Keijo Erik „Keke“ Rosberg (* 6. prosince 1948 Solna, Švédsko) je bývalý finský automobilový závodník a pilot Formule 1. V roce 1982 získal titul mistra světa a stal se prvním Finem, který vyhrál závod tohoto seriálu. Přestože nebyl úplně prvním finským jezdcem ve Formuli 1 – tím byl Leo Kinnunen – právě Rosberg proslavil Finsko v tomto sportu.
V roce, kdy získal mistrovský titul, vyhrál jen jedinou velkou cenu. Stačilo mu to, protože v 16 závodech se na stupni vítězů vystřídalo rekordních 11 vítězů. Většina lidí si ho možná pamatuje, jak v roce 1985 v Silverstone těsně před nasednutím do Williamsu poháněného přeplňovaným motorem típl všudypřítomnou cigaretu, pak vyrazil na dráhu, riskoval a tehdy rekordní rychlostí přes 255 km/h si zajistil start z první pozice. Není divu, že si jej jeho současníci vážili. Odvaha mu rozhodně nescházela.
Na úspěch ve formuli 1 tento Fin čekal dlouho. Kvůli svému nadšení a tvrdé práci často dosahoval výborných výsledků bez ohledu na techniku. Jeho zaujetí pro závodění lze ilustrovat na příkladu roku 1977. Tenkrát vyhrál na Novém Zélandu seriál tichomořsko-tasmánské formule, pak absolvoval sezonu formule 2 v Evropě a mezitím ještě startoval v závodech severoamerické formule Atlantic. Vítězství v tasmánském seriálu v roce 1978 ho dostalo až do Formule 1. Tam všechny šokoval, když v lijáku v Silverstone porazil v Mezinárodním poháru zavedené hvězdy. Až do roku 1982, kdy ve Williamsu nahradil Alana Jonese, neměl nikdy prvotřídní techniku. A jak je z jeho titulu za rok 1982 vidět, šance využil dokonale. V roce 1983 Williams zaostával za stájemi disponujícími přeplňovanými motory, Keke přesto dosáhl v Monaku brilantního vítězství. I když v roce 1984 měl Williams turbomotor Honda, vůz FW09 se nevyrovnal McLarenům. Rosberg vybojoval geniální vítězství v rozpáleném Dallasu, kde většina soupeřů zkolabovala vyčerpáním z horka nebo na rozpadající se dráze havarovala. Na konci sezony se rozhodl, že za dva roky skončí. V roce 1985 za Williams dvakrát vyhrál a potom přestoupil na svou poslední sezonu do McLarenu. Tam ho zaskočila rychlost stájového kolegy Alaina Prosta. „Než sem přišel sem, myslel jsem si, že jsem nejrychlejší závodník na světě,“ svěřil se. Ani jednou už nezvítězil, avšak s aktivní dráhou se rozloučil, když vedl v posledním závodě, ve Velké ceně Austrálie.
Do Formule 1 se nakonec ještě vrátil; nejdřív jako manažer J.J.Lehta a Miky Häkkinena, jimž pomáhal při prvních krocích na mezinárodní scéně, a pak znovu jako jezdec – roku 1991 v Peugeotu v závodech sportovních vozů. Následovaly cestovní vozy, v nichž startoval za Mercedes a posléze Opel. Potom založil vlastní stáj Formule 3. Jeho syn Nico byl jezdcem stáje Mercedes GP a vyhrál titul mistra světa v roce 2016
V datech 1948 narodil se 6. prosince ve Stockholmu ve Švédsku 1973 mistr Evropy a Skandinávie ve formuli Vee 1977 vyhrál tasmánský seriál, pak se vrátil do formule 2 v Evropě; zvítězil v Enně a celkově skončil šestý; v severoamerické formuli Atlantic obsadil čtvrtou příčku 1978 znovu vyhrál tasmánský seriál, pak se vyznamenal ve Formuli 1 vítězstvím ve voze Theodore v deštivém závodě o Mezinárodní trofej; závodil také v ATS a Wolfu 1979 závodil v seriálu sportovních vozů CanAm, ale jakmile James Hunt odešel ze stáje Wolf, vrátí se do formule 1 1980 zůstal ve Wolfu, který se přeměnil na Fittipaldi; třetí místo v Kyalami mu pomohlo ke konečné desáté příčce 1982 skočil po příležitosti nahradil Alana Jonese ve Williamsu, a když se po dvou závodech poroučel i Carlos Reutemann, převzal v týmu úlohu jedničky; vítězstvím v Dijon-Prénois ve VC Švýcarska a třemi druhými místy si dopomohl k titulu mistra světa 1983 vyhrál VC Monaka, ale měl co dělat se soupeři ve vozech s turbomotorem; klesl na celkové páté místo 1984 první Williams s turbomotorem byl nespoutaný, ale Keke koně od Hondy zkrotí a vyhrál v Dallasu; celkově skončil osmý 1985 vyhrál v Detroitu VC USA a později VC Austrálie a skončil třetí 1986 nastoupí do McLarenu; v Monaku dojel druhý, pak ve VC Austrálie odstoupí z vedoucí pozice a ukončil kariéru ve formuli 1 1991 závodil v peugeotu ve světovém seriálu sportovních vozů; vyhrál závody v Magny-Cours a Mexiku 1992 za Mercedes závodil v německém seriálu cestovních vozů, potom založil vlastní stáj postupně s vozy Opel, Nissan a Mercedes 2003 dohlížel na účinkování syna Nica ve formuli 3 a na svůj polotovární tým Mercedes v závodech cestovních vozů
Kariéra ve formuli 1 1978 – Theodore – nehodnocen, 0 bodů 1979 – Wolf – nehodnocen, 0 bodů 1980 – Fittipaldi – 10. místo, 6 bodů 1981 – Fittipaldi – nehodnocen, 0 bodů 1982 – Williams – Mistr světa, 44 bodů 1983 – Williams – 5. místo, 27 bodů 1984 – Williams – 8. místo, 20,5 bodů 1985 – Williams – 3. místo, 40 bodů 1986 – McLaren – 6. místo, 22 bodů
Externí odkazy
Kategorie:Finští piloti F1 Kategorie:Finští rallyoví jezdci Kategorie:Piloti DTM Kategorie:Piloti F1 stáje ATS Wheels Kategorie:Piloti F1 stáje Fittipaldi Kategorie:Piloti F1 stáje McLaren Kategorie:Piloti F1 stáje Williams Kategorie:Mistři světa Kategorie:Narození 6. prosince Kategorie:Narození v roce 1948 Kategorie:Narození v Solně Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži