Korbové z Weidenheimu jsou šlechtický rod zmiňovaný poprvé v 17. století. Působili také v českých zemích, současní potomci rodu žijí v Německu.
Historie rodu Původně se jednalo o řemeslnickou rodinu ze Starého Města Pražského, konvář Korb je písemně zmiňován v roce 1636. Do rytířského stavu byli povýšeni v roce 1792 (1814). V současné době žijí členové rodu v Německu.
Rod měl v 19. století v držení například panství Chodov, Hrnčíře či Kunratice v blízkosti Prahy, na západě Čech pak Bezděkov. František Korb z Weidenheimu nechal v roce 1840 přistavět klasicistní vstupní portikus do rodové hrobky ve valečském kostele Nejsvětější Trojice.
U kostela sv. Jakuba Většího v Kunraticích nechal roku 1868 Ludvík Korb z Weidenheimu postavit rodinnou hrobku v novogotickém slohu.
Galerie
Významní členové rodu Josef Antonín Korb z Weidenheimu (1750 Karlovarsko – 1820 Vysočina) – v roce 1801 koupil od Marie Josefy z Golčů Kunratické panství; spolu s bratrem Janem Bohumírem (též Jan Gottfried) zásobovali za napoleonských válek císařská vojska (Korbové byli tehdy cínaři a konváři), za což byli 15. září 1814 povýšeni do rytířského stavu s přídomkem "z Weidenheimu" Fridrich Karel Korb z Weidenheimu – syn Josefa Antonína, v roce 1801 převzal Kunratické panství a přikoupil Záběhlice, Roztyly a Chodov; majetek rodině patřil až do roku 1945 Franz Korb z Weidenheimu (28. února 1805 Praha – 29. září nebo 1. října 1876 Valeč) Karl Korb z Weidenheimu starší (též z Bezděkova) (15. října 1812 Kunratice – 25. ledna 1880 Vídeň) – poslanec Českého zemského sněmu, syn Fridricha Karla Korba Karl Korb z Weidenheimu mladší (též z Prahy) (7. dubna 1836 Praha – 15. října 1881 Brno) – poslanec Českého zemského sněmu, syn Franze Korba Ludvík Korb z Weidenheimu – nechal v Kunraticích postavit rodinnou hrobku Korbů
Rodokmen
Odkazy Reference
Související články Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů Externí odkazy
Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech