Thomas „Tom“ Wlaschiha (* 20. června 1973 Donín, NDR) je německý filmový, televizní a divadelní herec i dabér, mezinárodně proslulý především ztvárněním role Jaqena H'ghara v několika řadách populárního fantasy seriálu Hra o trůny, případně jako Sebastian Berger z koprodukčního seriálu Bez hranic. Ve velkých amerických filmových produkcích hrál zprvu spíše menší role, např. v Nepříteli před branami (2001), Mnichovu (2005), 16 blocích (2006) nebo Rivalech (2013). Po úspěchu Hry o trůny se dostavily také větší úlohy v americké televizní tvorbě, jako byly seriály Jack Ryan nebo Stranger Things. V domácí kinematografii dostal rozmanité příležitosti od lehkých komedií typu Sladký život na Ibize (2004) a Každá smůla jednou končí (2012) přes mytického Krabata (2008) po historická dramata Resistance (2011) či V lásce a válce (2018) nebo až k thrilleru Berlin Falling (2017). Významnou úlohu měl např. i ve výpravném válečném seriálu Ponorka. Divadelnímu herectví se věnoval spíše jen v prvních letech svojí profesní kariéry, později přidal hlasové herectví.

Život Narodil se 20. června 1973 ve východoněmeckém Doníně poblíž německo-českých hranic. Média uvádí, že má české kořeny, což má dokládat i jeho příjmení, neboť jeho předkové v 19. století přišli do Německa. Jeho strýc byl známý operní pěvec Ekkehard Wlaschiha a sám Thomas se v mládí učil hře na klavír. Po pádu Berlínské zdi ve svých 17 letech odešel na roční studijní pobyt do USA, odkud si mimo jiné odnesl znalost angličtiny, k níž později přidal ruštinu, španělštinu a francouzštinu. Dalším jeho ovládaným jazykem se stala italština a podle vlastního vyjádření též neoficiální sasština.

Už ve svých 15 či 16 letech se toužil stát hercem. V letech 1992–1996 studoval herectví na Vysoké škole hudební a divadelní Felixe Mendelssohna Bartholdyho v Lipsku. Studoval také na konzervatoři v belgickém Lutychu. Poté až do roku 1999 hrál v Divadle mladé generace v Drážďanech. Tehdy se také začal objevovat na televizních obrazovkách v seriálech jako Wolkenstein či Der Fahnder. Za hraním se pak přestěhoval do Berlína.

Rozjezd herecké kariéry v nultých letech náhled|vlevo|alt=Portrét režiséra Jochena Hicka|Jochen Hick, v jehož filmu No One Sleeps Wlaschiha dostal svoji první hlavní roli (foto 2004). Svůj filmový debut zaznamenal v mysteriózním krimithrilleru Jochena Hicka No One Sleeps (2000). V něm ztvárnil hlavní postavu Stefana Heina, východoněmeckého gay studenta medicíny, jenž přijíždí do San Francisca na lékařský kongres, aby zde představil poznatky z výzkumu svého zesnulého otce, experta na HIV-AIDS, a zároveň pátral po jeho osudu. I když rukou sériového vraha zemře jeho kontakt v místní gay komunitě, pokračuje v riskantním vyšetřování na vlastní pěst.

Mezi lety 2000 a 2004 Wlaschiha účinkoval v jedné z hlavních úloh seriálu televize ZDF Létající doktoři (Die Rettungsflieger), v jehož 12 epizodách ztvárnil pomocného lékaře letecké záchranné služby Torstena Biedenstedta. Vedlejší či epizodní role měl i v dalších seriálech jako Místo činu (Tatort, 2000), Specialisté na vraždy (Die Cleveren, 2000), Mravnostní oddělení (Die Sitte, 2003), Die Stunde der Offiziere (2004) či Kobra 11 (Alarm für Cobra 11 – Die Autobahnpolizei, 2007).

V německé televizní komedii Christopha Schreweho Verliebte Jungs (2001) odehrál hlavní roli Olivera, jednoho z dvojice kamarádů, kteří se během nudné brigády v letním pivním občerstvení snaží vyhrát tučnou sázku o to, kdo se vyspí s více ženami. Další hlavní komediální roli získal v kinofilmu Gernota Rolla Sladký život na Ibize (Pura Vida Ibiza, 2003/2004) jako Felix, jeden z trojice nerozlučných přátel, kteří se po maturitě rozhodnou strávit léto v turistickém ráji Ibize tak, že se přihlásí jako animátoři zábavního programu v tamním klubu Octopus, místo očekávaného užívání si léta jim však přísná šéfka klubu připraví galeje. V dobrodružném vánočním příběhu Josepha Vilsmaiera Kouzelný křišťál (Bergkristall, 2004) získal jen vedlejší úlohu pastýře Philippa, o něco větší role zdravotníka Hannese na něj čekala v katastrofickém filmu Gregora Schnitzlerse Die Wolke (česky Mrak či Radiace útočí, 2006).

V téže době se začal objevovat také v prvních vedlejších úlohách velkých amerických filmových produkcí, poté co navázal spolupráci s londýnskou agenturou. Již v roce 2001 se mihl jako voják ve velkém koprodukčním válečném filmu Jeana-Jacquesa Annauda Nepřítel před branami. Následně si zahrál reportéra ve Spielbergově Mnichovu (2005) nebo pasažéra autobusu v 16 blocích Richarda Donnera (2006). Malou roli obsadil i ve Valkýře (2008), jeho scéna se však do finální podoby filmu nedostala.

Na divadelních prknech stál naposledy v roce 2007, pak už se soustředil jen na herectví před kamerou či hlasové herectví. V jeho kariéře dominovaly v dalších letech německé televizní filmy a seriály. Patřila k nim třináctidílná minisérie Berlín 1905 (Unter den Linden – Das Haus Gravenhorst, 2006), v níž ztvárnil kočího Hermanna Pikeweita pracujícího pro bohatou berlínskou dynastii čokoládových továrníků. V historickém televizním dramatu Josepha Vilsmaiera Zkáza lodi Gustloff (Die Gustloff, 2006) hrál loďmistra a ve fantasy snímku Marca Kreuzpaintnera Krabat: Čarodějův učeň (Krabat, 2008) představoval jednoho z čarodějových učňů Hanza. V roce 2009 byl Wlaschiha obsazen do role Sebastiana Vollenbrincka v denní mýdlové opeře Eine für alle – Frauen können's besser o čtveřici žen, které vystoupí z dělnických profesí na výrobní lince a převezmou vedení továrny, aby zachovaly její provoz a pracovní místa. Následujícího roku byl obsazen i do pětidílné mysteriózní minisérie televize BBC The Deep (2010) o výzkumné expedici, která ztroskotala v ponorce v Severním ledovém oceánu.

Mezinárodní renomé v 10. letech náhled|alt=Portrét herečky Maisie Williamsové|Maisie Williamsová, po jejímž boku Wlaschiha účinkoval ve Hře o trůny (foto 2015). Rostoucího úspěchu se Wlaschihovi dostávalo s přicházejícími obsažnějšími mezinárodními rolemi v 10. letech 21. století. Ostatně v roce 2011 se přestěhoval do Londýna, aby si ušetřil cestování za castingem. Po dvouletém pobytu v Londýně se však vrátil zpět do Berlína, kde nadále bydlel v podkrovním bytě ve čtvrti Kreuzberg.

V roce 2011 ztvárnil hlavní mužskou postavu v britsko-německém režijním debutu Amita Gupty Resistance, který byl natočen podle stejnojmenného románu Owena Sheerse jako drama odehrávající se v alternativní realitě roku 1944, kdy spojenecké vylodění v Normandii neuspělo a Němci naopak postupně okupují Británii. Skupina německých vojáků vedených kapitánem Albrechtem Wolframem, jehož Wlaschiha představoval, přichází na podzim do velšského horského údolí Olchon, kde najdou jen opuštěné ženy a během kruté zimy, která je v údolí uvězní, hledají cestu mezi nedůvěrou a vzájemnou potřebností. Jednoho ze dvou nápadníků protagonistky Diany Amftové hrál v německé komedii Christine Hartmannové Každá smůla jednou končí (Frisch gepresst, 2012) o vystresované majitelce prodělávajícího obchůdku, která se rozhoduje mezi vztahem s drsňákem Gregorem a dobrákem Chrisem, zatímco zjistí, že je těhotná, neví však s kým. Následovala vedlejší úloha rakouského závodníka Haralda Ertla v koprodukčním životopisném filmu Rona Howarda o soupeřících pilotech formule 1 Rivalové (2013) či role prince Alberta v historickém snímku Mikea Leigha Mr. Turner (2014), pojednávajícím o britském výstředním malíři J. M. W. Turnerovi.

V širokou mezinárodní známost Wlashiha vešel od roku 2012 v produkci HBO, když se ujal role tajemného nájemného vraha Jaqena H'ghara v druhé řadě velkolepého fantasy seriálu Hra o trůny podle knižní předlohy George R. R. Martina. Populární se stala např. jeho replika „Dívka nemá jméno.“ směřovaná z pozice trpělivého gurua k mladé horkokrevné Aryi Stark (Maisie Williamsová). Podle hercova vyjádření byla účast na tomto projektu důležitá i v tom, že mu poskytla příležitost dostat se k dalším rolím a nabídkám. Podle vlastního vyprávění přitom prošel castingem díky videu natočenému přítelem na iPhone, aniž by předtím sérii nebo její knižní předlohu znal. S postavou Jaqena H'ghara se do seriálu vrátil znovu v páté i šesté řadě (2015, 2016). Byl přizván i k dalšímu natáčení, v následujících dvou řadách seriálu se však již neobjevil; jednalo se jen o trik produkce, aby předešla úniku informací ohledně výskytu postav v připravovaných dílech. Jako zkušený dabér svoji postavu namluvil také v německém znění seriálu.

Po prvním účinkování ve Hře o trůny se Wlaschihovi naskytla další příležitost v mezinárodní televizní produkci, tentokrát šlo o koprodukční akční krimisérii Bez hranic (Crossing Lines, 2013–2015), která se natáčela mimo jiné i v České republice s účastí českých hereckých osobností ve vedlejších rolích. V ní obsadil jednu z hlavních úloh berlínského komisaře Sebastiana Bergera, který jako specialista na technologie spolupracuje v mezinárodním kriminalistickém týmu na potírání zločinu v Evropě. Do roku 2015 vzniklo celkem 34 dílů ve třech sériích. náhled|vlevo|Marisa Leonie Bach a Ken Duken jako pár, jemuž Waschiha v thrilleru Berlin Falling zkomplikoval setkání (foto 2012). Jednu z dvojice ústředních postav hrál Wlaschiha v německém thrilleru Berlin Falling (2016) po boku Kena Dukena, který příběh o teroristickém činu v německé metropoli také režíroval. Nezávislý nízkorozpočtový snímek po uvedení do německých kin pronikl mezi top 10. Následovala jedna z hlavních postav dánsko-německo-českého milostného historického dramatu Kaspera Torstinga V lásce a válce (I Krig & Kærlighed, 2018). Wlaschiha v něm ztvárnil pruského důstojníka Gerharda, který je rivalem v lásce dánského válečného zběha Esbena (Sebastian Jessen), jenž po návratu z fronty první světové války usiluje o vlastní přežití i o svoji rodinu. V prosinci 2020 uvedla VOD společnost Netflix italskou retro filmovou dramedii Rose Island (L'incredibile storia dell'Isola delle Rose) založenou na skutečných událostech z konce 60. let 20. století při vzniku anarchoutopického Růžového ostrova poblíž italských břehů. Ten postavil a na něm založil vlastní mikronárod italský snílek a inženýr Giorgio Rosa, jehož ve filmu režiséra Sydneyho Sibilii ztvárnil Elio Germano, a po jeho boku stanul mimo jiné klubový promotér Rudy Neumann v podání Toma Wlaschihy.

Dalším seriálovým angažmá po Hře o trůny a Bez hranic se stalo od roku 2018 výpravné historické válečné drama Ponorka (Das Boot) v koprodukci německé odnože televize Sky, Bavaria Fiction a Sonar Entertainment. Natáčel jej rakouský režisér Andreas Prochaska z velké části v Barrandovských ateliérech či areálu Pragovky a také v Mnichově, La Rochelle a na Maltě. Wlaschiha v příběhu ztvárnil roli frankofilního vyšetřujícího důstojníka gestapa Hagena Forstera, který při pátrání po špionech a odbojářích ve francouzském přístavu La Rochelle zaměstnává překladatelku Simone Strasserovou (Vicky Krieps), jejíž mladší bratr Frank (Leonard Scheicher) slouží jako radista na ponorce U-612. Rok a půl po první osmidílné řadě seriálu byla uvedena druhá řada (2020) a následně byla ohlášena i příprava řady třetí. Mezitím si Wlaschiha odskočil k americké produkci, když v postavě bývalého operativce BND a nájemného zabijáka Maxe Schenkela nastoupil do začátku druhé řady akčního seriálu Jack Ryan (2019) po boku titulního hrdiny v podání Johna Krasinskiho, resp. spíše proti němu.

V únoru 2020 se Wlaschiha objevil v teaseru ke 4. řadě hororového sci-fi seriálu streamovací televize Netflix Stranger Things, kde měl ztvárnit vedlejší roli ruského vězeňského dozorce Dmitrije. Kvůli koronavirové pandemii se však natáčení pozastavilo.

Dabing