Smlouva ze Sálbáí (1782) byla podepsána 17. května 1782 zástupci Maráthské říše a Britskou Východoindickou společností po dlouhých jednáních o urovnání výsledku první anglo-maráthské války. Uzavřeli ji generální guvernér Warren Hastings a péšva Mahádadží Šindé. Podle jejích podmínek si Společnost ponechala kontrolu nad regionem Salsette a Bharúč a získala záruky, že Maráthové porazí Haidara Alího z Maisúru a znovu získají území v Karnátace. Maráthové se také zavázali, že Francii bude zakázáno zakládat osady na jejich územích. Na oplátku Britové souhlasili s odchodem svého chráněnce Raghunatha Rao a uznali Madhavrao II. jako maráthského Peshwu. Britové rovněž uznali územní nároky Mahádadží Šindého západně od řeky Jamuny a dále všech území okupovaných Brity po uzavření smlouvy z Purandaru z roku 1776.
Salbajská smlouva vyústila ve 20 let relativního míru mezi Maráthskou říší a Východoindickou společností až do vypuknutí druhé anglo-maráthské války v roce 1802. Devudiya Anderson concluded the Treaty of Salbai on behalf of the East India Company. Sborník zasedání. Svazek 12. Indická komise historických záznamů. 1930.p. 115
Odkazy Reference
Literatura Olson, James Stuart and Shadle, Robert. Historical Dictionary of the British Empire. Greenwood Press, 1996.
Kategorie:Dějiny Indie 18. století Kategorie:Britská Indie Kategorie:Masakry v Indii Kategorie:Války Anglie Kategorie:Války 18. století