Drážní inspekce (DI) je správní úřad České republiky se sídlem v Praze, podřízený Ministerstvu dopravy ČR. Je orgánem státní správy a organizační složkou státu. Zřízena byla 1. ledna 2003 drážním zákonem č. 266/1994 Sb., ve znění novelizujícího zákona č. 77/2002 Sb. Plní roli nezávislého národního vyšetřovacího orgánu pro odborné šetření příčin a okolností mimořádných událostí v drážní dopravě.
Činnost Činnost Drážní inspekce stanoví zejména § 53b zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platném znění.
Drážní inspekce nezávisle na ministerstvu dopravy, provozovatelích drah a provozovatelích drážní dopravy, šetří příčiny a okolnosti vzniku vážných nehod na dráze železniční, vyjma speciální dráhy (např. metro). Příčiny a okolnosti vzniku jiných mimořádných událostí na dráhách může Drážní inspekce také šetřit, je-li to vhodné s ohledem na jejich závažnost, opakovanost, souslednost nebo jejich dopady na provozovatele dráhy a dopravce. Při šetření se Drážní inspekce nezabývá odpovědností za trestný čin nebo správní delikt. Dále Drážní inspekce spolupracuje s obdobnými orgány zemí ES ohledně pohraničních úseků drah nebo dopravců z jiných států; spolupráce s Evropskou železniční agenturou (ERA) a českým Drážním úřadem.
Věcná působnost Drážní inspekce se vztahuje nejen na železniční dráhy (včetně speciální dráhy), ale i na tramvajové dráhy, trolejbusové dráhy a pozemní i visuté lanové dráhy.
Výsledky šetření mimořádné události vydává Drážní inspekce v dokumentu nazvaném Závěrečná zpráva o výsledcích šetření mimořádné události. Tyto závěrečné zprávy jsou zveřejňovány online na webové stránce Drážní inspekce.
Smyslem činnosti Drážní inspekce není hledat viníka (na rozdíl od orgánů činných v trestním řízení) ani porovnávat, zda něco je či není v souladu s normou, ale odhalovat rizika a bezpečnostní mezery a vydávat bezpečnostní doporučení k jejich eliminaci.
Podle § 49 odst. 3 zákona o dráhách (266/1994 Sb.) jsou provozovatel dráhy a dopravce povinni neprodleně ohlásit Drážní inspekci každou mimořádnou událost (tedy i takovou, kdy nedojde k nehodě).
Organizační struktura Základním organizačním dokumentem je organizační řád, vydávaný generálním inspektorem. Organizační řád určuje organizační strukturu Drážní inspekce.
Drážní inspekce se člení na Ústřední inspektorát a jednotlivé územní inspektoráty. Sídla územních inspektorátů jsou stanovena na základě rozhodnutí generálního inspektora Drážní inspekce. Dle organizačního řádu s účinností od 1. 1. 2020 měl Drážní inspekce 38 zaměstnanců. Celkem 13 zaměstnanců pracovalo na Ústředním inspektorátu a 25 v územních inspektorátech. Všechna systemizovaná místa na Drážní inspekci spadají pod Zákon o státní službě.
Ústřední inspektorát zajišťuje zejména ekonomický, právní, personální a komunikační servis Drážní inspekce a zabezpečuje podporu generálního inspektora. Ústřední inspektorát metodicky sjednocuje a statisticky vyhodnocuje činnost Drážní inspekce v oblasti mimořádných událostí, zajišťuje mezinárodní spolupráci, odborné vzdělávání a provozuje Centrální ohlašovací pracoviště (COP). Sídlo Ústředního inspektorátu Drážní inspekce se nachází v Praze na Těšnově, v budově naproti zbořenému nádraží Těšnov. Ve stejné budově sídlí i územní inspektorát Praha.
Územní inspektoráty zajišťují výjezdy na místo mimořádné události v drážní dopravě, šetří příčiny a okolnosti vzniku mimořádných událostí v drážní dopravě a podávají podněty drážním správním úřadům. Drážní inspekce má čtyři územní inspektoráty – Brno, Ostrava, Plzeň a Praha.
Vedení V čele Drážní inspekce působí jako statutární orgán generální inspektor, který řídí činnost inspekce. Výběr, jmenování a odvolání generálního inspektora se řídí zákonem o státní službě. Generálního inspektora jmenuje a odvolává vláda.
Č. Jméno Od Do Poznámka 1. Zdeněk Žák 1. ledna 2003Usnesení vlády České republiky č. 1126 ze dne 13. listopadu 2002, k návrhu na jmenování generálního inspektora Drážní inspekce 26. ledna 2006 – Roman Šigut 27. ledna 2006 19. dubna 2006 pověřen řízením 2. Jaroslav Dvořák 20. dubna 2006 18. října 2006Usnesení vlády České republiky č. 1186 ze dne 18. října 2006, o odvolání a jmenování generálního inspektora Drážní inspekce 3. Roman Šigut 19. října 2006 30. června 2016 4. Jan Kučera 1. července 2016 dosud
Spory o nezávislost
Střet zájmů u zřizovatele Drážní inspekce ČR je formálně nezávislá na jakémkoliv provozovateli dráhy nebo provozovateli drážní dopravy. Její zřizovatel (stát) je však vlastníkem Českých drah, které jsou spolu se svou dceřinou společností dominantními provozovateli drážní dopravy, a zřizovatelem Správy železnic, která je dominantním provozovatelem železničních drah.
V přístupových dohodách k EU se Česká republika zavázala, že inspekční orgán bude nezávislý jak na provozovatelích drah a drážní dopravy, tak na regulačních úřadech.
Spory ministerstva se Zdeňkem Žákem Ministerstvo dopravy navrhlo v lednu 2006 vládě odvolání generálního inspektora Zdeňka Žáka z důvodu opakovaných chyb v evidenci majetku a účtování služebních cest. Drážní inspekce vzápětí podala trestní oznámení na ministra dopravy Milana Šimonovského, protože podle Zdeňka Žáka chtěl ovlivňovat práci inspekce tím, že se ministerstvo ohradilo proti kontrole provozovatelů drah v terénu bez předchozího ohlášení a že ministerstvo opakovaně vyzývalo generálního inspektora, aby své mediální výstupy konzultoval s tiskovým oddělením ministerstva. Drážní inspekce rovněž podala správní žalobu na ministerstvo dopravy ve věci 17 rozhodnutí ministerstva o zrušení pokut udělených Drážní inspekcí Českým dráhám za to, že nepřijaly dostatečná opatření k předcházení nehod.Česká vláda šéfa Drážní inspekce neodvolala, BBC Czech, 4. 1. 2006
Období Jaroslava Dvořáka Jaroslav Dvořák, jmenovaný vládou do funkce generálního inspektora 20. dubna 2006 po kontroverzním odvolání Zdeňka Žáka, byl v médiích zmiňován jako jeden z lidí z okruhu ČSSD, jimž předseda vlády Jiří Paroubek na základě svého předchozího slibu zajistil místa ve státní správě.Výroky – 26. 4. 2006 Jiří Paroubek: „"I s těmi lidmi, kteří projevovali nekonformní – já bych ještě dodal menšinové – názory, svým způsobem počítám. Pokud budu sestavovat vládu, můžou být použiti někde ve státní správě."“ Deníky Bohemia 25. 4. 2006 a Hospodářské noviny 26. 4. 2006 jmenovaly mezi 9 takovými lidmi i Jaroslava Dvořáka (Strany odměňují své „věrné“ funkcemi, ihned.cz, 26. 4. 2006) Ve výběrovém řízení skončil první Ivan Foltýn (KDU-ČSL), jehož proto ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL) navrhl do funkce generálního inspektora. Koaliční vláda s většinou ČSSD však do funkce jmenovala Dvořáka (ČSSD), který skončil ve výběrovém řízení druhý. Dvořák byl v minulosti přednostou Depa kolejových vozidel Tábor a pak technickým ředitelem Českých drah.Michal Štička: Depolitizace ústřední státní správy v České republice – nedokončený úkol, In: kolektiv autorů: Transparentní procesy v politickém rozhodování, sborník textů k problému korupce politických představitelů, Transparency International, září 2006, , str. 152, poznámka 11 Dvořákův nástupce Šigut označil Dvořáka za člověka spjatého s Českými dráhami a s ministerským náměstkem Vojtěchem Kocourkem.Jiří Hloušek: Šéf inspekce: Chtěli ovlivnit šetření, podávám žalobu, Aktuálně.cz, 7. 10. 2008 Podle Šiguta inspekce za Dvořákovy éry neplnila povinnosti vůči Evropské železniční agentuře a docházelo k velmi nestandardním vztahům inspekce například k Českým drahám. Odvolání Jaroslava Dvořáka a dočasné jmenování Romana Šiguta v říjnu 2006 souviselo podle Šiguta se změnou vlády, přičemž náměstek ministra dopravy Vojtěch Kocourek nebyl Dvořákovu odvolání a jmenování Šiguta nakloněn.
Spory ministerstva s Romanem Šigutem Podle generálního inspektora Šiguta byly nejrůznější pokusy o tlaky a zastrašování, ale zpočátku se jednalo spíše o všeobecné záležitosti, o mírnění preventivních aktivit inspekce.
V říjnu 2008 došlo k dalšímu medializovanému sporu. 19. května 2008 se stala v Moravanech nehoda následkem toho, že lokomotivě řady 163 osobního vlaku Českých drah č. 5011 (se 3 vozy Bdtmee) selhal ventil písečníků; vlak tak ztratil součinnost s kolejovými obvody a staniční zabezpečovací zařízení ESA 11 od firmy AŽD Praha vyhodnotilo popískovanou obsazenou 1. staniční kolej jako prázdnou a vpustilo na ni lokomotivní vlak Lv 72461.
Inspektor Michal Miklenda, pověřený stykem s ERA, 29. května 2008 odeslal Evropské železniční agentuře urgentní bezpečnostní sdělení; sdělení však neobsahovalo žádné tvrzení o tom, že by bezpečnostní zařízení ESA 11 bylo v rozporu s normami, ale upozorňovalo na bezpečnostní mezeru tohoto konkrétního typu.Urgentní bezpečnostní oznámení, 28. 5. 2008 22:08, Michal Miklenda (DI) agentuře ERA
Provozní náměstek Českých drah Jiří Kolář 30. května 2008 zaslal dopis náměstkovi ministra dopravy Vojtěchu Kocourkovi, v němž si stěžoval na poškozování dobrého jména Českých drah ze strany Drážní inspekce, ke kterému mělo dojít tím, že Drážní inspekce sdělila médiím, že příčina je v selhání zabezpečovacího zařízení a že stejný typ zabezpečovacího zařízení je i v dalších stanicích, a že dopis Drážní inspekce Drážnímu úřadu unikl do zpravodajství TV Nova. Kolář uvedl, že zabezpečovací zařízení mělo řádně schválenou způsobilost a bylo čerstvě po úspěšné odborné revizi. Závěry Drážní inspekce označil Kolář za nekompetentní a bulvární a jejich zveřejnění za šíření poplašné zprávy. Kolář doplnil, že postupem inspekce jsou poškozeny nejen České dráhy, ale i AŽD Praha, SŽDC, Ministerstvo dopravy a celá železnice a Drážní inspekce spolu s TV Nova tím navodila prostředí nedůvěry. Odesláním upozornění na nedostatky a mezery staničního zabezpečovacího zařízení ESA 11 agentuře ERA údajně inspekce poškodila „naší železnici“ také u všech členských států ERA. Kolář požadoval „přijetí nekompromisních a razantních opatření, které by zamezily opakování těchto skutečností“.Dopis Jiřího Koláře (ČD) Vojtěchu Kocourkovi (MD) , 30. 5. 2008, č. j. 231/2008 – O18