Sestroreck (, , ) je vnitřněměstské území města federativního významu v Petrohradu v Ruské federaci. Při sčítání lidu v roce 2010 měl sedmatřicet tisíc obyvatel.
Poloha a doprava Sestroreck leží u ústí Sestry do Finského zálivu. Od centra Petrohradu je vzdálen přibližně pětatřicet kilometrů severozápadně. Na území města leží přehrada na Sestře zvaná Sestrorecký razliv.
Přes město vede železniční trať z Petrohradu přes Vyborg do Helsinek. V jižní části Sestrorecku prochází petrohradský obchvat, který zde přechází na Petrohradskou hráz vedoucí na Kronštadt.
Dějiny Švédské osídlení na území Sestrorecku je doloženo nejpozději v roce 1643. Ruské sídlo zde založil car Petr Veliký v roce 1714 a později bylo pojmenováno podle řeky. V roce 1724 zde byla pod vedením Georga Wilhelma Henninga vybudována zbrojovka, která v devatenáctém století patřila k nejvýznamnějším v celém ruském impériu. V letech 1812–1864 byl Sestroreck součástí Finského velkoknížectví. Zároveň obec sloužila jako vojenská základna, například během Krymské války, jejíž zdejší operace bývají označovány Ålandská válka. Koncem 19. století stoupal význam Sestrorecku jako rekreační oblasti pro Petrohrad. V roce 1875 na trati mezi Sestroreckem a Beloostrovem experimentoval Fedir Apollonovyč Pirockyj jako první na světě s tramvají s elektrickou trakcí. Od 16. června 1925 je Sestroreck městem.
Památky a muzea Petropavelský chrám ruské pravoslavné církve Dubky – rozsáhlý park s jezerem a potoky, součást někdejší letní rezidence cara Petra Velikého, stavba se nedochovala zbytky lázeňských budov a sanatorií z konce 19. století dětské sanatorium a rehabilitační centrum Dětské duny (založeno roklu 1906) – z někdejšího komplexu dřevěných a zděných budov stojí jen jedna s bývalým kostelem Nádraží Městský hřbitov s památníkem hrdinů druhé světové války Muzeum Ostapa Bendera při městské knihovně Bronzový pomník spisovatele Zoščenka
Osobnosti Alexandr Nikitič Panšin (1863–1904), rychlobruslař a krasobruslař, narodil se a zemřel zde Leonid Andrejev (1871–1919), spisovatel, žil zde Nikolaj Alexandrovič Jemeljanov (1871–1872), revolucionář, narodil se zde Michail Michajlovič Zoščenko (1894–1958), spisovatel, narodil se zde, jeho dača byla zbořena
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Geografie Petrohradu Kategorie:Sídla založená roku 1714