Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský (28. července 1676, Gotha – 23. března 1732, Altenburg) byl v letech 1691 až 1732 sasko-gothajsko-altenburským vévodou.
Život Narodil se jako páté dítě a prvorozený syn vévody Fridricha I. Sasko-Gothajsko-Altenburského a jeho první manželky Magdalény Sibyly Sasko-Weissenfelské.
Po smrti svého otce se stal v roce 1691 vévodou.
Protože byl v době svého nástupu na trůn nezletilý, bylo poručnictví a regentství rozděleno mez i jeho strýce, vévody Bernarda I. Sasko-Meiningenského a Jindřicha Sasko-Römhildského. Po návratu ze své cesty do Holandska a Anglie napsal císaři o licenci dospělého věku a převzal nezávislou vládu ve vévodství. Fridrich byl nádheru milující barokní vládce; zachování jeho dvora a stálé armády, kterou převzal od svého otce a dokonce ji rozšířil, pohltilo značné množství jeho příjmů. Jako řešení Fridrich pronajal své vojáky zahraničním knížatům, což mu způsobilo velké potíže v roce 1702, kdy si francouzský král Ludvík XIV. najal jeho vojáky a použil je ve své válce proti císaři.
Pokud jde o vnitřní záležitosti, Fridrich v podstatě pokračoval v politice svého otce. V Altenburgu založil sirotčinec (1715), chudobinec a blázinec ve městě Kahla (1726), stejně tak Magdalenenstift – na počest své matky i manželky, které se obě jmenovaly Magdaléna – dotace pro svobodné urozené ženy. Za 100.000 tolarů z vlastních prostředků koupil známou numismatickou sbírku knížete Antonína Günthera II. Schwarzbursko-Sondershausensko-Arnstadtského, která vytvořila základ současné sbírky mincí (Münzkabinetts) na zámku Friedenstein.
Vévoda Fridrich zemřel 23. března 1732 ve věku 55 let v Altenburgu.
Manželství a potomci 7. června 1696 se devatenáctiletý vévoda na zámku Friedenstein oženil se svou o tři roky mladší sestřenicí Magdalenou Augustou, jedinou dcerou knížete Karla Anhalstko-Zerbstského a jeho manželky Žofie Sasko-Weissenfelské. Manželům se za třicet šest let manželství narodilo devatenáct dětí:
Žofie Sasko-Gothajsko-Altenburská (30. května 1697 – 29. listopadu 1703) Fridrich III. Sasko-Gothajsko-Altenburský (14. dubna 1699 – 10. března 1772) syn (22. dubna 1700) Vilém Sasko-Gothajsko-Altenburský (12. března 1701 – 31. května 1771) Karel Fridrich Sasko-Gothajsko-Altenburský (20. září 1702 – 21. listopadu 1703) dcera (8. května 1703) Jan August Sasko-Gothajsko-Altenburský (17. února 1704 – 8. května 1767) Kristián Sasko-Gothajsko-Altenburský (27. února 1705 – 5. března 1705) Kristián Vilém Sasko-Gothajsko-Altenburský (28. května 1706 – 19. července 1748) Ludvík Arnošt Sasko-Gothajsko-Altenburský (28. prosince 1707 – 13. srpna 1763) Emanuel Sasko-Gothajsko-Altenburský (5. dubna 1709 – 10. října 1710) Mořic Sasko-Gothajsko-Altenburský (11. května 1711 – 3. září 1777) Žofie Sasko-Gothajsko-Altenburská (23. srpna 1712 – 12. listopadu 1712) Karel Sasko-Gothajsko-Altenburský (17. dubna 1714 – 10. července 1715) Frederika Sasko-Gothajsko-Altenburská (17. července 1715 – 2. května 1775) syn (30. listopadu 1716) Magdaléna Sibyla Sasko-Gothajsko-Altenburská (15. srpna 1718 – 9. listopadu 1718) Augusta Sasko-Gothajská (30. listopadu 1719 – 8. února 1772) Jan Adolf Sasko-Gothajsko-Altenburský (18. května 1721 – 29. dubna 1799)
Vývod z předků
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Narození 28. července Kategorie:Narození v roce 1676 Kategorie:Úmrtí 23. března Kategorie:Úmrtí v roce 1732 Kategorie:Wettinové Kategorie:Rytíři Řádu slona Kategorie:Narození v Gotě Kategorie:Narození v Altenburgu Kategorie:Muži