Trhanice (též tesanice) je lidový název pro masivní desky štípané z dubových trámů. Používaly se k roubení staveb. Název trhanice je odvozen od trhání kmenů pomocí železných klínů, které nahrazovalo řezání trámů.
Popis Trhanice jsou fošny podélně štípané („trhané“) z dubových kmenů. Mívají velkou výšku při poměrně malé tloušťce. Bývají silné asi 8 – 15 cm, vysoké 25 – 60 cm (50 – 80 cm) a dlouhé 4 – 12 metrů. Pro stavby z trhanic je pak typická přesná tesařská práce, výrazná zejména ve vazbě nároží tzv. "na rybinu".
Využití Trhanice se používaly nejpozději od 16. století (17. století), a to k roubení staveb obytných i hospodářských (obvykle špýcharů a stodol). Regionálně je jejich využití typické pro oblast středního Polabí, přibližně mezi Hradcem Králové a ústím řeky Jizery do Labe. Jedná se o regiony Chlumecka, Novobydžovska, Kopidlanska, Jičínska, Pardubicka, Královéměstecka. Na Hané vyplňují volné prostory u pilířových stodol.FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). STNL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 198, s. 235
Příklady využití trhanic jsou:
Kostel svatého Václava a svatého Stanislava v Měníku – kostel je omítnutý a vypadá tedy jako zděný Kostel svatého Václava v Kozojedech Venkovská usedlost čp. 4 v Bošíně Venkovský dům čp. 38 v Bošíně Chalupa č. 26 (původně Dymokury čp. 57) v Polabském muzeu v Přerově nad Labem Dům čp. 14 v Nepolisech Dům čp. 24 a chlév u čp. 60 ve Skochovicích Kovárna a dům čp. 75 ve Starém Bydžově (zaniklo)
Reference
Kategorie:Dřevo Kategorie:Stavební materiály