pixelů velkokříž Řádu červené orlice (Německo) 60x60pixelů velkokříž Řádu sv. Mořice a Lazara (Itálie) 60x60pixelů velkokříž Danebrožského řádu (Dánsko)
Rodina Během svého působení v Berlíně se seznámil s hraběnkou Margaretou Lynarovou (1837–1895), c.k. palácovou dámou, která se v roce 1867 stala jeho manželkou.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1887; Gotha, 1887; s. 1113–1114 dostupné online Měli spolu dvě dcery, starší Marie Margareta (1858–1930) byla manželkou hraběte Theodora Zichyho (1847–1927) z uherské rodiny Zichyů,Rodokmen rodu Zichyů na webu euweb.cz dostupné online který byl též diplomatem (1896–1905 rakousko-uherský vyslanec v Bavorsku). Mladší dcera Paulina (1874–1961) se provdala za německého diplomata hraběte Maxe Montgelase. Proslula jako spisovatelka, katolická aktivistka a odpůrkyně nacismu.
Z otcova prvního manželství měl Felix dva bratry, kteří byli o generaci starší. František (1797–1870) sloužil v armádě a dosáhl hodnosti c.k. polního zbrojmistra, vynikl během tažení proti revoluci 1848–1849. Další bratr Gustav Adolf (1805–1880) byl též armádním důstojníkem a nakonec c.k. polním podmaršálem.
Odkazy Reference
Externí odkazy Felix Wimpffen in: Biographisches Lexion des Kaiserthums Österreich dostupné online
Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Diplomaté Rakouska-Uherska Kategorie:Němečtí šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Absolventi Právnické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Velkodůstojníci Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara Kategorie:Nositelé Řádu Dannebrog Kategorie:Maltézští rytíři Kategorie:Narození 16. března Kategorie:Narození v roce 1827 Kategorie:Úmrtí 30. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1882 Kategorie:Úmrtí v Paříži Kategorie:Sebevrazi Kategorie:Muži