Subjektivní teorie hodnoty je ekonomická teorie, která postuluje, že hodnota každého statku je dána jeho užitečností přisuzovanou mu konkrétním člověkem. Jinými slovy neexistuje žádná objektivní hodnota věcí, ocenění je vždy subjektivní a obecně nezávislé na žádné inherentní vlastnosti ani množstvím práce potřebné k výrobě daného zboží či uskutečnění služby.

Za zakladatele této teorie je považován Carl Menger, který ji formuloval nezávisle a téměř současně jako ekonomové William Stanley Jevons a Léon Walras na konci 19. století. Subjektivní teorie hodnoty je dnes široce přijímána coby vysvětlení cenotvorby na trzích a slouží jako východisko úvah směrů jako rakouská ekonomická škola, neoliberalismus či anarchokapitalismus.

Důsledky Ze subjektivní teorie hodnoty plyne, že hodnota je interpersonálně neporovnatelná, nelze obecně určit, zda je jeden statek hodnotnější než jiný, nebo za jakou "objektivně správnou" cenu by měl být prodáván. Vznik ceny na volném trhu je důsledkem střetu nabídky a poptávky, které jsou vždy utvářeny subjektivními preferencemi jednotlivců. Za předpokladu, že všechny směny probíhají dobrovolně, lze dojít k závěru, že každá strana obchodu subjektivně hodnotí to, co získává, výše než to, čeho se vzdává. Jinak by ke směně neměla důvod přistoupit. Pokud bohatství společnosti chápeme jako souhrn ocenění majetku skupiny jednotlivců, mohou dobrovolné směny zvyšovat celkové bohatství společnosti. Subjektivní teorie hodnoty tak říká, že bohatství společnosti lze vytvářet i pouhým převodem vlastnictví statku na osobu, která si jej cení více, aniž by bylo nezbytně nutné tento statek jakkoli fyzicky upravovat.

Paradox vody a diamantů

Rozvoj subjektivní teorie hodnoty byl částečně motivován potřebou vyřešit hodnotový paradox, který zmátl mnoho klasických ekonomů. Tento paradox, označovaný také deskriptivně jako paradox vody a diamantů. Vznikl, když byla hodnota přisuzována věcem, jako je množství práce, která šla do výroby zboží nebo alternativně k objektivnímu měřítku užitečnosti zboží.

Teorie, že množství práce, které šlo do výroby statku, určovalo jeho hodnotu, se ukázala marná, protože někdo mohl narazit na objev diamantu například na výletě, který by vyžadoval minimální práci, ale přesto diamant by mohl být stále ceněn výše než voda.

Reference

Kategorie:Ekonomické teorie