Jan Dzierżon (někdy také Jan Dzierżoń, Johann Dzierżon nebo Johannes Dzierżon; 16. ledna 1811 Łowkowice (Bienendorf), Horní Slezsko, Prusko – 26. října 1906 Łowkowice, Německé císařství) byl slezský kněz. Je známý hlavně svým přispěním k rozvoji včelařství. Již v roce 1857 jej nikdo nejmenoval jinak než slezský otec včel.
Původ Rodina Jana Dzierżona pocházela z Horního Slezska, byli to zemědělci. Jeho rodiče byli Marie Dzierżonová, roz. Jantošová (1781–1841) a Šimon Dzierżon (1774–1850), syn Marie roz. Kaluzové a Johanna Dzierżona (* 1750). Nejmladší syn jeho bratra Josefa Dzierżona (1812–1884) byl František Dzierżon (1853–1935), zamědělec a včelař, na jehož statku kněz Jan Dzierżon strávil poslední roky svého života.
Po gymnáziu ve Vratislavi, které absolvoval s oceněním Primus Omnium (oficiální vyznamenání nejlepších maturantů) studoval katolickou teologii na Schlesische Friedrich-Universität (Slezské Friedrichově univerzitě) ve Vratislavi. Roku 1834 přijal svěcení na kněze ve vratislavském biskupství.
O své národnosti napsal Jan Dzierżon tyto věty:
Jeho jediný německý životopis neobsahuje žádný takový citát.
Teolog Po vysvěcení knězem se stal Dzierżon kaplanem v Schalkendorfu, roku 1835 farním správcem a roku 1838 v Karlsmarktu u Brzegu farářem. Po sporu s nájemcem statku, který ho obvinil za zanedbání úředních povinností u církevního úřadu ve Vratislavi (tehdy Breslau), se Dzierżon roku 1869 vzdal své činnosti jako farář a od roku 1873 se hlásil ke starokatolíkům. Roku 1884 se vrátil do Łowkowic. Po rozmluvě s lowkovickým farářem se usmířil 6. dubna 1905 s římsko-katolickou církví.
Včelař Již během svých studií se Jan Dzierżon zajímal o včelí život. Jako kaplan a později farář zůstal včelařem. Ve světě je považován za člověka, který vyvinul první včelí úl s pohyblivými plástvemi. Tento objev však by měl být přiřčen českému lesníkovi a včelaři Janu Wunderovi. Dzierżon zhotovil svůj úl tak, aby se při sklizni medu nijak nepoškodil.
V době své včelařské činnosti se Dzierżon staral o více než 400 včelstev. Jeho včelí úly pozorovali v Karlsmarktu mnozí včelaři. Za svůj život uspořádal mnoho výstav a jeho synovec prodával Dzierżonovy včelařské výrobky.
Objev partenogeneze Všeobecně je Dzierżonovi přiznáváno prvenství u objevu unisexuální reprodukce (partenogeneze) u včel. První příspěvky do partenogeneze však objevil včelař Josef Antonín Janiš. Dzierżonova práce byla ovšem lepší a partenogenezi lépe popsal. Dzierżon držel nádoby se spermatem oplodněných a neoplodněných královen na světle a porovnával jejich vzhled a obsah pouhým okem. Tento objev roku 1855 ale dokázali vědecky potvrdit lékař Carl Theodor Ernst von Siebold, zoolog Rudolf Leuckart a včelař August von Berlepsch. Berlepsch se Dzierżona velmi zastával, když ho obviňovala za jeho objevy samotná církev. Dzierżona pomáhal obhajovat i slavný moravsko-slezský vědec Gregor Mendel, který se o včely též velmi zajímal.
Posmrtné připomínky Na jeho počest byly Łowkowice přejmenovány na Bienendorf, tedy Včelí vesnice. Dzierżon má sám v Łowkowicích hned několik pomníků např.: Pamětní deska v Nyse, památník v Zemědělském muzeu ve Szreniawě, pomník Jana Dzierżonova ve Vratislavi, Pamětní deska na základní škole č. 3 v Braniewě.
Dílo Dzierzon vydával časopisy:
Praxe nových přátel včel Přítel včel ze Slezska Racionální chov včel
Vydal i vlastní životopis a další knížku:
Vlastní životopis Dvojče
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Polští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Polští starokatoličtí duchovní Kategorie:Polští včelaři Kategorie:Průkopníci včelařství Kategorie:Nositelé Řádu Vasova Kategorie:Osobnosti Slezska Kategorie:Narození v roce 1811 Kategorie:Narození 16. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1906 Kategorie:Úmrtí 26. října Kategorie:Muži