Zinckeho reakce je organická reakce, při které reaguje pyridiniová sůl (Zinckeho sůl) s aminem. Nejčastěji je na místě této soli využíván N-(2,4-dinitrofenyl)pyridiniumchlorid, který vzniká nukleofilní aromatickou substitucí atomu chloru v 1-chlor-2,4-dinitrobenzenu pyridinem. střed|500x500pixelů| Zincke reakce Theodor Zincke, po kterém reakce nese jméno, se podílel i na objevení Zinckeho-Suhlovy reakce nebo Zinckeho nitrace. Tyto reakce by ale neměly být zaměňovány se Zinckeho reakcí.
Mechanismus reakce Výchozí látku pro Zinckeho reakci, tzv. Zinckeho sůl (2), lze připravit reakcí 1-chlor-2,4-dinitrobenzenu (1) s pyridinem. Tato reakce probíhá aromatickou nukleofilní substitucí přes Meisenheimerův intermediát. Zinckeho sůl (2) je před samotnou reakcí většinou izolována a přečištěna rekrystalizací. střed|300x300pixelů| Tvorba DNP-pyridiniové soli Při samotné Zinckeho reakci dochází k ataku α-polohy pyridinového jádra látky 2 nukleofilní dusíkem aminu. Při tomto kroku vzniká intermediát 3, v kterém už původní pyridinové jádro není aromatické. Následně dochází k elektrocyklické reakci a původní pyridinový cyklus je otevřen za vzniku intermediátu 4. Intermediát 4 reaguje s druhým ekvivalentem aminu za vzniku intermediátu 6 a odštěpení 2,4-dinitroanilinu 5, který je vedlejším produktem Zinckeho reakce. Intermediát 6 (Königova sůl) vzniká nejprve jako izomer 6b, který je ovšem v rovnováze s izomerem 6a, který elektrocyklizačně přechází na intermediát 7. Po naprotonování dochází k eliminiaci jedné molekuly aminu a současné aromatizaci pyridinového jádra za vzniku produktu 9. střed|650x650pixelů| Mechanismus Zincke reakce Produktem reakce je tedy N-substituovaná pyridiniová sůl, kde substituent R pochází z použitého aminu. Pokud řetězec R začíná alifatický řetězcem (např. butyl, ale i benzyl), lze příslušnou pyridiniovou sůl také připravit prostou alkylací pyridinu příslušným halogenderivátem.
Využití Jedna aplikace Zinckeho reakce využívá amin ukotvený na pevné fázi, který reaguje se Zinckeho solí odvozenou od isochinolinu."The Solid-Phase Zincke Reaction: Preparation of -Hydroxy Pyridinium Salts in the Search for CFTR Activation" Eda, M.; Kurth, M. J.; Nantz, M. H. J. Org. Chem. 2000, 65(17), 5131 - 5135. () střed|400x400pixelů| Zincke reakce Dalším příkladem využití je syntéza chirální isochinoliniové soli. střed|400x400pixelů| Zincke reakce
Zinckeho aldehydy Sekundárními aminy reagují se Zinckeho solí za vzniku Königových solí (viz Mechanismus reakce, struktura 6), které jsou nabité (na rozdíl od struktury 6 vzniklé z primárního aminu) a nepodléhají cyklizaci. Tyto iminiové soli jsou tedy konečným produktem Zinckeho reakce při použití sekundárních aminů a lze je následně hydrolýzou převést na příslušné dusíkaté aldehydy (Zinckeho aldehydy). střed|400x400pixelů| Zincke aldehydy Zinckeho syntéza aldehydů byla například použita pro přípravu aldehydů odvozených od indolu. V tomto případě byl pyridin aktivován reakcí s kyanogen bromidem za vzniku reaktivní Zinckeho soli. střed|400x400pixelů| Zincke aldehydy Kearney 2006
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Substituční reakce Kategorie:Jmenné reakce