Stavební firma Václav Nekvasil působila v Československu v období 1867–1948. Za své vrcholné éry, ve 20. letech 20. století, byla největší stavební firmou na československém území.
Historie Zakladatelem společnosti byl Václav Nekvasil, který v 60. letech 19. století převzal rodinnou továrnu na asfaltovou lepenku v Praze-Kbelích a začal ji postupně rozšiřovat. Ještě v 60. letech 19. století se Václav Nekvasil spojil s karlínským podnikatelem Vincencem Daňkem, který se orientoval na výrobu cukrovarnických strojů – z tohoto spojení vznikly první stavební zakázky z oboru cukrovarnictví, především ve východních Čechách. Podílníkem firmy byl v té době východočeský podnikatel Antonín Čerych, spoluzakladatel Záložního úvěrního ústavu v Hradci Králové. Později se nicméně Nekvasilova firma orientovala spíše na pražské investiční skupiny. V roce 1906 převzal řízení firmy Václavův nejstarší syn Otakar Nekvasil, společnost ale působila dál po jménem otce Václava Nekvasila. V roce 1920 byla prodána hradecká filiálka společnosti, která nadále působila pod hlavičkou stavební firmy Robert Schmidt. Po Otakarově smrti v roce 1934 firmu převzal zástupce třetí generace, Ing. Václav Nekvasil. V roce 1937 se společnost pod jeho vedením dostala do insolvenčního řízení, v roce 1948 pak byla znárodněna a začleněna do tehdejších Československých stavebních závodů.
V roce 1928 firma u příležitosti uplynulých 60 let své existence vydala bilanční knihu. V ní je mezi realizovanými objekty uvedeno 66 obchodních domů, 33 školních budov, 14 železničních stanic a nádraží, 11 kasáren, 6 soudních budov a věznic, 6 kostelů, dále peněžní ústavy, nemocnice a sanatoria, plynárny, elektrárny, cihelny, jiné továrny jako například pily, mostárny, strojírny, kotlárny, ocelárny, automobilky, tkalcovny a přádelny, továrny na tabák, obuv, papír, tiskárny a další objekty.
Realizace
Cukrovar v Cholticích pro hraběte Theodora Thuna (1868) – Václav Nekvasil zde působil jako architekt, stavební práce prováděl Antonín Čerych Hospodářský dvůr barona Parische v Žamberku (1869) Cukrovar velkostatku Bedřicha Karla Kinského v Kostelci nad Orlicí (1870) Akciový cukrovar v Opatovicích (1870) Cukrovar knížete Jiřího z Lobkovic v Rožďalovicích (1871) Drážní budovy v Bavorsku (1873–79) Velký školní dům v Chebu Kostel v Schirndingu (70. léta 19. století) 6 budov pro nádraží v Hofu (70. léta 19. století) Budova Umělecko-průmyslové školy a Malířské akademie v Praze na Palachově náměstí (1882–84) Radnice v Karlíně Věznice na Pankráci (1886–88) Jezdecká kasárna ve Vysokém Mýtě (1890) Českoslovanská obchodní akademie v Praze v Resslově ulici (1891) Královská česká zemská polepšovna v Opatovicích nad Labem (1892) Jezdecká kasárna v Pardubicích (1895) Sladovna právovárečného měšťanstva v Hradci Králové (1897) Kadetní škola na Hradčanech (dnešní budova Ministerstva obrany ČR) (1898) Jezdecká kasárna a městská elektrárna v Karlíně Kasárna v Jindřichově Hradci Policejní kasárna v Praze v Bartolomějské Krajský soud v Uherském Hradišti Měšťanská škola a reálka v Karlíně Gymnázium ve Štěpánské ulici v Praze Poštovní úřad v Písku Kostel v Tochovicích Měšťanský pivovar na Královských Vinohradech První pražský měšťanský pivovar v Holešovicích Schwarzenberský pivovar v Lounech Sladovny v Uherském Hradišti a Hradci Králové Cukrovar v Dřevohosticích Dvě kruhové cihelny s žárovými pecemi ve Kbelích (dodávaly firmě cihly a tašky) Bránický pivovar (1899) Diecézní ústav pro hluchoněmé v Hradci Králové, tzv. Rudolfinum (1903) Družstevní rolnické skladiště v Kuklenách a obilní sýpka rolnického družstva skladištního a výrobního v Hradci Králové a v Nechanicích (1904) Palác Obchodní a živnostenské komory v Praze na náměstí Republiky (1904) Akademické gymnázium v Praze (dnešní hlavní budova Pražské konzervatoře) (1905) Bankovní budova filiálky Rakousko-uherské banky v Hradci Králové (1905, zbořeno 1933) Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové, Tomkova ulice (1905) Činžovní dům Karla Schulze I a II v Hradci Králové, Tomkova ulice (1905) Gymnázium v Třeboni (1906) Kostel svatého Václava v Bohnicích (1906) Ústav pro choromyslné v Bohnicích, 16 budov (1907, v roce 1908 dalších 7 budov) Ústav pro choromyslné v Horních Beřkovicích, 3 budovy (1907) Palác filiálky Wiener Bankverein (Vídeňská bankovní jednota) v Praze na Můstku (1907) Budova pro státní úřady v Praze na Smíchově (dnešní sídlo Středočeského kraje) (1907) Česká vysoká škola technická v Brně–Veveří (1908) Obytné domy pro spolek státních úředníků v Přerově (1909) Branické ledárny (1909–11) Palmová zahrada (1910) Julišův dům v Hradci Králové (1910) Mohyla míru u Slavkova (1910–12) Nová budova Záložního úvěrního ústavu v Hradci Králové (1911) Sanatorium v Praze–Podolí (1911) Palác pojišťovny Koruna v Praze, Václavské náměstí (1912) Bankovní budova filiálky Rakousko-Uherské banky, Dvůr Králové nad Labem (1913) Palác Všeobecného penzijního ústavu v Praze, Rašínovo nábřeží (1913) Palác Rakousko-uherské banky v Mladé Boleslavi (1914) Válečná nemocnice v Pardubicích (1914) České reálné gymnázium v Praze, Křížovnická ulice (1914) Administrativní a hospodářské budovy a dělnické domky firmy Maštálka a spol., cukrovar v Dolním Bousově (1918) 50 dělnických domků na Pražském Předměstí pro Stavební družstvo pro Hradec Králové a okolí (1919) Přestavba Rudolfina a Akademického gymnázia na budovy československého parlamentu (1919) Svobodárna pro nezámožné svobodné muže v Praze–Libni (1919) 5 činžovních domů v Holešovicích (1919) Učitelské domy v Praze (1920) 3 obecní nouzové domy Nymburk (1920) Činžovní obecní domy v Karlíně (1920) Palác Legiobanky v Praze (1921) Kounicovy studentské koleje v Brně (1921) 25 rodinných domků pro Stavební družstvo úředníků obecních zemských a státních na Ořechovce ve Střešovicích a 8 domů Stavebního družstva úředníků obce Pražské jejích ústavů a podniků (1922) Bytové domy v Praze pro Škodovy závody (1922) Činžovní dům Anny a Oldřicha Liskových (1922–23) Okresní nemocnice v Jičíně (1923) Mlékárna Rolnických družstevních podniků v Jičíně (1923) Rolnická škola v Jičíně (1923) Palác Adria v Praze (1923–24) Budova Umělecké Besedy v Praze (1924) Rodinné domky družstva „Náš domov“ v Praze–Břevnově (1924) Rekonstrukce státního cukrovaru ve Smiřicích nad Labem (1924) Rekonstrukce a přístavby rolnického cukrovaru v Syrovátce (1924) Masarykovy koleje v Dejvicích (1924) Státní hydroelektrárna v Přelouči (1924) Tiskárna bankovek pro Národní banku v Praze v Růžové ulici (1924) Adaptace vily Bianca v Bubenči pro generálního ředitele Škodových závodů JUDr. Karla Löwensteina (1924) Rekonstrukce rolnického cukrovaru v Předměřicích nad Labem (1925) Městská knihovna Praha, Mariánské náměstí (1925) Městská spořitelna v Nymburce (1925) Palác YMCA v Praze v ulici Na Poříčí (1925) Dělnická úrazová pojišťovna na nábřeží v Praze–Holešovicích (1926) Tkalcovna firmy Čerych v Jaroměři (1926) Sanatorium pro plicní choroby „Humanita“ v Prosečnici v Posázaví (1926) Masarykovy domovy v Krči, Ústřední zaopatřovací ústav Hlavního města Prahy (9 budov) (1926) Zemědělské muzeum v Bratislavě (dnešní budova Slovenského národného múzea) (1926) Rodinný dům Ladislava Feierabenda v Praze na Ořechovce (1927) Adaptace vily Vavro Šrobára v Bratislavě (1927) Budovy ministerstva financí v Praze na Malé Straně (1927–34) Palác firmy Škoda v Praze na Jungmannově náměstí (1929) Husův sbor v Praze–Vršovicích (1929–30) Podolská vodárna (1929–31) Rekonstrukce a přístavba Černínského paláce (sídlo ministerstva zahraničních věcí) (1929–34) Krajský soud v Užhorodu na Podkarpatské Rusi (1930) Tepelná elektrárna v Užhorodu (1930) Spolkový dům Ženského klubu českého v Praze v ulici Ve Smečkách (1931–33) Palác České průmyslové banky v Praze na nároží Panské ulice a ulice Na Příkopě (1933) Pohraniční vojenské opevnění u Opavy (1936–38) Pohraniční vojenské opevnění u Chrastavy (1938) Továrna na letadla v Letňanech
Reference
Kategorie:České stavební firmy