Pandemie covidu-19 vedla ke vzniku mnoha dezinformací a konspiračních teorií o rozsahu pandemie, jejím původu, prevenci, diagnostice a léčbě onemocnění covid-19. Nesprávné informace, fake news i záměrné dezinformace jsou šířeny přes online zprávy, sociální sítě i masmédia. Z dezinformací jsou obviňovány Čína nebo Rusko, které však vznáší podobná obvinění na stranu západního světa. Takové informace či dezinformace bývají propagovány celebritami, politiky a ostatními veřejně působícími osobami jako jsou novináři. Premiér Andrej Babiš byl z údajného šíření dezinformací na adresu orgánů Evropské unie obviněn Českým rozhlasem a ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem. Fake news a dezinformace způsobují nedůvěru ve vlády, demokratické řízení zemí a vědecký pokrok, popírají logické argumenty a způsobují potíže při řešení epidemie.
O onemocnění na covid-19 Úmrtí z jiných příčin než na covid-19 Ve čtvrtek 21. ledna 2021 prohlásil ve sněmovně ministr zdravotnictví Jan Blatný, že v mezinárodním srovnání tzv. smrtnosti v souvislosti s covidem-19 není na tom Česko nadprůměrně špatně, protože české vykazování úmrtí je nastaveno přísněji než v jiných zemích, takže se do statistik dostane například i pozitivně testovaná oběť dopravní nehody. Podobně argumentoval už dříve na tiskových konferencích vlády. Přes nesouhlasy se odmítl omluvit, že v pořadu Otázky Václava Moravce uvedl, že na covid-19 v Česku umřela jen třetina vykazovaných počtů (z více než 15 tisíc tehdy zaznamenaných úmrtí). Jeho tvrzení vycházejí z analýzy provedené v listopadu 2020 klinickou skupinou na ministerstvu zdravotnictví, ve které se uvádí, že u 9 % zkoumaných případů mělo úmrtí jinou příčinu než covid-19. Zbylých 91 % případů jsou podle této analýzy buď úmrtí přímo na covid-19 nebo v důležité souvislosti s touto nemocí. Podle Českého statistického úřadu bylo v listopadu 2020 v Česku o 76 % více úmrtí, než činí listopadový průměr za posledních pět let a v říjnu o 53 %; za oba měsíce to bylo o 11 660 úmrtí více, než je pětiletý průměr. Ministrem kritizovaná statistika však uvádí v tomto období pouze 7 841 případů úmrtí na covid-19, což naopak vytváří prostor pro úmrtí, která ve statistice ministerstva podchycena nejsou. Podobně nesouhlasil odborník na globální rizika Jan Kulveit, který doložil, že v mezinárodním srovnání má Česká republika statistiky přesné a nemá je ani podhodnocené, přičemž důvod mnoha úmrtí dává do přímé souvislosti s vysokým počtem nakažených v Česku. Demografka Dagmar Dzúrová naproti tomu na základě vlastní analýzy takzvaných nadúmrtí uvedla, že v Česku kvůli pandemii zemřelo ke konci ledna 2021 o několik tisíc lidí více, než uvádí statistiky.
Antiparazitikum Ivermektin Antiparazitický lék Ivermektin rozdělil českou společnost na přelomu února a března 2021. O jeho údajných pozitivních účincích referoval primář Rezek z Fakultní nemocnice u Svaté Anny v Brně a dále ve svém pořadu Čau lidi dne 7. března doporučil premiér Andrej Babiš distribuovat praktickým lékařům. Proti plošnému použití se postavil ministr zdravotnictví Jan Blatný nebo české odborné společnosti (Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny ČLS JEP, Česká společnost intenzivní medicíny ČLS JEP, Společnost infekčního lékařství ČLS JEP, Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP a Sdružení praktických lékařů ČR). Proti použití vystupuje stanovisko, že pozitivní přínos v léčbě onemocnění covid-19 není nijak věrohodně doložen. Jan Bláha, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde se od začátku pandemie starají o nejtěžší covidové pacienty dále poukazuje, že lék je úspěšný pouze v laboratoři, ale jen málo laboratorně úspěšných látek je úspěšných i v léčbě. Ivermektin je užívaný proti parazitům, ovšem proti virům neprokázal účinnost. Naopak vzhledem k principu jeho fungování může poškodit játra, ledviny a nervový systém.
Antivirotikum Isoprinosine Antivirotický lék Isoprinosine je považován veřejností za jeden ze zázračných léků, přestože o jeho účinnosti neexistoval dostatek důkazů a i samotný výrobce takový účinek neuvádí. K dispozici je jen jedna studie se závažnými nedostatky od českého lékaře profesora Jiřího Berana a mezinárodní studie nejsou k dispozici. Lék je využíván na Slovensku, v zemích bývalé Jugoslávie a Sovětského svazu. V ČR je schválen jen pro jiné indikace a Státní ústav pro kontrolu léčiv na konci ledna 2021 uvedl, že stále nejsou k dispozici údaje, které by léčebný účinek potvrzovaly.
Zisky farmaceutických firem Proti využití levných léků na léčbu covidu-19 je vyslovován argument, že se jejich používání farmaceutickým firmám nevyplatí (jsou levné, bez patentové ochrany atp.), a proto jejich nasazení brání lobby farmaceutických gigantů (např. Ivermektin). K tomuto postoji se vyjádřil v rozhovoru lékař Jan Bláha, poukázal na fakt, že nepoužít levně dostupný a navíc účinný lék by bylo absurdní zejména v situaci, kdy jsou přeplněné nemocnice a přetížený jejich personál. Pro farmaceutické firmy by podle něj byl větší úspěch dodávat laciný a snadno vyrobitelný lék v masivním množství, než poskytovat velmi drahý lék jen velmi malému počtu pacientů. Tím by farmaceutické firmy vydělaly podstatně více.
O vakcínách RNA vakcína mění lidskou DNA V kanálu náboženské sekty Organic Christ Generation zveřejnil Ivo Saseka video, které napodobuje seriózní reportáž německé televize a tvrdí, že RNA vakcína mění lidskou DNA. RNA vakcína (firmy Pfizer, Moderna) nijakým způsobem nezasahuje do lidské DNA (ta se nachází v jádře buněk, do kterých virus neproniká). RNA vakcína obsahuje pouze genetickou informaci (tzv. mRNA) potřebnou k vytvoření hrotového proteinu (peplomer, též spike protein), který je charakteristický pro skutečný virus (vyskytuje se na jeho povrchu). Vstupuje pouze do dendritických buněk. V buňce je podle genetické RNA informace z RNA vakcíny vytvořen zmíněný hrotový protein, podle kterého se natrénuje imunitní systém člověka. U člověka tak dojde k imunitní reakci, která proběhne bez skutečné nákazy virem i bez přítomnosti jakéhokoliv jiného viru (což je u RNA vakcíny vylepšení proti staršímu typu rekombinantní vakcíny). Do genetické DNA informace člověka zasahují pouze retroviry, což není případ onemocnění covid-19 ani používaných vakcín. Ale i koronaviry by mohly měnit DNA.https://www.sciencemag.org/news/2020/12/coronavirus-may-sometimes-slip-its-genetic-material-human-chromosomes-what-does-mean - The coronavirus may sometimes slip its genetic material into human chromosomes—but what does that mean?
Podáním vakcíny lze onemocnět Mezi možné vedlejší příznaky vakcinace patří horečka.https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/vaccines/expect/after.html - Possible Side Effects RNA vakcína (firmy Pfizer, Moderna) obsahuje pouze genetickou informaci hrotového proteinu (spike protein), který se nachází na obalu skutečného viru (slouží pro průnik do buněk hostitele). RNA vakcína tak neobsahuje zbytek genetické informace viru SARS-CoV-2, která slouží k jeho množení a způsobuje onemocnění covid-19. Proto není možné po RNA vakcíně koronavirem onemocnět.Rekombinantní nebo vektorová vakcína (výrobci AstraZeneca, Johnson & Johnson, Sanofi) obsahuje neškodný rýmový virus (adenovirus), do kterého je vložen hrotový protein viru SARS-CoV-2 (vyskytuje se na jeho povrchu), ale neobsahuje zbytek genetické informace, která způsobuje onemocnění covid-19, takže člověk jím nemůže onemocnět (v krajním případě se mohou objevit příznaky lehkého rýmového onemocnění).
Je lepší onemocnět než si nechat aplikovat vakcínu Vakcína umožňuje bezpečnější získání imunity, než onemocnění. Při onemocnění covid-19 dochází u významné části lidí k projevům, které mohou dlouhodobě a těžce poškodit člověka nebo i smrt (proto jsou přetížené nemocnice). U některých skupin (zejména mladší nebo děti, dospělí do 50 let) je sice pravděpodobnost komplikací nižší, ale i tak má část celoživotní následky nebo i zemře (je uváděno, že až 10 % těch, kteří nemoc prodělali, mají dlouhodobé následky). Pokud někdo onemocní bezpříznakově, svědčí to pro jeho robustní přirozenou imunitu, ale může nakazit lidi v okolí (např. své blízké), kteří jsou k onemocnění náchylnější. Imunita získaná vakcínou proti covidu-19 je nejméně stejně trvalá a silná jako imunita získaná onemocněním, ale nepředstavuje ve srovnání s infekcí téměř žádné riziko zdravotních komplikací. Některé zdroje uvádějí, že imunita získaná vakcinací je silnější, než prodělání onemocnění. Podle vedoucí výzkumu Ireny Koutné z brněnských laboratoří Centra buněčného a tkáňového inženýrství Fakultní nemocnice u sv. Anny a lékařské fakulty Masarykovy univerzity je úroveň vytvořené imunity velmi individuální a nezávisí na tom, zda pacient prodělal lehkou nebo těžkou formu onemocnění, ale spíše na množství virů, které pronikly do organismu, a stavu jeho imunitního systému. Zároveň to však neznamená, že vyšší dávka viru způsobí těžší průběh. Vakcinace v lednu 2021 už probíhá v mnoha státech po několik týdnů a ani po aplikaci 25 milionů dávek nejsou hlášeny vážné problémy.Coronavirus (COVID-19) Vaccinations, Statistics and Research Z Norska byla hlášena úmrtí velmi starých lidí v seniorských domovech s doprovodnými onemocněními, kteří dále už nebudou očkováni automaticky, ale jen na doporučení lékaře (viz dále).
Je lepší nechat populaci promořit než očkovat Při neřízeném promoření populace (získání „přirozené stádní imunity“) sice většina lidí získá přirozeným způsobem imunitu proti covidu-19, ale protože je virus SARS-CoV-2 velmi nakažlivý (onemocnění se šíří velmi snadno a exponenciálně), dojde velmi brzy k přetížení zdravotního systému a velké množství lidí umře zbytečně kvůli nemožnosti poskytnou lékařskou péči (přeplněné nemocnice) a ještě větší část bude mít poškozené zdraví s doživotními následky. Příkladem zemí, kde bylo neřízené promořování neúspěšné, je Brazílie, Británie a Švédsko. Švédský státní epidemiolog Anders Tegnell z Agentury pro veřejné zdraví tvrdí, že cílem švédského kabinetu nebylo dosáhnout rychlé kolektivní imunity. K selhání zdravotnictví došlo v lednu 2021 brazilském městě Manaus, přestože byla na podzim 2020 zveřejněna v odborném časopise Science studie o dosažení stádní imunity na úrovni 66 až 76 %. Na vině má být rozšíření více nakažlivého brazilského kmene infekce, nečinností místních úřadů a popírání problému krajně pravicovým prezidentem Bolsonaronem.
I očkovaný člověk může nakazit jiného