Oskar Zawisza (23. listopadu 1878, Jablunkov – 18. ledna 1933, Těrlicko) byl kněz římskokatolické církve polské národnosti, skladatel a aktivista v oblasti vzdělávání. Působil na přelomu 19. a 20. století na území Těšínska.
Život a působení Oskar Zawisza se narodil v Jablunkově jako syn učitele. Vystudoval německé gymnázium v Bílsku. Při studiích vstoupil do tajné organizace Jedność (Jednota), která se zaměřovala na vzdělávání v oblasti polské historie a reálií. Po maturitě studoval v olomouckém kněžském semináři a následně ve vidnavském kněžském semináři. Byl žákem českého skladatele Josefa Nešvera. Na kněze byl vysvěcen 23. července 1902 a poslán jako novokněz do farnosti Petrovice u Karviné (1902). Poté působil ve farnostech Bludovice, Dolní Lutyně a Strumeň. Během působení ve Strumeni se aktivně zabýval lidovou slovesností a sepsal knihu Dějiny Strumeně. V roce 1909 se přesunul do Těšína, kde pokračoval ve svém kulturním působení a aktivně přispíval do časopisů zaměřených na Těšínsko a polskou lidovou kulturu (např. Gwiazdka Cieszyńska a Zaranie Śląskie).
1. července 1911 se stal farářem v Těrlicku. Během svého působení ve farnosti podporoval charitativní činnost a podporoval vzdělávání chudobných. Rozvíjel také svou kulturně-historickou činnost, napsal knihy Dějiny Těrlicka a Dějiny Karviné. V roce 1920 založil sirotčinec pro polské děti. V Těrlicku založil ochotnické divadlo a orchestr. V roce 1932 pronesl řeč na pohřbu polských pilotů Franciszka Żwirki a Stanisława Wigury,https://www.tesin.cz/?kdo-je-kdo=oskar-zawiszahttps://silesia.edu.pl/index.php/Zawisza_Oskar kteří tragicky zemřeli při havárii jejich letadla v Těrlicku.
Poslední mši svatou odsloužil na svátek sv. Barbory dne 4. prosince 1932, avšak již těžce nemocný. Zemřel 18. ledna 1933, pochován byl za hojné účasti o tři dny později.
Zawisza přispíval do časopisů Gwiazdka Cieszyńska a Zaranie Śląskie, zabýval se také historickým a etnografickým výzkumem a je autorem několika knih.
Dílo Dzieje Strumienia (Dějiny Strumeně) Dzieje Karwiny (Dějiny Karviné) Ogólna historya Cierlicka (Dějiny Těrlicka) Śpiewnik góralski (Goralský zpěvník) Czarna Księżna, pani z Kościelca (Černá kněžna, paní z Kostelce) Havířský zpěvník (5 oddílů písně náboženské, vlastenecké, havířské, smuteční a havířské zdravice) Opera Dożynki (Dožínky) Święta Barbara, patronka górników (Svatá Barbora, patronka havířů) – melodramat Opera Czarne diamenty (Černé diamanty) Symfonická báseň Znad brzegów Olzy (Od břehů Olše) Symfonie Z niwy śląskiej (Ze slezské nivy)
Příspěvky v časopise Zaranie Śląskie Kolonizace Těšínského knížectví (v polském originále: Kolonizacja w Księstwie Cieszyńskim) (1908/1909, sešit 3 a 4) Nejstarší obyvatelé Těšínského knížectví (v polském originále: O najstarszych mieszkańcach Księstwa Cieszyńskiego) (1910, sešit 3/4) Příspěvky k dějinám slezské kultury (1911/1912, sešit 1) Průchod vojsk krále Jana III. Sobieského Těšínskem (1933, sešit 3)
Odkazy
Reference
Literatura
Kocych-Imielska, Maria (1989). Zapomniany historyk i ludoznawca. In: Kalendarz Cieszyński 1990. Cieszyn, pp. 128–130.
Externí odkazy : Dzieje Strumienia online v knihovně Cieszyna : Ogólna historya Cierlicka online v knihovně Cieszyna
Kategorie:Čeští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Polští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Osobnosti Slezska Kategorie:Narození v roce 1878 Kategorie:Narození 23. listopadu Kategorie:Narození v Jablunkově Kategorie:Úmrtí v roce 1933 Kategorie:Úmrtí 18. ledna Kategorie:Úmrtí v Těrlicku Kategorie:Pohřbení v Těrlicku Kategorie:Muži