Žhářský útok na Kyoto Animation se odehrál v budově Studia 1 japonské animační společnosti Kyoto Animation, a to 18. července 2019 v dopoledních hodinách ve čtvrti Fušimi ve městě Kjóto. Jeho následkem zemřelo 36 lidí a dalších 34 bylo zraněno. Požár zničil většinu materiálů a vybavení společnosti. Útok se stal jedním z nejhorších masakrů japonské historie od konce druhé světové války a zároveň nejsmrtelnějším požárem budovy od požáru Mjódžó 56 roku 2001.

Podezřelým byl Šindži Aoba, jenž vešel do budovy hlavním vchodem; s sebou nesl 40 litrů benzínu, jímž polil část interiéru a několik osob. Poté vše zapálil, včetně sebe, a pokusil se z místa utéct. Byl však pronásledován a policie ho dopadla ve vzdálenosti 100 metrů od budovy. Aoba nebyl zaměstnancem studia; motivem jeho útoku bylo plagiátorství, ze kterého studio obvinil. Dne 27. května 2020 byl, po deseti měsících léčby těžkých popálenin, policií zatčen pro podezření z vraždy a další obvinění. Dne 16. prosince 2020 byl obžalován; 5. září 2023 se přiznal ke svým obviněním a 25. ledna 2024 byl odsouzen k trestu smrti.

Soustrast a podporu vyjádřila ve světě i v Japonsku řada vládních představitelů, fanoušků, osobností a organizací. Kromě toho se v Japonsku vybraly 3,3 miliardy jenů a ve světě 2,3 milionu amerických dolarů na podporu studia a jeho zaměstnanců. Důsledkem incidentu došlo k opoždění některých děl a společné tvorby studia a několik plánovaných akcí bylo zrušeno nebo pozastaveno.

Pozadí náhled|260px|alt=Pohled na přední část nízké, třípodlažní, cihlové budovy animačního studia a na její vchod|Budova Studia 1 před žhářským útokem v květnu 2015 Kyoto Animation je jedním z nejuznávanějších japonských animačních studií, známé je například díky televizním seriálům Suzumija Haruhi no júucu, K-On! a Clannad. Společnost provozuje v Kjótu tři studia: Studio 1 (ve čtvrti Fušimi), Studio 2 (sídlo společnosti) a Studio 5. Divize, která stojí za tvorbou reklamního zboží, sídlí ve městě Udži, jednu stanici vlakem od Studia 1. Budova byla postavena v roce 2007 a byla používána výhradně animátory a produkčním štábem.

Před útokem obdrželo Kyoto Animation asi 200 dopisů s výhrůžkou smrti. Prezident společnosti Hideaki Hatta řekl, že nevěděl, zdali výhrůžky souvisí s incidentem, protože byly poslány anonymně. Informoval však o nich právníky a policii, která v říjnu 2018 kvůli tomu dočasně hlídkovala v okolí sídla společnosti.

Popis budovy Studio 1 bylo klasifikováno jako malá kancelářská budova. Budova byla obdélníkového půdorysu a při její výstavbě byl použit železobeton, z betonu byla zhotovena i střecha. Tři podlaží zabírala dohromady plochu o rozloze 700 m2. Hlavní vchod byl zřízen na levé straně, naproti němu se na zadní straně nacházel vchod pro zaměstnance studia a vpravo točité schodiště, jež vedlo až do třetího podlaží. Hlavní schodiště bylo umístěno uprostřed u zadní stěny budovy a na rozdíl od točitého schodiště vedlo až na střechu. K pohybu osob a materiálů sloužil i výtah. V budově bylo umístěno vybavení, které pro svou práci používali zaměstnanci studia, a také běžné spotřebiče. Na konci v prvním podlaží vpravo se nacházela místnost s betonovými stěnami; v ní byla zřízena serverovna.

Útok K explozi a následnému požáru došlo kolem 10.31 místního času (3.31 SELČ). Pachatel zakoupil na čerpací stanici vzdálené asi 10 kilometrů od místa činu 40 litrů benzínu ve dvou kanystrech. Nádoby přepravil k budově Studia 1 pomocí plošinového vozíku a následně s nimi vstoupil do prostorů studia. Policii se přibližný průběh nákupu a přepravy benzínu podařilo zrekonstruovat díky výpovědím svědků a získaným kamerovým záznamům. Uvnitř studia pachatel rozlil přinesený benzín, přičemž polil několik zaměstnanců i sebe. Pak rozlitý benzín zapálil. Benzínové výpary se na místě činu s velkou pravděpodobností smíchaly se vzdušným kyslíkem, což zapříčinilo explozi a rychlé rozšíření požáru. Hořící lidé pak vybíhali z budovy na silnici. Bylo uvedeno, že pachatel během útoku křičel „umřete!“ ().

Oheň, který se rozšířil až k hlavnímu vchodu, uvěznil zaměstnance uvnitř budovy. Na schodech, směřujících ze třetího podlaží na střechu, bylo nalezeno 20 těl. Z toho vyplývá, že se oběti pokoušely uniknout na střechu. Dalších 12 těl se nacházelo ve druhém podlaží, přičemž jedno z nich bylo nalezeno na schodech vedoucích do třetího podlaží. Poslední dvě těla záchranáři nalezli v prvním podlaží. Několik osob vyskočilo ven z oken druhého a třetího podlaží a následně bylo převezeno do nemocnic se zlomeninami. Tomoaki Nišino, docent Výzkumného ústavu pro prevenci katastrof z Kjótské univerzity, odhadl, že již 30 sekund od exploze druhé a třetí podlaží zaplnil kouř. Dle expertů na požární ochranu se požár rychle šířil kvůli velkému množství papíru a jiných materiálů, které používali výtvarníci studia. K šíření navíc přispěla i špatná ventilace budovy a množství benzínu, jež pachatel při útoku použil. Pachatel z místa útoku uprchl, byl však pronásledován dvěma zaměstnanci. Brzy zkolaboval na silnici a zatkla jej policie. Na místě činu bylo nalezeno několik nepoužitých nožů.

První jednotky hasičských sborů dorazily k požáru v 10.40 (3.40 SELČ) a o tři minuty poté začaly s jeho hašením. Pod kontrolu se jim požár podařilo dostat v 15.19 (8.19 SELČ) a zcela uhašen byl až další den v 6.20 (23.20 SELČ). Po ukončení záchranných prací byl potvrzen přesný počet lidí ve studiu. Vzhledem k tomu, že studio bylo klasifikováno jako malá kancelářská budova, nebyly uvnitř zabudovány požární postřikovače ani požární hydranty. Při poslední kontrole, provedené 17. října 2018, však nebyly nalezeny žádné nedostatky v požární ochraně. Prvotní zprávy uváděly, že ke vstupu do budovy je potřeba zaměstnanecké přístupové karty, ale dveře byly odemknuty z důvodu očekávaných návštěvníků studia. Tyto zprávy se později ukázaly být nepřesné; v budově se nenacházel žádný bezpečnostní systém a dveře se během pracovních hodin nechávaly vždy odemknuté.

Oheň zničil většinu materiálů a vybavení ve Studiu 1, pouze několik náčrtků a kreseb se v okamžiku útoku nacházelo na výstavě ve městě Tokušima. Dne 29. července 2019 Kyoto Animation oznámilo, že se jeho pracovníkům podařilo zachránit několik zdigitalizovaných snímků původních kreseb. Ty byly umístěny na jednom serveru, který požár přežil.

Útok je jedním z nejhorších masakrů v japonské historii od konce druhé světové války a zároveň nejsmrtelnějším požárem budovy od požáru Mjódžó 56 v roce 2001. Nobuo Komija, profesor kriminologie z Riššótské univerzity, jej označil za akt „sebevražedného terorismu“, protože Aoba zamýšlel útok jako sebevražednou misi.

Oběti V době požáru se v budově studia nacházelo přibližně 74 lidí, včetně podezřelého. Ohlášeno zpočátku bylo 34 obětí, další dvě osoby svým zraněním podlehly v nemocnici. Některé z obětí bylo dle kjótské policie obtížné identifikovat, protože byly spáleny k nepoznání. Výsledky pitev, zveřejněné 22. července 2019, odhalily, že většina obětí podlehla popáleninám z rychle se šířícího požáru. Některé oběti se otrávily oxidem uhelnatým a před smrtí upadly do bezvědomí. Byly provedeny i DNA testy kvůli identifikaci zemřelých, jejich výsledky byly známé týden po útoku. Dvě třetiny obětí (přibližně 20) představovaly ženy; studio bylo známé zaměstnáváním animátorek. Prezident Kyoto Animation požádal policii, aby média nezveřejňovala jména obětí z úcty k jejich rodinám. Uvedl, že „zveřejnění jmen nepřinese nic pro prospěch veřejného blaha“. Dne 25. července kjótská policie ohlásila, že identifikovala všech 34 obětí a jejich těla začala vracet rodinám a příbuzným.

Mezitím se s Kyoto Animation vedly diskuse, kdy a jak odhalit totožnosti obětí. Některé rodiny kontaktovaly média brzy poté, co se dozvěděly o osudu svých příbuzných. Rodina designérky Naomi Išidy potvrdila její smrt 24. července, dne 26. července po provedených DNA testech potvrdila úmrtí také rodina animátora, scenáristy a režiséra Jasuhira Takemota. Dne 27. července přišla informace, že jeden ze zaměstnanců podlehl v nemocnici svým zraněním, a počet obětí tím stoupl na 35. Kjótská policie zveřejnila 2. srpna jména deseti obětí (včetně již zmíněných), u kterých proběhly pohřby a rodiny souhlasily s uveřejněním jmen. Mezi nimi byli i režiséři Jošidži Kigami a Futoši Nišija. Identitu zbylých 25 obětí policie odhalila 27. srpna, a to kvůli dopadu útoku na společnost. Dne 4. října 2019 zemřela v nemocnici na septický šok další žena; dohromady tak o život přišlo 36 lidí.

Zraněných mělo být původně dle médií 36; toto číslo však kleslo na 34, jelikož dva lidé později podlehli svým zraněním v nemocnici. Dne 18. září 2019 bylo ohlášeno, že život 34 zraněných již není v ohrožení, někteří z nich přesto zůstávali kvůli vážným popáleninám na jednotce intenzivní péče. Dle Ministerstva zahraničních věcí Jižní Koreje byla jedním ze zraněných žena jihokorejského původu. Při útoku nebyla zraněna například režisérka animace Naoko Jamada, která režírovala seriál K-On! a filmy Koe no katači a Liz to aoi tori.

Pachatel

Šindži Aoba (), v době útoku 41letý, byl policií označen za hlavního podezřelého a následně byl na něj vydán i zatykač. Narodil se 16. května 1978 v bývalém japonském městě Urawa.

Dle místních obyvatel se muž, jenž se podobal Aobovi, pohyboval den před incidentem v blízkosti budovy studia. V okolí města měl ve dnech před útokem navštívit několik tematických míst série Hibike! Euphonium. Po útoku Aoba z místa činu utekl, zaměstnanci studia ho ale pronásledovali. Zatkla jej kjótská prefekční policie ve vzdálenosti asi 100 metrů od studia, a to u železniční stanice Rokudžizó společnosti Keihan Electric Railway. S těžkými popáleninami na nohách, hrudníku a obličeji byl Aoba odvezen do nemocnice. Během převozu se přiznal, že požár založil. Důvodem měla být pomsta, protože studio vinil z „plagiátorství“ () svého románu. Hideaki Hatta, prezident společnosti, k tomu uvedl, že nemá žádné záznamy o tom, že by se do jejich každoroční soutěže přihlásil soutěžící pod Aobovým jménem. Následně Kyoto Animation odhalilo, že obdrželo rozpracovanou verzi Aobova románu, který však neprošel ani prvním posouzením a nebyl na něj brán zřetel. Aoba se domníval, že několik scén ze seriálu Curune: Kazemai kókó kjúdóbu pochází právě z jeho románu, což se nicméně nepotvrdilo.

Kvůli vážným popáleninám, které utrpěl při útoku, byl Aoba převezen do univerzitní nemocnice v Ósace. V ní podstoupil léčbu a nezbytnou operaci s kožní transplantací. Dne 5. září 2019 bylo oznámeno, že ho zranění již na životě neohrožují, posléze byl dále léčen na jednotce intenzivní péče a používal plicní ventilátor. Aoba začal mluvit 18. září a 8. října zahájil rehabilitaci. Byl již schopen sedět v kolečkovém křesle a vést krátkou konverzaci. Policie získala od soudu příkaz k jeho zatčení, musela však počkat na potvrzení lékařů, že již Aobovi zdravotní stav dovolí zadržení. Dne 14. listopadu 2019 byl převezen do jiné kjótské nemocnice na závěrečné rehabilitace. Poté, co se zotavil z většiny zranění, se přiznal k útoku a vyjádřil pocity lítosti nad útokem a vděčnosti k nemocničnímu personálu, který s ním dle jeho slov zacházel lépe, než kdokoliv jiný v jeho životě. Jako motivaci policii uvedl, že mu Kyoto Animation ukradlo jeho román. Očekával, že dostane trest smrti. Většinu popálené Aobovy kůže lékaři nahradili experimentálními umělými štěpy, protože lidskou kůži od dárců přednostně dostali jiní zranění. Jedná se o první případ v Japonsku, kdy byla použita umělá kůže na takto rozsáhlé popáleniny. V lednu 2020 byl Aoba stále hospitalizován a nemohl bez pomoci stát a jíst.