Čenstochová ( ) je město s postavením okresu v jižním Polsku ve Slezském vojvodství. Leží na řece Wartě v severní části Krakovsko-čenstochovské vysočiny. Ač historicky náleží do Malopolska, po administrativní reformě z roku 1999 byla připojena do Slezského vojvodství, Čenstochová však do Slezska nepatří a obyvatelé města usilují o vytvoření samostatného vojvodství s hlavním městem v Čenstochové. Žije zde obyvatel.

Ve městě, na Jasné Hoře stojí kostel a klášter se slavnou ikonou Panny Marie Čenstochovské (tzv. Černá Madona), který je jedním z nejvýznamnějších poutních míst Evropy. Z tohoto důvodu je Čenstochová uznávána jako hlavní duchovní město Polska a je světově proslulá.

Statistické údaje

Počet obyvatel (2008): 241 449.

Struktura zaměstnanosti obyvatel (2004): procento lidí v předproduktivním věku: 17,5% procento lidí v produktivním věku: 65,7% procento lidí v poproduktivním věku: 16,8%

Rozloha Čenstochové: 160 km².

Přírodní podmínky Čenstochová leží na hranici tří geomorfologických oblastí: Slezské plošiny, Krakovsko–čenstochovské vysočiny a Vožnicko–věluňské vysočiny. Území města se geologicky skládá ze štěrků, písků, jílů a vápence z období horní jury.

Vodní toky náhled|Řeka Stradomka Název toku % délky toku na území města ku celkové délce Biała 38% Brzezinka 63% Gorzelanka 26% Konopka 46% Kucelinka 100% Sobuczyna 49% Stradomka 47% Warta 1,9%

Historie náhled|upright|Panna Marie Čenstochovská náhled|vlevo|Obrana Jasné Hory 1655 (January Suchodolski)

náhled|Pomník cara Alexandra II., který stál před Jasnou Horou v letech 1889–1917 náhled|vlevo|Radnice v Čenstochové na počátku dvacátého století náhled|vlevo|Varšavská tržnice v Čenstochovském ghettu – místo shromažďování Židů k deportaci

Čenstochová vznikla v 13. století. První zmínka pochází z roku 1220. Název vychází ze slovanského jména Čenstoch. V letech 1370–1393 si Čenstochová stala lénem knížeten Vladislava II. Opolského, který v roce 1382 nadal klášter paulínů. Městské právo bylo uděleno v roce 1356, a v roce 1502 bylo zavedeno právo magdeburské.

Klášter byl v 17. století těžce opevněn, v roce 1655, v době švédské potopy, odmítl povolit vstup švédským vojskům a ubránil se následnému obležení. Hrdinná obrana kláštera před útokem na polskou národní svatyni, který Poláci vnímali jako mimořádně podlý, vyburcovala řadu polských obyvatel k povstání, které uspíšilo konec švédské nadvlády nad Polskem. Obranu kláštera velice dramaticky vylíčil Henryk Sienkiewicz ve svém románu Potopa, ovšem současná historická bádání ukazují, že jeho popis obrany kláštera se od skutečnosti značně odchyluje.

Četné nájezdy, požáry i plundrování uvedly město do úpadku. V době barské konfederace bylo okolí Čenstochové jedním z hlavních míst odporu konfederačních vojsk. Po druhém dělení Polska se ocitla v Kališském departamentu jižních Prus. Po roce 1807 se ocitá v Kališském departamentu Varšavského knížectví, od roku 1815 v Kališském vojvodství Království Polského. V počátcích existovaly Stará Čenstochová a Čenstochovka (městská práva od roku 1717 jakožto Nová Čenstochová), které byly sloučeny 19. srpna 1826. V roce 1819 byla vojenským inženýrem Janem Bernhardem vytyčena nejdůležitější městská cesta – Alej Panny Marie (nyní Alej Nejsvětější Panny Marie v Čenstochové.

Díky poloze u Varšavsko–Vídeňské železnice (postavena 17. listopadu 1846), přítomnosti ložisek rud železa (nyní neexploatované, podkladů vápence jakož i čistých a hojných zásob vody řek se v roce 1870 začal rozvíjet průmysl – hutní (Huť Čenstochová, jejíž výstavbu inicioval Bernard Hantke), textilní a papírenský. V roce 1903 Čenstochová získala železniční spojení s Herbami a v roce 1911 s Kielci. V roce 1909 se konala ve městě velká zemědělsko–průmyslová výstava.

Za první světové války byla Čenstochová bez boje 3. srpna 1914 zabrána německými vojsky. V prvních dnech okupace bylo vykonáno mnoho vražd v podjasnohorské oblasti a deportována spousta obyvatel do Německa. V době války město poprvé v historii získalo městskou samovládu. Čenstochová byla osvobozena 11. listopadu 1918, kdy oddíly Polské vojenské organizace a občanských milicí, přistoupili k odzbrojování ustupujících Němců. Nadcházejícího dne připochodovaly čenstochovskými Alejemi tři skupiny Polské Armády pod vedením kpt. Ludwikowského. Jasná Hora od 26. dubna 1915 do 4. listopadu 1918 vytvořila enklávu pod okupací Rakouska-Uherska. V období Rusko–polské války po zhroucení se polské ofenzivy na Kyjev v roce 1920 Čenstochová musela ubytovat a uživit ukrajinskou vládu Semena Petlury spolu s dvěma tisíci uprchlíků. Město nebylo schopno umístit a udržet všechny uprchlíky, což vyvolalo protesty obyvatel. V roce 1921 většina z nich opustila město. Kromě toho v období slezských povstání byla Čenstochová hlavním střediskem pomoci pro povstalce. Ve městě byly organizovány sbírky peněz i léků a také místa náboru dobrovolníků.

V období meziválečného dvacetiletí lokální průmysl zvolna upadal. Od roku 1925 se v Čenstochové nachází sídlo biskupství (od roku 1992 arcibiskupství). Díky důrazu na rozvoj řemesel, zvláště památkářského, byla nazývána "malým Norimberkem". V roce 1939 měla Čenstochová už 138 tisíc obyvatel, což jí pasovalo na 8. místo žebříčku největších měst Polska.

V době druhé světové války byla území ležící na západ a jih od Čenstochové včleněna do Třetí říše, naproti tomu samo město se stalo částí Generálního gouvernementu a neslo německý název Tschenstochau. Němci vkročili do města 3. září 1939 a již nadcházejícího dne zahájili vraždění, které se do historie zapsalo pod názvem "Krvavé pondělí". V roce 1940, v rámci akce AB, dokončilo exterminaci inteligence. Více než 40 tisíc Židů se ocitlo v čenstochovském ghettu a většina byla vyvražděna nacistickými vojáky. Ve městě byl vybudován stalag 367 určený pro sovětské a italské vojenské zajatce. Po pádu varšavského povstání byla Čenstochová hlavním městem Polského podzemního státu. V době války a bezprostředně po ní v okolí Čenstochové působily silné partyzánské oddíly nezávislého podzemí. Do nejznámějších akcí z tohoto období patří úder (20. dubna 1943) na německou Emisní banku (dnes sídlo Slezské banky v Alejích) provedený oddíly "Stepa" a "Zagłoby" Národních ozbrojených sil společně se Zemskou armádou. 16. ledna 1945 Čenstochovou bez boje opustila německá vojenská posádka a město bylo obsazeno sovětskými oddíly mjr. Semjona Chochrjakova.

V období Lidového Polska zajistila rychlá výstavba hutě, která získala jméno Boleslava Bieruta (po roce 1989 se vrátila k původnímu jménu Huť Čenstochová), dynamický rozvoj města. Sídlo zde našlo celopolské Sjednocení těžby železných rud. V letech 1946–1950 se připojila Čenstochová (podobně jako v meziválečném období) ke kieleckému vojvodství a v letech 1975–1998 byla hlavním městem čenstochovského vojvodství.

Čenstochovou navštívil šestkrát Jan Pavel II: v letech 1979, 1983, 1987, 1991, 1997 a 1999. 15. srpna 1991 zde sloužil slavnostní Mši svatou (končící VI Světové dny mládeže), na které se shromáždilo 1,5 milionu věřících a papež obdržel od vlády města klíč od jeho brán jakož i titul čestného obyvatele (Čenstochová byla prvním městem na světě, od kterého přijal takovéto vyznamenání). 26. května 2006 počastoval Čenstochovou svou návštěvou také jeho nástupce Benedikt XVI.

Jako první město ve střední Evropě Čenstochová obdržela čestnou vlajku Rady Evropy (1993) jakož i hlavní cenu této organizace – Prix de l'Europe (1998) – za práci v oblasti evropské integrace a rozvoj spolupráce se samosprávami evropských měst. Kontroverzní průběh měla administrativní reforma z roku 1999 díky které se Čenstochová, náležející historicky do Malopolska, ocitla ve Slezském vojvodství. Část lokálních politiků tehdy podporovala vytvoření Staropolského vojvodství společně s Kielci a nebo i Radomem.

Administrativní rozdělení města Čtvrti Čenstochové: Błeszno Częstochówka–Parkitka Dźbów Gnaszyn–Kawodrza Grabówka Kiedrzyn Lisiniec Mirów Ostatni Grosz Podjasnogórska Północ Raków Stare Miasto Stradom Śródmieście Trzech Wieszczów Tysiąclecie Wrzosowiak Wyczerpy–Aniołów Zawodzie–Dąbie

Památky, turistické atrakce a poutní místo náhled|upright|Jasná Hora v noci náhled|Kostel sv. Jakuba v Čenstochové, výhled od Aleje Nejsvětější Panny Marie náhled|upright|Jasnohorská bazilika Turistika v Čenstochové je svázána hlavně s poutí k obrazu Matky Boží Čenstochovské na Jasné Hoře. Samotný klášterní komplex je největší, nejprestižnější a nejnavštěvovanější z čenstochovských památek.

Čenstochovou v roce 2005 navštívilo 4,5 milionu poutníků, z čehož přes 165 tisíc přišlo pěšky (údaje z tiskové kanceláře Jasné Hory).

Zajímavé jsou také původní sakrální stavby Čenstochové: Novogotická Bazilika svaté Rodiny (vybudovaná v letech 1901–1927) Kostel sv. Jakuba (dříve pravoslavný kostel) na náměstí Biegańského Kostel sv. Zikmunda (nejstarší) na náměstí Daszyńského Kostel evangelicko–augsburský ve Středoměstí (v Koperníkově ulici) Kostel sv. Barbory v podjasnohorské čtvrti Kostel sv. Josefa v Rakově (v ulici Okrzei) Kostel Nejsvětějšího jména Marie v Aleji Nejsvětější Panny Marie Kostely umírajícího Pana Ježíše a povýšení svatého Kříže v Čenstochovce Kaple zmrtvýchvstání Pána v centrální části hřbitova Kule Kostel svatých Rocha a Šebestiána na hřbitovu sv. Rocha Katedrála polskokatolická Matky Boží Královny Apoštolů v ulici Jasnohorské Pravoslavný kostel v Koperníkově ulici Zvlášť důležitou památkou je židovský hřbitov ve čtvrti Zawodzie.

Zajímavá je taktéž zástavba ulice sedmi Kamenic z 19. století nebo také archeologická rezervace lužické kultury ve čtvrti Raków.

Muzea Muzejní sbírky kláštera paulínů na Jasné Hoře vynikají vzácnými klenoty Čenstochovské madony Čenstochovské muzeum spravuje tři expozice: Muzeum historie železnice na nádraží Čenstochová Stradom Muzeum výroby zápalek Pamětní pokoj Haliny Poświatowské Muzeum čenstochovské arcidiecéze sídlí při katedrále a obstarává je církev.

Výlety po Čenstochové jsou často spojovány také s prohlídkou Krakovsko–Čenstochovské vysočiny.

Turistické trasy Ve městě začínají tyto značené turistické trasy: červená Trasa Orlích hnízd červená Trasa Věluňské jury zelená Trasa Bojů sedmi divizí pěchoty

Partnerská města Spřátelená města: Sblížená města: Altötting Fatima Betlém Kamenec Podolský Freiburg im Breisgau Loreto Nazaret Lurdy Řežice Pforzheim Štýrsko South Bend Šiauliai Zapopan

Doprava

Silniční doprava náhled|Zemská silnice číslo 1 v čenstochovské čtvrti Poslední Groš náhled|Náměstí Rady Evropy a Osobní nádraží Čenstochová Čenstochovou protíná síť zemských silnic (kategorie K) umožňující automobilové spojení s největšími městy Polska.

K-1, E-75 – Gdaňsk – Toruň – Lodž – Piotrków Trybunalski – Čenstochová – Těšín – státní hranice K-46 – Szczekociny – Čenstochová – Lubliniec – Opolí – Nysa – Kladsko K-91 – Čenstochová – Radomsko – Piotrków Trybunalski PL-K-43 – Věluň – Čenstochová

Síť doplňují vojvodské silnice: W-483 – Čenstochová – Łask W-491 – Čenstochová – Działoszyn – (Věluň) W-494, K-45 – Čenstochová – Olesno – Bierdzany W-908 – Čenstochová – Bytom W-786 – Čenstochová – Kielce V budoucnu bude probíhat přes severozápadní okraj města dálnice A-1, která tak vytvoří západní obchvat města.

V aleji Volnosti se nachází autobusové nádraží.

Železniční doprava náhled|upright|Osobní nádraží Čenstochová Město protínají železniční tratě: Lubliniec – Kielce (tzv. Lublinecko–Kielecká dráha) a Varšava Centrální – Katovice (bývalá varšavsko–vídeňská dráha) s odbočkou do stanice Chorzew Siemkowice, která spojuje město s uhelnou magistrálou.

Osobní železniční doprava je zajišťována stanicemi Čenstochová Gnaszyn, Čenstochová Raków, Čenstochová Stradom, Čenstochová Aniołów a nejdůležitější, moderní stanicí, otevřenou po přestavbě v roce 1996 – Čenstochová Osobní nádraží (bývalá Čenstochová Hlavní nádraží), nacházejícím se v samotném centru města (mezi alejí Volnosti a ulicí J. Piłsudského).

Městská doprava náhled|Tramvaj v Čenstochové