Jan Solovjev (6. března 1922 Turnov – 7. února 2014 Turnov) byl český sochař, malíř a ilustrátor.

Život Narodil se v Turnově jako syn fotografky a ruského učitele 6. března roku 1922. Ve válečných letech 1941 až 1943 absolvoval turnovskou střední šperkařskou školu, kde se vyučil rytcem kovů. Po střední škole nastoupil na UMPRUM v Praze, kde studoval v ateliérech prof. Emila Filly a prof. Antonín Strnadela. Po roce 1948 byl krátce vězněn za tzv. protistátní činnost svého bratra. Od padesátých let 20. století žil a tvořil spolu se svou manželkou, malířkou Jaroslavou Solovjevovou v Turnově.

Zemřel v Turnově 7. února 2014 ve věku nedožitých 92 let.

Dílo náhled|Jan Solovjev, Abstraktní plastika, měď, 1973, Rumjancevova ulice, Liberec.jpg Jan Solovjev byl nejen sochař ale i malíř, ilustrátor a fotograf. V začátcích ilustroval dětské knihy a vytvářet popisné ilustrace ptáků, rostlin, motýlů a minerálů. V malířské tvorbě se věnoval především portrétům a krajinomalbě. Byl také autor několika knižních publikací, k nejznámějším patří Měl jsem štěstí na lidi a Okamžiky s Hrabalem. Tvořil skulptury a plastiky z kamene, měděného plechu a realizoval své sochy do veřejného prostoru a architektury.

Pro Liberec vytvořil několik abstraktních a abstrahovaných soch. Na Šaldovo náměstí umístil v roce 1965 sedící ženu v moorovském stylu, která byla později přemístěna do parku v ulici Na Rybníčku a po revoluci v roce 1989 byla zcela z veřejného prostoru Liberce odstraněna. Ve Vojtěšské ulici na Králově Háji osadil v roce 1974 abstrahované sousoší Sedící rodina, které se ve veřejném prostoru Liberce zachovalo. Abstraktní plastika umístěné před bývalým Ústavem geodézie a kartografie v Liberci, který je v současnosti Katastrálním úřadem, navazuje na jeho realizaci již zaniklé sochy na Soukenném náměstí z výstavy Socha a město Liberec z roku 1969. Zcela abstraktní plastika, vytvořená technikou tepané a svařované mědi, mluví tzv. bruselským jazykem. Solovjevovu sochu před Katastrálním úřadem může divák vnímat, jako prostorovou kompozici kombinující tvary konstrukcí, stožárů, vlajek a plachet. Abstraktní plastika odkazuje k dávné lodní dopravě, pro které byla kartografie, před jejímž úřadem byla socha postavena, životně důležitá.

Jan Solovjev se svojí organickou abstraktní tvorbou ze 60. a 70. let nejvíce přiblížil produkci svým slavnějším souputníkům – sochařům Valeriánovi Karouškovi a Jiřímu Novákovi, kteří rovněž prezentovali svoji tvorbu na výstavě Socha a město Liberec.

Sochy ve veřejném prostoru Abstraktní plastika, 1973, tepaná a svařovaná měď, Rumjancevova ulice, Staré město, Liberec Sedící rodina, 1974, kov, Dvorská ulice, Vojtěšská ulice, sídliště Králův Háj, Kristiánov, Liberec Hrající si medvíďata, 1983, pískovec, Jiráskova ulice, Nový Bor Ryby, 1978, kámen, Osvoboditelů 1035/22, obchodní areál Centrum, Lovosice

Galerie

Externí odkazy

http://www.vetrelciavolavky.cz/sochari/jan-solovjev

Kategorie:Čeští sochaři Kategorie:Narození v roce 1922 Kategorie:Narození 6. března Kategorie:Narození v Turnově Kategorie:Úmrtí v roce 2014 Kategorie:Úmrtí 7. února Kategorie:Úmrtí v Turnově Kategorie:Muži