náhled|
Siligurský koridor či Šiligurský koridor (anglicky Siliguri Corridor), přezdívaný též „Slepičí krk“ (anglicky Chicken's neck) je územní šíje pod indickou suverenitou, sevřená mezi Nepálem, Bangladéšem a Bhútánem. V nejužším místě měří jen 20 km a pro Indii má klíčový strategický význam, neboť zajišťuje spojení oblasti Ásámu (resp. celé Severovýchodní Indie) se zbytkem státu. Oblast se vyznačuje vysokou hustotou obyvatelstva (největší je město Šiliguri s více než půlmilionem obyvatel) a politickým napětím vyplývajícím z blízkosti hranic zmíněných států a navíc ještě Číny (jen asi 20 km odtud).
Geografie Oblast je nejsevernějším výběžkem svazového státu Západní Bengálsko, v jehož rámci má zvláštní správní režim. Sousedí na severozápadě s Nepálem, na severovýchodě s Bhútánem a na jihu s Bangladéšem. Vnitrostátní hranici má na západě se svazovým státem Bihár, na severu se Sikkimem a na východě s Ásámem. Koridor je pro obyvatele 8 států severovýchodní Indie (včetně Sikkimu) nesmírně důležitý, protože je to jediné pozemní spojení s ostatním indickým územím bez nutnosti překročení hranic. Koridor je převážně nížinatý, na povodí přítoků Gangy a Brahmaputry, v severní části se zvedá do podhůří Himálajší (město Dárdžiling).
Historie Oblast stejně jako zbytek dnešní Indie, Pákistán a Bangladéš byla součástí Britské Indie. V roce 1947 dalo Spojené království Britské Indii nezávislost a na jejím území vznikly dva státní celky, převážně hinduistická Indie a muslimský Pákistán, jehož součástí se stalo i východní Bengálsko jako rozsáhlá exkláva vzdálená 1500 km od zbytku státu. Při stanovování hranic si Indie prosadila úzký koridor podél severní hranice východního Bengálska (nově tzv. Východního Pákistánu) zajišťující její územní celistvost. Tento nárok a posléze obsazení tohoto území svou armádou ospravedlňovala Indie také právem na sebeurčení hinduistických etnických skupin v této oblasti.
Jižní hranice Siligurského koridoru (vůči Pákistánu) okolo řeky Tista byla stanovena s mimořádně komplikovaným průběhem, založeným nejen na náboženské skladbě obyvatel, ale i na rozdrobených historických panstvích. Tím vzniklo více než 160 drobných vzájemných enkláv, někdy i vícenásobně vnořených. Ty přetrvaly i po osamostatnění Východního Pákistánu roku 1971 jako stát Bangladéš a velmi ztěžovaly život jejich obyvatel. Teprve dohodou roku 2015 byly všechny tyto enklávy zrušeny až na jednu bangladéšskou obklopenou územím Indie (Dahagram).
Obyvatelé Nejpočetnějším etnikem jsou Bengálci, avšak oblast je etnicky velmi různorodá, významný podíl zde mají i Nepálci a menší kmeny.
Politika Oblast územně náleží do státu Západní Bengálsko, jehož zákony zde platí, je však spravována přímo centrální indickou vládou, tedy de facto jako federální teritorium. Na dodržování míru a pořádku dohlíží indická armáda.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Geografie Indie Kategorie:Státní hranice Indie Kategorie:Západní Bengálsko Kategorie:Geografie Západního Bengálska