Miami je největší město v jihovýchodní části Floridy a druhé největší v celém státě. Miamská metropolitní oblast se rozkládá mezi bažinami národního parku Everglades na západě a Atlantským oceánem na východě. Počet obyvatel samotného města je 442 241, metropolitní oblast má přes 6,1 milionu obyvatel, což ji řadí mezi největší ve Spojených státech. Většinu populace tvoří Hispánci a Afroameričané. Rozloha města samotného je 145,23 km², z toho však 52 km2 zabírá vodní plocha.
Město je centrem celosvětového významu z pohledu ekonomiky, dopravy, kultury, vzdělání, médií, umění, zábavy a mezinárodního trhu. V Miami se nachází významný přístav a letiště, díky kterým se mu také říká Brána do Ameriky. V centru města je největší koncentrace mezinárodních bank v celých Spojených státech. K masivnímu růstu počtu obyvatel došlo především v posledních 50 letech díky emigrantům z Latinské Ameriky, kteří v roce 2020 tvořili 71,5 % obyvatel města a zasloužili se i o to, že zde mezi jazyky převládá španělština.
Prvními obyvateli oblasti dnešního Miami byli původní Američané již před 10 000 lety, při příchodu prvních Evropanů zde žil kmen Tequestů. Prvním stálým osadníkem zde byl na počátku 19. století Pedro Fornells z Menorky. Za zakladatelku Miami je považována Julia Tuttle, která zde vytvořila rozsáhlé plantáže a zasloužila se o rozvoj železniční dopravy v oblasti. Během 20. století došlo k obrovskému růstu populace města a celé aglomerace. Na konci století se Miami dostalo do finanční krize, což napravila až nová správa zvolená roku 2001.
Dějiny
15. až 19. století Prvním Evropanem, který spatřil oblast dnešního Miami, byl Španěl Juan Ponce de León. Do svého deníku si zapsal, že doplul na místo Chequescha, což je první dochované jméno, které Miami dostalo. Pedro Menéndez de Avilés učinil první zaznamenané přistání na pobřeží v roce 1566, když hledal svého syna, který v této oblasti ztroskotal.Parks, s. 14 O rok později zahájili španělští vojáci vedení otcem Francisco Villarealem z jezuitského řádu misijní činnost v ústí řeky Miami, ale kolem roku 1570 se rozhodli najít jiné působiště mimo Floridu. Španělé poslali další misii do Biscayne Bay v roce 1743 a postavili zde pevnost a kostel. Misionáři navrhovali trvalé osídlení, ale tento návrh byl zamítnut jako nepraktický a misie byla do konce roku stažena.
Prvním stálým osadníkem v oblasti Miami byl Pedro Fornells, původem z ostrova Menorca, který na ostrov Key Biscayne přišel na počátku 19. století. Fornells z ostrova zaznamenal na pevnině přítomnost squatterů. Roku 1825 navštívil Cape Florida Settlement americký maršál Waters Smith a nabídl squatterům zisk půdy, kterou obývali.Blank, s. 19, 27 Ve stejném roce byl na ostrově Key Biscayne postaven maják Cape Florida Light, jehož prvním strážcem se stal John Dubose.Blank, s. 49
Oblast byla ovlivněna druhou seminolskou válkou, která způsobila prudké vylidnění Miami. Roku 1844 se Miami stalo správním střediskem okresu. Třetí seminolská válka v letech 1855 až 1858 zpomalila osidlování jihovýchodní Floridy. V roce 1891 koupila Julia Tuttle, známá také jako Matka Miami () velkou citrusovou plantáž v oblasti Miami. 7. února 1895 zasáhl Floridu veliký mráz, který zničil všechnu úrodu. Miami však zůstalo nedotčené a citrusy Julie Tuttleové byly jediné na trhu. Poté se jí podařilo přesvědčit multimilionáře Henryho Flaglera, aby rozšířil železniční trať až do Miami a postavil zde hotel. S budováním železnice se v Miami zvýšila aktivita. 28. července 1896 se Miami oficiálně stalo městem s 502 voliči, včetně stovky registrovaných černých voličů.
První polovina 20. století náhled|upright|Dade County Courthouse, postaven roku 1928 Růst Miami od počátku 20. století až do druhé světové války byl obrovský. Od roku 1900 do roku 1920 zde přibylo téměř 30 000 obyvatel. Se zvýšením populace samozřejmě přišla potřeba dalšího území. Během dvacátých let úřady Miami povolily hazardní hry a byly laxní v regulaci zákazů, tudíž sem migrovalo mnoho lidí ze severu Spojených států. Z roku 1920 na rok 1923 se populace Miami zdvojnásobila. Na podzim 1925 byly blízké oblasti Lemon City, Coconut Grove a Allapattah připojeny a vzniklo tak Velké Miami.
Rozvoj se zpomalil kvůli průtahům při stavbách budov, které byly způsobeny také přetíženým dopravním systémem. V roce 1926 byl přístav v Miami na měsíc zablokován dánskou lodí. Tři hlavní železniční společnosti uvalily embargo na všechen dovoz s výjimkou jídla. Cena žití zde rychle vystoupala a najít cenově dostupné místo k životu bylo téměř nemožné. Navíc v roce 1926 zasáhl Miami silný hurikán, který podle Červeného kříže způsobil 373 smrtelných nehod a mnoho lidí bylo nezvěstných. Tato bouře 4. kategorie byla 12. nejhorší v USA během 20. století co do množství škod a obětí. Následovala velká hospodářská krize, kvůli které byl v oblasti otevřen tábor CCC.Civilian Conservation Corps (CCC) byl státem podporovaný program pro zaměstnávání mužů ve věku 18-24 let, který byl zaměřený na ochranu a rozvoj přírodních zdrojů. 15. února 1933 zde byl spáchán atentát na F. D. Roosevelta, při kterém zemřel starosta Chicaga, Antonín Čermák.
Na rozdíl od mnoha měst na Floridě, která druhá světová válka finančně zruinovala, zůstalo Miami relativně nezasaženo. Pro obranu před německými ponorkami bylo město rozděleno na dva vojenské distrikty. Jak sílila válka s ponorkami, přibývaly v oblasti Miami vojenské základny. Americké námořnictvo převzalo kontrolu nad přístavem v Miami a vzdušné síly si na místních letištích vytvořily základny. Na jižní Floridě bylo vycvičeno přes 500 000 vojínů a 50 000 důstojníků.
Druhá polovina 20. století náhled|Kubánští uprchlíci během Marielského exodu Důsledkem sesazení generála Batisty po kubánské revoluci byl návrat velkého množství Kubánců žijících v Miami na Kubu, brzy poté se však lidé zklamaní novým režimem začali stěhovat zpět do Miami. V první vlně bylo mnoho vysoce vzdělaných, kteří utekli za úspěšnější kariérou. Na konci šedesátých let žilo v Dade County (dnes Miami-Dade County) více než 400 000 kubánských uprchlíků. Ačkoliv nebylo Miami v padesátých a šedesátých letech centrem hnutí za občanská práva, stále mělo značnou populaci Afroameričanů a černochů z Karibiku. Roku 1972 byla v Miami otevřena Florida International University.
V prosinci 1979 došlo ke skandálu. Policisté stíhali motocyklistu Arthura McDuffieho, jenž poté havaroval. Když ho policie dostihla, byl jen mírně zraněný. Policisté mu sundali helmu a ubili ho obušky, potom helmu opět nasadili a zavolali ambulanci, že došlo k motocyklové nehodě. McDuffieho matka řekla novinám Miami Herald o pár dní později toto: „Zbili mého syna jako psa. Zbili ho jen proto, že jel na motorce a byl černý.“ Porota však po krátkém uvážení policisty zprostila viny. To rozpoutalo jedny z největších nepokojů v dějinách Spojených států. Nepokoje skončily až o tři dny později a zahynulo během nich nejméně 18 lidí, kromě toho přes 850 jich bylo zatčeno. Přibližná škoda byla odhadnuta na 50 milionů dolarů.
V osmdesátých letech se Miami stalo jedním z největších amerických překladišť kokainu z Kolumbie, Bolívie a Peru. Drogy přinesly Miami miliardy dolarů, díky kterým zde začaly vyrůstat prodejny luxusních automobilů, pětihvězdičkové hotely a další znaky prosperity. Marielský exodus v roce 1980 přivedl do Miami dalších více než 125 000 Kubánců. Na rozdíl od velké migrace v šedesátých letech se však nyní přistěhovalo mnoho chudých lidí a začalo docházet k bílému útěku. O pět let později byl zvolen starostou Miami Xavier Suarez, který se tak stal prvním kubánským starostou města. V osmdesátých a počátkem devadesátých let navštívilo Miami mnoho významných osobností, mezi nimi papež Jan Pavel II., královna Alžběta II. nebo prezident Ronald Reagan.
Roku 1992 zasáhl jih Miami-Dade County hurikán Andrew, který způsobil škody za 20 miliard dolarů. Poslední velká migrace proběhla v roce 1994, avšak kvůli Clintonově nové politice nebyla tak výrazná. Kubánce chycené na moři totiž americká pobřežní stráž odvážela do Guantánama nebo do Panamy. Během této emigrace opustilo své domovy téměř 38 000 Kubánců. 9. září 1994 se USA a Kuba dohodli na normalizaci migrace mezi těmito státy. V roce 1996 se Miami kvůli finančním skandálům umístilo jako 4. nejchudší město Spojených států. Finanční problémy města přetrvávaly až do roku 2001, kdy byl starostou Miami zvolen Manny Diaz.
Geografie
náhled|vlevo|upright|Mapa města Miami S rozlohou pouhých 92 km² má Miami nejmenší území ze všech významných měst USA. Celková rozloha Miami je totiž 145,23 km2, z čehož ovšem 52 km2 zaujímá vodní plocha. Z tohoto důvodu také patří Miami mezi nejhustěji zalidněná města v USA. Nadmořská výška oblasti není větší než 12 m, průměr je 1,8 m. Hladina podzemní vody je pouze jeden až dva metry pod povrchem země. Miami je jediné významné americké město, které hraničí se dvěma národními parky – Národním parkem Everglades na západě a Národním parkem Biscayne na východě. Miami a jeho předměstí se rozkládá mezi mokřady Everglades a lagunou Biscayne Bay. 145 km severně od města se nachází jezero Okeechobee. Hlavní část města leží na pobřeží Biscayne Bay, která obsahuje mnoho set přírodně i nepřirozeně vytvořených bariérových ostrovů, z nichž největší jsou Miami Beach a South Beach. Golfský proud, teplý mořský proud, proudí severním směrem pouhých 24 km od pobřeží, což způsobuje, že klima zde zůstává teplé a mírné po celý rok.
Skalní podloží pod oblastí Miami je nazýváno Miami limestone nebo Miami oolite. Toto podloží, silné ne více než 15 m, je pokryto tenkou vrstvou půdy. Miami limestone vznikl důsledkem drastických změn hladiny moře spojených se zaledněním. Pod rovinou se nachází zvodeň pojmenovaná (podle laguny) Biscayne Aquifer. Tato zvodeň je přírodním podzemním zdrojem sladké vody a většina metropolitní oblasti ji používá také jako zdroj pitné vody. Ovšem zvodeň ztěžuje stavbu podzemních konstrukcí.
Klima Miami má tropické monzunové klima (Köppenova klasifikace podnebí – Am) s horkými a vlhkými léty a krátkými, teplými a značně suššími zimami. Jedná se o druhé nejvlhčí město ve Spojených státech. Podobu podnebí tvoří jeho nadmořská výška, poloha, blízkost Golfského proudu a pozice těsně nad obratníkem Raka. S průměrnou lednovou teplotou 19,6 °C zimu charakterizují mírné až vyšší teploty a chladný vzduch snášející se vždy po průchodu studené fronty, která vytváří hodně drobných srážek. Deštivá sezóna začíná někdy v květnu a končí uprostřed října. Během tohoto období se teploty pohybují mezi 29 až 35 °C a jsou doprovázené velkou vlhkostí, ačkoliv odpolední bouřky a brízy rozšiřující se od Atlantiku snižují teplotu vzduchu. Většina z ročních cca 1420 mm srážek spadne právě v tomto období. Hurikánová sezóna je od června do konce listopadu. Nejnižší naměřená teplota byla −3 °C a nejvyšší 38 °C. Existuje pouze jediný záznam sněhových srážek a ten pochází z 19. ledna 1977.
Správa Správu Miami má na starosti městská rada, složená ze starosty a pěti komisařů (městská komise), a městská správa. Městská komise, volená na čtyři roky, představuje řídící orgán s pravomocí vydávat vyhlášky, přijímat nařízení a vykonávat všechny pravomoci uvedené v městské chartě. Její členové jsou voleni v jednotlivých distriktech Miami. Starosta, volen obyvateli města na čtyři roky, jmenuje správce města. Městská radnice se nachází ve čtvrti Coconut Grove.
náhled|Radnice v Miami
Městská rada: Eileen Higgins – starosta města Miami Miguel Angel Gabela – komisař města Miami, distrikt 1 Damian Pardo – komisař města Miami, distrikt 2 Rolando Escalona – komisař města Miami, distrikt 3 Ralph Rosado – komisař města Miami, distrikt 4 Christine King – komisař města Miami, distrikt 5Městská správa: James Reyes – správce města Miami George Wysong – právní zástupce města Miami Todd B. Hannon – referent města Miami V srpnu 2026 rozhodlo Ministerstvo zahraničních věcí ČR o zřízení českého konzulátu v Miami s účinností k 1. říjnu 2026.
Ekonomika