Libuše Moníková (30. srpna 1945, Praha – 12. ledna 1998, Berlín) byla česká, německy píšící, spisovatelka. Její dílo bylo ověnčeno řadou literárních i státních cen.

Život náhled|Hrob L. Moníkové v Berlíně (Alter St.-Matthäus-Kirchhof Berlin) Již ve svém dětství a mládí, které prožila v pražské čtvrti Dejvice měla vztah ke kultuře, zejména pak k filmu. Přestože chtěla být filmovou režisérkou, pod vlivem své středoškolské učitelky němčiny začala od roku 1963 studovat filosofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor germanistika a anglistika. Díky své diplomové práci na téma Brechtovo zpracování Shakespearova Koriolana získala v roce 1968 roční stipendium na univerzitě v Göttingenu.

Tento rok byl pro Libuši Moníkovou zlomový – umřela jí matka a Československo se stalo obětí invaze armád Varšavského paktu. V Západním Německu se seznámila se svým budoucím manželem Michaelem Herzogem, za kterým v roce 1971 se souhlasem úřadů natrvalo do SRN odešla.

Zde pak pracovala vyučovala německou literaturu a komparatistiku na vysoké škole v Kasselu a později na Univerzitě v Brémách. Od roku 1981 již žila jako spisovatelka na volné noze. Žila ve Frankfurtu nad Mohanem.

Od roku 1991 do roku 1996 byla členkou PEN klubu SRN, odkud pak vystoupila na protest proti spojení s východoněmeckým PEN-klubem.

Dílo

Autorský styl Už od svých vypravěčských počátků směřovaly texty Libuše Moníkové k moderní románové próze, jejími literárními vzory byli Franz Kafka, Jorge Luis Borges a Arno Schmidt. Jejími díly se prolínají prvky mytologie a českých dějin – v textech Pavana za zemřelou infantku, Fasáda, Zjasněná noc rozvíjí motivy královny amazonek, kněžny Libuše a české dívčí války. V knize Fasáda se spisovatelka také dotýká tématu pražského jara – román se odehrává v době normalizace v Československu na litomyšlském zámku.

„Příběhy Libuše Moníkové z českých dějin zapisují stejně jako všechna vyprávění individuální lidský časový prožitek do času univerzálního. Úkolem vyprávění je stanovit nezaměnitelnost a jedinečnost doby tím, že dá historickému bytí nový tvar a posune je na úroveň historického povědomí. Moníková je autorka bohatých výrazových možností, rozvíjí hru s časem mezi aktem ztvárnění a narativním časem, mezi aktem historické výpovědi a historickým příběhem, mezi vyprávěním a událostmi, mezi vyprávěným a komentovaným světem. Zobrazuje české dějiny v evropském měřítku.“ (citace Sibylle Cramerová)

Nevýznamnější ocenění cena Alfred-Döblin-Preis 1987 literární cena Franze Kafky Franz-Kafka-Literaturpreis 1989 cena Adelbert-von-Chamisso-Preis 1991 Berliner Literaturpreis 1992 Vilenica-Literaturpreis 1993 v roce 1997 český prezident Václav Havel Libuši Moníkové předal medaili Za zásluhy II. stupně

Vnímání díla Libuše Moníkové v Čechách „Dílo této německy píšící spisovatelky českého původu vyvolávalo v době svého vzniku rozpačité mlčení nebo dokonce rigorózní odpor: řada českých germanistů zastávala názor, že Moníková psala pro německé čtenáře a pro české publikum není její výčet reálií zajímavý. Opožděné přijetí Moníkové v jejím domácím prostředí lze možná vysvětlit třemi faktory: nedostupností českých překladů, zvláštním postavením Moníkové mezi exilovými autory po roce 1968 a jejím chápáním sebe samé jako německé autorky.“ (citace Renata Cornejo)

Zpětně je však Moníková některými literárními kritiky pro svůj román Die Fassade řazena i mezi pokračovatele Franze Kafky a to spolu s významnými, ryze českými spisovateli: Ludvíkem Vaculíkem, Bohumilem Hrabalem, Karlem Peckou, Janem Kameníčkem a další tvůrci.KAUTMAN, F.: Franz Kafka v dílech nové české prózy . Praha, 1992. Studie, on-line dostupná na stránkách spisovatele Jana Kameníčka.

Spisy Eine Schädigung – Újma, Berlín 1981 Pavane für eine verstorbene Infantin – Pavana za zemřelou infantku , Berlín 1983 Die Fassade – Fasáda, Mnichov 1987 Tetom und Tuba Tetom a Tuba , Frankfurt am Main 1987 Schloß, Aleph, Wunschtorte – Eseje o Kafkovi , Mnichov 1990 Unter Menschenfressern, Frankfurt am Main 1990 Treibeis – Ledová tříšť , Mnichov 1992 Prager Fenster – Pražské okno, Mnichov 1994 Verklärte Nacht – Zjasněná noc , Mnichov 1996 Der Taumel Závrať , Mnichov 2000

Česká vydání Zjasněná noc, překlad Jana Zoubková, Praha, Argo, 2009, Pavana za mrtvou infantku, překlad Radovan Charvát, Praha, Argo, 2005, Fasáda – M.N.O.P.Q., Sixty-Eight Publishers 1991, nový překlad Jana Zoubková, vydalo Argo, 2004, Ledová tříšť, přeložila Renáta Tomanová, Hynek, 2001 Eseje o Kafkovi výběr z esejů, přeložil Petr Dvořáček, Nakladatelství Franze Kafky, 2000

Odkazy Reference

Externí odkazy

Konference o díle spisovatelky knihy Libuše Moníkové v Nakladatelství Argo

Kategorie:Čeští romanopisci Kategorie:České spisovatelky 20. století Kategorie:Nositelé medaile Za zásluhy (Česko) Kategorie:Nositelé záslužného kříže Záslužného řádu Německa Kategorie:Nositelé Řádu Bílého lva Kategorie:Německé romanopiskyně Kategorie:Spisovatelé z Prahy Kategorie:Narození v roce 1945 Kategorie:Narození 30. srpna Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1998 Kategorie:Úmrtí 12. ledna Kategorie:Úmrtí v Berlíně Kategorie:Ženy Kategorie:Absolventi Univerzity Karlovy Kategorie:Čeští emigranti a exulanti Kategorie:Čeští exiloví spisovatelé Kategorie:Pedagogové na Univerzitě Brémy Kategorie:Spisovatelé píšící německy Kategorie:Působící v Litomyšli