Chrudim (2. pád Chrudimi i Chrudimě; ) je město ve stejnojmenném okrese ve východních Čechách. Má postavení obce s rozšířenou působností a je druhým největším městem Pardubického kraje. Leží 110 kilometrů východně od Prahy, asi jedenáct kilometrů jižně od Pardubic a 120 kilometrů severozápadně od Brna. Žije zde obyvatel. Tvoří souměstí se Slatiňany a je součástí větší hradecko-pardubické aglomerace.
Chrudim bývala po staletí centrem Chrudimského kraje, který zhruba odpovídá dnešnímu kraji Pardubickému. Teprve v 19. století byla velikostně i významem předstižena Pardubicemi, které těžily z dopravně výhodnější polohy na Labi a na hlavní železnici.
Poloha Geomorfologicky leží město v Chrudimské tabuli (240 metrů), která je součástí České křídové tabule. Jihozápadně (10 km) se zvedá pohoří Železné hory, patřící do kategorie hornatin, s nejvyšším bodem 738 metrů (U oběšeného). Městem protéká řeka Chrudimka, která pramení v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (20 km J–JV). Celková délka řeky je 108 km a v ústí je průměrný průtok 6,01 m³/s. U města Seč je na ní postavena údolní přehradní nádrž, která je velmi intenzivně využívána občany města pro rekreaci a vodní sporty (18 km). Průměrná teplota ve městě je 7 °C. Nejteplejší měsíc červenec má teplotu 17,5 °C.
Historie vlevo|náhled|300x300pixelů|Chrudim na vedutě Jana Willenberga z roku 1602 První doklady lidské přítomnosti na území dnešní Chrudimi sahají podle archeologických nálezů snad až do mladšího paleolitu. V pozdní době kamenné je doloženo osídlení kultury s nálevkovitými poháry a na přelomu 5. a 4. tisíciletí př. n. l. existovalo na okraji dnešního města hradiště Pumberka. Od eneolitu byl osídlen také prostor historického jádra, kde v 9. století vzniklo přemyslovské hradiště Chrudim. V roce 1055 zde během svého vojenského tažení zemřel Břetislav I., Kosmův zápis o této události je první spolehlivou zmínkou o Chrudimi. Z dosavadního hradiště roku 1263 kolonizačním úsilím Přemysla Otakara II. vzniklo pravé středověké město. V Chrudimi stával v této době hrad. náhled|vlevo|Královské věnné město Chrudim z roku 1816, Jan Antonín Venuto Roku 1421 se město po porážce táborskými a pražskými vojsky připojilo k husitům. Za nejstarší ulici ve vnitřním městě je odborníky považována ulice Břetislavova, až do 19. století jediná vstupní komunikace od jihu a východu. Podle dochovaných dokumentů, existovalo v Chrudimi 6 mlýnů, první dláždění ulice je zmiňováno k roku 1445, nejstarší vybudovaný most v roce 1459. Město obléhaly dva pásy hradeb. Nové město bylo obehnáno valem (pojmenování později ulice Na Valech). Mimořádný rozkvět zaznamenalo kolem roku 1527. V roce 1567 byl v královských městech prováděn soupis domů, v Chrudimi jich tehdy bylo 480. V roce 1620 byla Chrudim tvrdě postižena za své sympatie k českému králi Fridrichu Falckému. V době hospodářského úpadku se intenzivně rozvíjelo působení jezuitského řádu, a to až do sklonku 18. století. Roku 1750 zde královna Marie Terezie zřídila poštu a od roku 1751 byla Chrudim sídlem reorganizovaného a trvale zde umístěného krajského úřadu. Od roku 1854 zde až do roku 1949 působil krajský soud, sídlil na místě původního dominikánského kláštera, zbořeného za husitských válek.
V letech 1880 a 1883 zasáhly obě předměstí povodně, které vyvolaly debaty o protipovodňových opatřeních, k jejich realizaci došlo až ve 20. století. V období industrializace 19. století vznikla na Janském podměstí v takzvané Tovární čtvrti cukrovar (1876), lihovar (1871) a plynárna (1886) a na Jansku vznikla první elektrárna (1898). Dále ve městě vznikla Wiesnerova strojírenská továrna (roku 1855), vlastněná Františkem Wiesnerem, a v roce 1876 Popperova továrna na obuv podnikatele B. L. Poppera. Po druhé světové válce se v těchto původních podnicích utvářejí dva velké průmyslové závody Transporta a Evona. Období po roce 1945 sebou přineslo územní plánování města. Ve zdánlivě neměnném historickém centru města představovala významný zásah dostavba krajského soudu na Všehrdově náměstí a dále zboření původních tří domů v lokalitě Balustráda (1955) a postupná demolice severní části Filištínské ulice, na jejímž místě byl postaven v roce 1999 státní okresní archív. V roce 1954 zde byl otevřen stadion Emila Zátopka, v roce 1966 autobusové nádraží v ulici Čsl. armády, v roce 1993 krytý plavecký bazén v ulici V Průhonech. V roce 1975 byla významně přestavěna také sokolovna a sousední dům. Mezi léty 1970-1979 vznikl stejný počet bytů jako za předchozí čtvrtstoletí, což se projevilo nejvýrazněji ve třetí městské části, došlo také k masivnímu nárůstu obyvatel. Ve městě byla také velká sladovna, která je od roku 2015 v demolici.https://prazdnedomy.cz/domy/objekty/detail/3385-sladovna-chrudim, 1. srpna 2022.https://chrudimskenoviny.cz/kategorie/ekonomika/kustova-firma-boura-chrudimskou-sladovnu-postavi-zde-obchodne-bytovy-komplex-par, 1. srpna 2022. Až do roku 2002 bylo město sídlem okresního úřadu. V letech 2004 zde vznikl i první supermarket.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
Struktura populace Podle sčítání 1921 žilo v 1 241 domech 13 129 obyvatel, z nichž bylo 7 026 žen. 12 961 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 47 k německé a 10 k židovské. Žilo zde 9 401 římských katolíků, 606 evangelíků, 834 příslušníků Církve československé husitské a 150 židů.
Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 629 domech 13 264 obyvatel. 13 034 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 124 k německé. Žilo zde 7 612 římských katolíků, 734 evangelíků, 3 370 příslušníků Církve československé husitské a 117 židů.
Městská správa
Členění města náhled|Katastrální členění Chrudimi Město se v současné době skládá z osmi místních částí na pěti katastrálních územích: k. ú. Chrudim – části Chrudim I-Vnitřní Město, II-Nové Město, III-Kateřinské Předměstí a Chrudim IV-Jánské Předměstí (část) k. ú. Medlešice – část Medlešice (připojeny 1. července 1985Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. . S. 311, 531, 567 a 575.) k. ú. Topol – části Topol (připojen 1. ledna 1990) a Chrudim IV-Jánské Předměstí (část) k. ú. Vestec u Chrudimi – část Vestec (připojen 1961) k. ú. Vlčnov u Chrudimi – část Vlčnov (připojen 1. ledna 1981)
Správní území
Chrudim byla dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Chrudim ale stále existuje a skládá se ze 108 obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností z 86 obcí. Sídlí zde také stále okresní soud a okresní státní zastupitelství.
Město Chrudim je rovněž jedním ze dvou významných posádkových měst v Pardubickém kraji (Chrudim, Pardubice). Chrudim je posádkou 43. výsadkového pluku, jediného útvaru tohoto typu v Armádě České republiky. Útvar sídlí na adrese Obce Ležáků 14, na kraji obce směrem na Slatiňany.
Městské symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 8. října 2001.
Doprava
Městská hromadná doprava náhled|Plán linek městské autobusové dopravy v Chrudimi Provozovatelem městské autobusové dopravy (MAD) v Chrudimi je společnost ARRIVA Východní Čechy, a.s. V roce 2011 bylo přepraveno více než 578 tis. cestujících a průměrný počet přepravených osob za pracovní den mimo prázdnin se pohybuje mezi 2 až 2,6 tisíc cestujících v závislosti na roční době. Za rok najedou autobusy MAD Chrudim cca 250 tisíc kilometrů. Provoz MAD v Chrudimi je zajišťován šesti linkami autobusů.
Silniční doprava Město leží na křižovatce silnic číslo I/37 a I/17. Silnice I/37 je spojnicí v severojižním směru Trutnov – Pardubice – Hradec Králové – dálnice D11 (E67) na Ždírec nad Doubravou – Žďár nad Sázavou – Velkou Bíteš, kde se napojuje na dálnici D1. Silnice I/17 spojuje od západu Čáslav, kde se napojuje na silnici silnici I/38, na východním směrem na Vysoké Mýto a Zámrsk, kde se napojuje na silnici I/35 (E442).
Severojižní silniční obchvat města odklání tranzitní dopravu z centra města Chrudimi a Slatiňan. První první úsek obchvatu na I/37 (úsek Medlešice až na I/17) byl zprovozněn koncem roku 2015. Druhá část obchvatu I/37 od křížení s I/17 na jižní okraj Slatiňan (před Kunčím) byla zprovozněna koncem doku 2021. Územní plán uvažuje o další – třetí etapě obchvatu, která má svést dopravu od Heřmanova Městce kolem Markovic. Současně se na obchvat přímo napojí průmyslový areál Západ (bývalá Transporta). Třetí etapa obchvatu začne od křižovatky u Vestce a bude končit v Bylanech, kde naváže na plánovaný obchvat Heřmanova Městce. K realizaci třetí etapy obchvatu Chrudimi zatím nepadly žádné výhledové termíny a projekt neopustil fázi vyhledávacích studií (stav 2026). Územní plán Chrudimi uvažuje s dokončením obchvatu spojkou od bývalého rybníka Jordánek (u bývalého Pivovaru) a napojením na třetí etapu obchvatu mezi Markovicemi a průmyslovou zónou Západ (za bývalou Transportou).
Železniční doprava náhled|Rekonstruované vlakové nádraží v Chrudimi, kterému dominuje 180 metrů dlouhé poloostrovní nástupiště Město Chrudim je lokální železniční křižovatkou. Po západní straně protíná město Chrudim železniční trať Pardubice – Havlíčkův Brod. Na ní leží Chrudim zastávka a stanice Chrudim, ze které odbočuje železniční trať Chrudim–Borohrádek. Ta vede přes stanici Chrudim město, nazývané též „Malé nádraží“ nebo „Nové nádraží“. Ze stanice Chrudim město odbočuje trať doHeřmanova Městce, která v roce 2010 nesla označení 017. Podle návrhu chrudimských radních by mělo dojít k úplnému snesení trati do Heřmanova Městce a k její likvidaci. Tím by došlo i ke zrušení budoucí možné dopravy pracujících průmyslové zóny Západ po kolejích, tomu ovšem brání strategicke zájmy SSHR, která chrání alternativní trasu po kolejích do Heřmanova městce.
Již asi od roku 2011 je plánována výstavba nové zastávky Chrudim-U Stadionu, v prostoru za OD Tesco. V místní části Medlešice se nachází stejnojmenná železniční stanice. Výhledově byla plánována tzv. Ostřešanská spojka, která měla odstranit jízdu do Pardubic hlavního nádraží úvratí přes stanici RPardubice-Rosice nad Labem. Ostřešanskou spojku bohužel zamítli představitelé Chrudimi a Ostřešan. Trať měla vést od vlečky u Nemošic, pokračovat po náspu mezi Ostřešany a Mikulovicemi (tunel byl zamítnut) a kolem východní strany Medlešic se měla napojit před Chrudimí zastávkou na stávající trať. Po přestavbě pardubického hlavního nádraží a vzniku zastávky Pardubice centrum jsou další modernizační výhledy železníčního spojení s Pardubicemi zvažovány jen v současné trase. Mluví se pouze zdoukolejnění úseku Chrudim-Medlešice a případné modernizaci na rychlost 160 km/h (od Pardubic až do stanice Chrast) s elektrizací a osazením zabezpečovačem ETCS. náhled|vlevo|Železniční stanice Chrudim město Pravidelné vlakové spojení do Chrudimi zajišťují České dráhy a objednává ho Pardubický kraj. Od 23. prosince 2013 byly motorové jednotky řady 814 „RegioNova“ na trati Pardubice – Havlíčkův Brod částečně nahrazeny novými jednotkami řady 844, později po roce 2024 byly poslední RegioNovy zcela nahrazeny jednotkami 847. V roce 2015 prošla velká část trati celkovou rekonstrukcí, která umožnila zvýšení traťové rychlosti na několika úsecích až na 100 km/h, kraj nadále objednává pouze zastávkové vlaky. Na trati není taktová doprava.
Osobní vlaky na trati Chrudim – Borohrádek jsou vedeny převážně motorovými vozy řady 810, po roce 2024 motorovými jednotkami 814. Z Chrudimi do Moravan a zpět je denně vypravováno 7 párů osobních vlaků, mimo pracovní dny 5 párů.
Na trati Chrudim město – Heřmanův Městec je od jízdního řádu 2010/11 zrušena pravidelná osobní doprava, poslední osobní vlak zde podle jízdního řádu projel v prosinci roku 2010.http://zeleznice.pardubickamhd.cz/ostatni/konec-provozu-017/rozlouceni.jpg V současné době je trať v tzv. dlouhodobé výluce, a tak zde nemohou být provozovány ani výletní vlaky. Tato trať je od prosince 2015 jedinou tratí bez pravidelné osobní dopravy v celém Pardubickém kraji.