Josef Osvald III. hrabě z Thun-Hohensteinu (též Josef Osvald III. Matyáš hrabě Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheidt, německy Joseph Oswald III. Matthias Reichsgraf von Thun und Hohenstein-Salm-Reifferscheidt, 18. prosince 1878, Klášterec nad Ohří – 21. září 1942, Klášterec nad Ohří) byl český šlechtic, politik a velkostatkář z klášterecké větve starého rodu Thun-Hohensteinů.
Životopis náhled|vlevo|Zámek Klášterec nad Ohří (1911) vlevo|náhled|Thunovský palác v Thunovské ulici v Praze, dnes sídlo velvyslanectví Spojeného království Narodil se na zámku v Klášterci nad Ohří jako nejstarší ze tří synů Josefa Osvalda II. z Thun-Hohensteinu (1849–1913), matka Kristina Alžběta (1859–1935) patřila k rodině Valdštejnů z Vartenberka.
Josef Osvald studoval na vídeňské akademii Theresianum, po maturitě na gymnáziu studoval práva na Karlově univerzitě a v roce 1905 dosáhl tiulu doktora práv. Krátce sloužil v armádě a dosáhl hodnosti nadporučíka. V letech 1909–1913 byl poslancem českého zemského sněmu a po otci v roce 1914 získal dědičné místo v rakouské panské sněmovně. Spolu s otcem užíval od roku 1897 alianční příjmení Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheidt. V roce 1913 zdědil několik velkostatků v severních a východních Čechách a na Vysočině (Klášterec nad Ohří, Žehušice, Benešov nad Ploučnicí, Světlá nad Sázavou, Hanšpach).
Hned po převzetí rodového dědictví přistoupil k rozprodeji zadlužených částí majetku. V roce 1913 prodal Žehušice, o rok později inkasoval od židovského průmyslníka Richarda Morawetze dva a půl miliónu korun za velkostatek Světlá nad Sázavou.HOŘEJŠ, Miloš: Arizace pozemkového majetku židovských elit na příkladu rodiny Morawethů in: Šlechticův Žid. Žid šlechticem. Židovské elity a židovská šlechta v novověku a moderní době; Ostravská univerzita, Ostrava, 2015; s. 186–187 ISBN 978-80-7464-730-7
Po vzniku Československa prodal rodový palác v Thunovské ulici v Praze vládě Spojeného království, od té doby zde sídlí britské velvyslanectví. Po provedení pozemkové reformy na velkostatku Lipová (dříve Hanšpach) prodal i zámek v Lipové. Po pozemkové reformě prodal v roce 1927 i zámek v Benešově nad Ploučnicí. Hospodaření na značně zmenšeném majetku vykazovalo stále pasivní bilanci, mimo jiné kvůli nutným investicím do rodinné porcelánky Thun v Klášterci nad Ohří.
Josef Osvald III. zemřel svobodný a bezdětný během druhé světové války na zámku v Klášterci nad Ohří. Dědicem majetku se stal jeho adoptovaný synovec Matyáš Osvald z Thun-Hohensteinu (1914–1991), jemuž byly velkostatky zestátněny v roce 1945 na základě Benešových dekretů.
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy Josef Osvald III. z Thun-Hohensteinu na webu rakouského parlamentu
Rodokmen klášterecké linie Thun-Hohensteinů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
Josef Osvald III. Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Absolventi Právnické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Lidé s dvojitým příjmením Kategorie:Narození 18. prosince Kategorie:Narození v roce 1878 Kategorie:Narození v Klášterci nad Ohří Kategorie:Úmrtí 21. září Kategorie:Úmrtí v roce 1942 Kategorie:Úmrtí v Klášterci nad Ohří Kategorie:Muži